Výstava Kurta Gebauera v galerii Lauby

Jak napovídá název výstavy Vyhnání z ráje III, která je až do konce srpna k vidění v galerii Lauby u Ostravského muzea,  Kurt Gebauer stále neopouští svou pozici komentátora, kterému nedají spát naléhavá témata – v tomto případě aktuální téma uprchlické krize. Kurátor Tomáš Knoflíček k výstavě říká: “ Uprchlická krize je téma, jež mnohým z nás pomalu zevšednělo a splývá s širokým tokem nedůležitých (ale i důležitých) dat www-veletoku. Veletoky – či moře – jsou z jedné strany zdrojem života, aby jej na druhé straně bez skrupulí zase odejmuly. Fascinují nás, stejně tak jako děsí, prospívají, stejně tak jako škodí. Podobně se to má i s RÁJEM: jak je to s RÁJEM? Kde je RÁJ? Byli jsme z něj vyhnáni nebo se za ním ženeme? A byl to opravdu RÁJ, odkud nás vyhnali? A je hledání NOVÉHO RÁJE dobrou volbou nebo marnou snahou? Existuje RÁJ vůbec? Nebo existoval? Nebo teprve vznikne, až se o jeho vznik zasloužíme? Ani Kurt Gebauer nám zde odpověď/dopovědi nedá a nemůže dát, donutí nás ale zastavit se a chvíli přemýšlet. Monumentálně působící foto-výjev-výřez působí sám o sobě tak intenzivně, že snad není ani potřeba připomínat formálně spřízněné Michelangelovy fresky ze Sixtinské kaple, dramatické kompozice francouzských romantiků (Delacroixe či Géricaulta) či třeba práce mexických muralistů. Pokud se Gebauerovi podaří zastavit a přimět k zamyšlení byť jen jediného člověka, pak jeho mise, jeho intervence do zamřížovaného zbytku ostravského podloubí, splnila svůj účel.  “

Kurt Gebauer (* 1941 v Hradci nad Moravicí) absolvoval AVU v Praze, v ateliérech sochařství Vincence Makovského a Karla Lidického. Během 60. a 70. let působil v rámci stáží u Otto Herberta Hajeka ve Stuttgartu a u Césara na Académie des Beaux-Arts v Paříži. Je členem volného seskupení 12 /15 Pozdě, ale přece. V letech 1990-2013 vedl ateliér veškerého sochařství na UMPRUM v Praze. V roce 1992 byl jmenován profesorem.
Gebauerova tvorba je součástí sbírek např. Alšovy jihočeské galerie, Galerie moderního umění v Hradci Králové, Pražského hradu, Nadace Jana a Medy Mládkových…; v zahraničí je zastoupen v Kunstmuseum Bochum, Plaza Gallery Tokio či Middelheimmuseum v Antverpách. Jeho realizace pro veřejný prostor (sochařské i land-artové) jsou kromě českých zemí (Praha, Brno, Opava, Ostrava …) k nalezení např. v Itálii nebo Číně.
Tvorba Kurta Gebauera je široce rozkročena mezi sochařskými objekty, environmenty a intervencemi do veřejného prostoru, pracemi intimnějšího charakteru (instalacemi, kresbami, fotografiemi, …) a land-artem. Příznačným a spojujícím prvkem jeho intermediální tvorby je originální poetika postavená na nadsázce, ať už glosuje společensko-politické fenomény či složitosti v mezilidských vztazích. Velkou roli v jeho tvorbě vždy hrály realizace reagující na aktuální – mnohdy tragická – politická témata (totalita/totality, válka v bývalé Jugoslávii, migrantská krize…).