Stezka za ostravský komín Strakáč na náměstí Beneše

Srdečně vás zveme na happening ve čtvrtek  7. 3. v 18.00 nazvaný STEZKA ZA STRAKÁČ NA NÁMĚSTÍ BENEŠE – happening na podporu cenné industriální stavby 
Ostravský komín Strakáč je významným industriálním dědictvím regionu, jež chtějí majitelé zbořit. Přijďte se seznámit s argumenty, proč komín zachovat, prohlédnout si výstavu, vyrobit si placku Strakáče a vytvořit speciální stezku na podporu této unikátní stavby.  Pořádá spolek Fiducia, okrašlovací spolek Za krásnou Ostravu a spolek Svatý Václav, za finanční podpory Nadace české architektury.

Na duben chystá spolek Svatý Václav ve spolupráci se spolkem Fiducia benefiční koncert na podporu zachování komína Strakáče. Koncert Hlas pro Strakáč se bude konat 24. dubna od 19:00 v aule Ostravské univerzity, pod záštitou rektora Ostravské univerzity prof. MUDr. Jana Laty, CSc.
Na podporu Strakáče vystoupí známé osobnosti ostravské hudební scény:
Eva Dřízgová – Jirušová / soprán / Patricia Janečková / soprán / Veronika Holbová / soprán / Igor Františák / klarinet /  Michal Bárta   / klavír /

Vstupenky ve výši 250 Kč zakoupíte od pondělí 11. 3. na všech pobočkách ostravského informačního centra a na jeho e-shopu https://www.ostravainfo.cz/cz/akce/hudba/. Výtěžek z koncertu půjde na další aktivity spojené se snahou zachránit tuto cennou industriální stavbu.

Okrašlovací spolek Za krásnou Ostravu a spolek Fiducia se na podzim 2018 přidal k iniciativě spolku Svatý Václav za záchranu cenného ostravského komína přezdívaného Strakáč. Tento unikátní zděný komín se nachází v lokalitě takzvané Aglomerace u Rudné ulice ve Vítkovicích a je typický nepřehlédnutelnými bílo-červenými kostkami (odtud přezdívka Strakáč). V současné době se snažíme zastavit záměr majitele komína, firmy Vítkovice a.s., komín zbořit v rámci sanace celého území. Spolek Svatý Václav podal v loňském roce podnět na Ministerstvo kultury na prohlášení „Strakáče“ za kulturní památku, v lednu 2019 byl podnět odložen s tím, že Ministerstvo kultury komín za památku neprohlásilo. Stalo se tak navzdory faktu, že odborný orgán Ministerstva kultury – Národní památkový ústav v Ostravě – prohlášení komína za památku doporučil. Zároveň se k hodnotě komína vyjádřil odborník na historické komíny Ing. Martin Vonka z ČVUT, který v rámci svého průzkumu vyhodnotil „Strakáč“ jako jeden z nejcennějších komínů v rámci České republiky. Více o celé problematice se dozvíte na naší stezce a výstavě ve vitrínách na náměstí Edvarda Beneše u obchodního domu Ostravica-Textilia, dopis ministru kultury ČR ze 14.2. 2019 a dopis obvodnímu báňskému úřadu ze stejného data k přečtení zde: 6ádost báňský úřad a mkčr 14.2.2019

Argumenty pro zachování Strakáče:

Nově získané informace o parametrech komínového tělesa (Strakáče) hovoří pro jeho prohlášení za kulturní památku s poukazem na fakt, že Ing. Martin Vonka z ČVUT, specialista na historické komíny, ve svém průzkumu vyhodnocuje předmětný komín jako jeden z nejvýznamnějších komínů na území České republiky.

Zdroj: Národní památkový ústav Ostrava, stanovisko ze dne 28. 8. 2018 

„Strakáč“ byl interní výzkumnou metodikou označen jako jeden z nejhodnotnějších v ČR. Zdroj: Projekt Ministerstva kultury ČR: Dokumentace, evidence, prezentace a návrhy konverzí továrních komínů jako ohrožené skupiny památek průmyslového dědictví na území České republiky (DG16P02B011). 

Komín Strakáč je patrně nejmohutnějším komínem na našem území – vyjádřeno matematicky je poměr mezi šířkou u terénu a výškou 1:7 (běžně se pohybuje tento poměr kolem 1:10)

Zdroj: Ing Martin Vonka, ČVUT 

 

Komín Strakáč je nepřehlédnutelnou dominantou, jde o výrazný pohledový prvek frekventované Rudné ulice a celých Vítkovic. 

