V plzeňských Masných krámech vystavují Surůvka, Kamera Skura a další ostravští umělci

Recenze výstavy Ze středu ven, jejíž autorkou je Petra Lexová, byla publikována na serveru Artalk 23. 5. 2014 zde:
http://www.artalk.cz/2014/05/23/o-umeni-regionu/
Ve výstavním prostoru Masných krámů v Plzni probíhá výstava Ze středu ven – Umění regionů 1985-2010. Autor Michal Koleček ve spolupráci s Ladislavem Daňkem na ní představují podobu současného umění mimo centra Prahu a Brno. Projekt si všímá uměleckých scén ve vybraných regionech skrze jejich střediska v Českých Budějovicích, Hradci Králové, Liberci, Olomouci, Ostravě, Plzni, Ústí nad Labem a Zlíně. Z nich kurátor vybral umělce, jež považuje za stěžejní pro formování regionální scény od druhé poloviny 80. let do roku 2010.

Brzy uplyne čtvrt století od symbolického data 1989, což je časový odsup, který vybízí ke zpětné reflexi. O tu se snažila řada bilančních výstav konaných v posledních letech. Každá na zkoumané období nahlížela jinou optikou. Lze zmínit projekty Formáty transformace 89-09 v Domě umění města Brna, Ostrovy odporu. Mezi první a druhou moderností 1985-2012 ve Veletržním paláci či výstavu Někdy v sukni. Umění 90. let v Moravské galerii v Brně. Autoři plzeňské výstavy rozšiřují tento obraz o další pohled. Ten směřuje ven ze středu obecného zájmu na půdu jednotlivých regionů a jejich spádových středisek.

Výstavní projekt má odpovědět na otázky spojené s procesem decentralizace českého výtvarného umění a vznikem nových uměleckých scén. Zároveň chce jednotlivá lokální centra představit a nastínit možný vliv regionu na uměleckou produkci.

Pokud se zeptáme, zda je samotná výstava svým rozsahem schopna na položené otázky odpovědět, lze předem říci, že není. Je spíše částí mozaiky celého projektu. V něm má důležitou úlohu sehrát chystaná rozsáhlá publikace chystaná ve spolupráci Fakulty umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a Západočeské galerie v Plzni. Objeví se v ní shrnující texty historiků umění úzce spojených s místní výtvarnou scénou i rozhovory s vystavujícími umělci. Dále proběhne cyklus přednášek prezentující umění jednotlivých regionálních center.

Výstavu organizátoři umístili do bazilikálního prostoru Masných krámů. Pro pochopení jejího sdělení je důležitá alespoň minimální znalost doprovodného katalogu. Bez něj je orientace v expozici značně ztížena. Výstava má být volně členěna do čtyř „hnízd“ podle data narození autorů. V jednotlivých částech můžeme porovnávat práce generačních souputníků napříč jednotlivými regiony, jejichž díla si jsou názorově podobná. Podle katalogu dává rozmístění děl logický smysl a má jasnou návaznost. Problém nastává ve chvíli, kdy prostorové rozmístění místy neodpovídá avizované instalaci. Ta pak připomíná přehlídku pluralitních výtvarných názorů prezentovaných bez viditelného klíče vedle sebe.

Nicméně smíšený dojem z výstavy kompenzují zbylé části projektu. Za ním je vidět důkladná badatelská práce. Všímá si několika rovin spojených se vznikem nových regionálních center výtvarného umění ve složitém období politické a kulturní transformace.

Již v průběhu 80. let lze na perifériích sledovat řadu výrazných tvůrčích osobností. Jednalo se o vyhraněné solitéry, kteří rozvíjeli východiska pozdního modernismu. Zpravidla směřovali k výrazovému slovníku minimalistického umění či využívali konceptuální postupy. Dílo Václava Maliny Krajina – rovina se skládá z úzkých barevných pásů. K zobrazené skutečnosti se vztahuje pouze horizontálním členěním plochy. Milan Maur se rovněž obrací ke krajině. V práci Opadávání listů I. se na obrazové ploše objevují čísla 1, 2, 4, 3, 5, 6, doprovázená textem, co daná čísla znamenají. Maur jimi označil listy lípy a v časovém horizontu několika dní zaznamenal pořadí, v němž opadaly.

Na přelomu 80. a 90. let se v regionech vedle specifických (post)geometrických a (post)konceptuálních projevů začaly objevovat první známky postmoderny. V reakci na vystoupení skupiny Tvrdohlaví v Praze byla roku 1989 v Plzni založena skupina Měkkohlaví. O rok později inicioval Daniel Balabán založení ostravské skupiny Přirození. Ta se v prvních letech politického převratu snažila hledat odpovědi na otázku, co je svobodná tvorba.

Během 90. let se v jednotlivých regionech vytvořilo důležité institucionální zázemí. Byly zakládány nové univerzity a s nimi spojené umělecké fakulty v Liberci, Ostravě či Zlíně. Postupně vznikaly důležité galerijní instituce, jako jsou Dům umění v Českých Budějovicích či Galerie Emila Filly v Ústí nad Labem. Tendence ve výtvarném umění se většinově hlásila k postmoderně. V polovině 90. let začal vzrůstat zájem o nové technologie, sociální tematiku i genderové otázky (ak je patrné v dílech Michaely Thelenové Satelit či Zdeny Kolečkové Starý recept). Do popředí se dostávaly i otázky reagující na ekonomickou transformaci či vyrovnání se s totalitní minulostí.

Aby výsledný obraz byl úplný, je třeba zmínit poslední časové období, kterého si projekt všímá. Začátek nového tisíciletí byl spojen s postupným útlumem postmoderny a uzavřením překotné fáze politické transformace. Značný vliv představoval odkaz pozdně modernistických tendencí, jak je patrné v práci Jany Bernartové Cyklus Města – Město 039 bs. Zároveň se více začaly prosazovat postupy postprodukce, sociální participace a kulturního monádismu. Vliv postprodukce, jak ji definoval Nicolas Bourriaud ve stejnojmenné knize, je patrný v díle Benedikta Tolara Dan a Daniela.

Snažit se prezentovat obraz současného umění není lehké. O nalezení vhodného klíče se snažila řada výstav, na něž plzeňský projekt plynule navázal. Téměř všechny se potýkaly s kritickými ohlasy. Odpověď se snažila najít i řada diskuzí. Důležitou roli sehrálo kolokvium v roce 2012 pořádané k výstavě Ostrovy odporu. Mezi první a druhou moderností a z mého pohledu stěžejní příspěvek na dané téma napsala i Milena Bartlová v In_margine. Přestože se potýkáme s problémy jak nejsoučasnější historii prezentovat, věnovat se jí musíme (stačí vzpomenout na vášnivou diskuzi k Ceně Jindřicha Chalupeckého). Výstava Ze středu ven rozšiřuje tento obraz o důležitý náhled. I ona by měla vést k diskuzi důležité pro další reflexi.