Šlápnout a poklonit se. Zmizelé ostravské Židy připomíná dalších 26 destiček. Zdroj: Česká televize Ostrava, 5.8.2015
Německý sochař Gunter Demnig přivezl do několika českých měst dalších více než sedmdesát pamětních kostek, které budou připomínat oběti holokaustu v místech, kde žily. Například v Ostravě bydlelo na začátku 2. světové války dvanáct tisíc židů, po ní se jich vrátilo jen dvě stě padesát. Betonové kostky s mosaznou destičkou budou upomínat na dalších dvacet šest obětí nacismu z Ostravy. Pamětní kostky vyrobil a sám umístil do dlažby ostravských ulic autor nápadu Gunter Demnig. „První pamětní kameny jsem udělal v Kolíně nad Rýnem. Měly připomínat, že v domech, před které jsem je umístil, žili Romové, které deportovali. Pak za mnou přišla jedna stará paní a přesvědčovala mne, že tam nikdy Romové nežili. A právě to mě nutí, abych dál ukazoval na domy, kde žili lidé, kteří byli zavražděni,“ vysvětloval umělec.
Destičky připomenají i zavražděného lékaře z Vítkovic
V první vlně bylo v Ostravě umístěno dvacet sedm takzvaných Stolpersteinů neboli Kamenů zmizelých. Nyní k nim přibylo dalších dvacet šest. Jeden z nich je už pevně usazený v chodníku v Tyršově ulici v centru města. Věnovaný je památce Petra Ludvíka Spiegela, který zahnyul v deseti letech. Nedaleko jeho rodiny žili také Gerta a Peter Klägerovi, Cyra Lieserová, která byla i s dvěma dětmi zavražděna v Osvětimi a mnoho dalších.
Jeden z nových kamenů je u Vítkovické nemocnice. Připomíná židovského lékaře Mořice Schönfielda, který v této nemocnici na začátku druhé světové války pracoval. Roku 1942 byl deportován do Terezína a v říjnu 1944 byl zavražděn v Osvětimi. Předsedkyně Židovské obce Ostrava uvedla, že mnohé oběti patřily k elitě. „Mezi ostravskými židy bylo velké procento vzdělanců, lékařů, advokátů nebo majitelů obchodních domů,“ řekla Milena Slaninová.
Někteří kritici Demigova nápadu říkají, že je nevhodné po pamětních destičkách, které jsou často na chodnících, šlapat. Podle Libuše Salomonovičové, která pomáhá se zjišťováním údajů o obětech a jejich potomcích, jsou však dobře vymyšlené. „Protože jsou tak malé, jen desetkrát deset centimetrů, musíte se naklonit, abyste si přečetli jméno. Tím se oběti, které kámen patří, klaníte,“ vysvětlovala žena.
Potomci ostravských Židů se potkávají v Londýně
V Ostravě je v současné době pár desítek obyvatel, kteří se hlásí k židovskému původu. Židovská náboženská obec nemá ani stovku členů, kteří však o sobě vědí. Scházejí se jednou ročně v synagoze v londýnském Kingstonu, kam byla převezena zachráněná Tóra z vypálené ostravské synagogy. Tamní rabín se díky tomu začal zajímat o osudy ostravských židů. S pomocí bývalé pracovnice muzea Libuše Solomonovičové, která má doma databáze předválečných židů, kontaktoval jejich potomky. Žijí většinou v Izraeli, Kanadě nebo Spojených státech. V Londýně si říkají kroužek Ostraváků.