Zemřel Jaroslav Erik Frič, legenda českého undergroundu, brněnský i ostravský patriot

V pátek 24. května v nedožitých sedmdesáti letech zemřel básník, esejista, nakladatel a neúnavný organizátor mnoha kulturních akcí a festivalů Jaroslav Erik Frič, rodák z Horní Libiny u Šumperka. Patřil k pozoruhodným osobnostem české umělecké scény a jeho životní peripetie v mnohém připomínaly osudy hrdinů třeba z románů Jacka Kerouaca (k americké a anglicky psané literatuře měl ostatně jako absolvent univerzitního oboru filozofie – anglistika velmi blízko). Vždy odmítal dělat jakékoli vnitřní kompromisy s vlastním svědomím a pozorně vnímal společenskou realitu své doby, a i proto se po vysokoškolských studiích vyučil číšníkem (!) a až do listopadové revoluce pracoval v podniku Restaurace a jídelny. Ačkoli měl možnost zůstat v cizině, vrátil se po roce 1968 ze svých cest po Anglii a Skotsku (živil se na nich jako pouliční hudebník) do okupovaného Československa a intenzivně se podílel na vydávání samizdatové literatury.

Třebaže většinu svého života strávil v Brně, které se mu stalo domovem, městem jeho srdce (jak sám před časem zmínil v rozhovoru pro literární časopis Host) byla a zůstala Ostrava. K moravskoslezské metropoli ho pojil niterný a blízký vztah. Tady prožil své dospívání a středoškolská studia a zdejší syrová a drsná realita nesmazatelně ovlivnila jeho citlivou a jemnou povahu (ostravské motivy a scenerie se poměrně často objevují i v jeho litanických básních, autorem s velkou oblibou naživo a za doprovodu hudby recitovaných po nejrůznějších klubech či hospodách). I po revoluci, to už jako brněnský nakladatel a spiritus agens mnoha tamních kulturních podniků, do Ostravy rád a často zajížděl a nalezl tu řadu přátel a známých. Sympatizanty a blízké lidi potkal v univerzitním prostředí (několikrát zavítal i na zdejší filozofickou fakultu) stejně jako ve společnosti místní intelektuální bohémy. Znal se s ostravskými malíři, spisovateli a hudebníky a v hojné míře je zval coby vystupující na své večery a kulturní události, jež pořádal na nejrůznějších místech Brna a v jeho okolí. Jeho poslední návštěva na severu Moravy se uskutečnila letos 26. dubna, kdy se zúčastnil večera hudby a poezie ve známé hospodě Rock Hill (Na kopečku) v Ostravě-Mariánských Horách.

S Jaroslavem Erikem Fričem odešla výrazná osobnost české kultury. Fričův osud představoval jakousi poesii in natura, básník existoval „on the road“ a domovskými jevišti mu byly především hospody a klubové scény („v hospodách jsem potkal spoustu moudrých lidí…“, vzpomínal). Publikum a čtenáře si získával svou autenticitou, pokornou poctivostí, sympatickým idealismem i nesmiřitelným odporem k lidské nízkosti a falši stejně jako intenzivním zájmem o stav české kultury a o společenské dění (byl mj. autorem vynikajících a oceňovaných blogů). Iniciály J. E. F. (jimiž podepisoval své texty) se záhy staly – a už natrvalo zůstanou – značkou kvality a důvěryhodnosti. Odpočívej v pokoji, Jaroslave.

Pavel Hruška