Zdroj: Ing Martin Vonka, ČVUT 

 

Cena opravy komína Strakáč by zřejmě byla nižší nebo stejná jako cena demolice. Obecně lze říci, že při započtení likvidace odpadu po demolici komína je zachování zpravidla stejně ekonomicky náročné jako vlastní likvidace. 

Zdroj: Debata v klubu Fiducia (Co s komíny v krajině měst? Bořit, nebo zachovat? 10. 12. 2018, video zde: https://www.youtube.com/watch?v=-IUrDyP6xSY) 

 

Podle telefonického vyjádření zástupce Ministerstva financí z listopadu 2018 lze komín vyjmout ze smlouvy o sanaci, a tím pádem zachovat jako solitérní stavbu, bez toho, aby byla ohrožena celková sanace území. Podle Ministerstva životního prostředí není demolice komína nutná, je jednou ze dvou možností, které Česká inspekce životního prostředí nařídila. Tou druhou možností vedle demolice komína je jeho zajištění. 

Zdroj: Zpráva České inspekce životního prostředí z roku 2005)

 

ZAchování komína je ekologicky šetrnější variantou než jeho demolice. Podle vyjádření České inspekce životního prostředí „do předmětného komína již 20 let neproudí žádné odpadní plyny, které by obsahovaly znečišťující látky. Po celou dobu byl vnitřní prostor komína odvětráván pouze okolním vzduchem. Lze tak předpokládat, že možné nahromaděné těkavé znečišťující látky i jemné prachové podíly se již do ovzduší uvolnily v takové míře, že v současnosti pouze stojící komín, bez jakékoli vynucené aktivity či činnosti, nepředstavuje žádné významné ohrožení úrovně znečištění ovzduší. Naopak v případš odstřelu komína by došlo k nijak nekontrolovatelnému úniku velkého množství prašných podílů stavebního materiálu vnitřní části vyzdívky do vnějšího ovzduší“

Zdroj:  Stanovisku ČIZP zaslané spolku Svatý Václav dne 4. 9. 2018

 

Aktuální stav komína není znám, jelikož jej nemohl zkontrolovat ani báňský úřad, ani Česká inspekce životního prostředí, ani Národní památkový ústav či jiná nezávislá instituce, protože je vydán zákaz vstupu do objektu. Vlastník objektu nepředložil podrobný statický posudek, který by přinesl konkrétní měření a rozbor současného stavu. Doložil pouze tzv.  Stanovisko statika ze dne 12. 10. 2018, které se opírá jen o vizuální prohlídku komína. Stanovisko má rozsah pouze 3 strany, z toho téměř 2 strany zabírají fotografie, a to jedině venkovních částí komína. V textu chybí výpočty a měření, závěry jsou postaveny pouze na vizuální prohlídce stavu komína. Bez podrobného posouzení podle nás není možné se kompetentně rozhodnout o tom, zda a za jakou částku lze komín opravit. 

Zdroj: Materiály k správnímu šetření Obvodního báňského úřadu Ostrava

 

Při zboření všech budov aglomerace by komín Strakáč byl jediným výrazným a cenným  pozůstatkem po provozu, který byl nedílnou součástí provozu vysokých pecí v areálu Vítkovických železáren. V případě zboření komína se ztratí symbolika kontinuálního technologického toku příprava vsázky – vysoká pec. Navíc právě tím, že se zachová předmětný komín, zůstane konkrétní připomínka, která návštěvníkům národní kulturní památky v Dolní oblasti Vítkovic, ale nejen jim, umožní vytvořit si představu, jak byl celý areál rozsáhlý. Zboření komínu zcela zdeformuje představu o rozsahu zdejšího průmyslového areálu.

Zdroj:  Dopis okrašlovacího spolku ministru kultury ČR ze dne 14. 2. 2019

 

Strakáč je patrně jediným z pouhých dvou komínů v ČR s denním leteckým kostičkovaným nátěrem a již jediným cihlovým s tímto původním stylem značení, díky němuž si vysloužil přezdívku Strakáč. Druhý komín je v chomutovské teplárně, ten je však z monolitického betonu. 

Zdroj:http://koda.kominari.cz/?action=karta&cislo=0678 KODA, komínová databáze 

Foto: Martin Ševčík