12 krabic dokumentů mapuje život Šavrdových. Ivana Lesková, MF Dnes, 10.5.2013

Ostravané vzpomínají na rodáka a čestného občana Jaromíra Šavrdu. Na květen totiž připadá 80. výročí jeho narození i 25. výročí smrti.

Petr Šimíček, 42letý učitel dějepisu z Gymnázia Olgy Havlové v OstravěPorubě, už se velmi těší na pondělí 27. května.
Archiv města Ostravy totiž poprvé ukáže veřejnosti dokumenty z pozůstalosti signatářů Charty 77 Jaromíra a Dolores Šavrdových.
„Každou celou hodinu v době od 10 do 17 hodin pustíme na prohlídku skupinu 20 lidí. Každý zájemce by se ale měl předem objednat v Antikvariátu a klubu Fiducia, který organizuje festival Šavrdovský měsíc. Prohlídka dokumentů je totiž jednou z deseti festivalových akcí a zájem může předčit nabídku,“ říká ředitelka městského archivu Blažena Przybylová.

Dokumenty Šavrdových zatím uvidí maximálně 160 lidí

Petr Šimíček nehodlá riskovat, že se k dokumentům nedostane, termín už má proto zarezervovaný. A nejen pro sebe. „Půjde se mnou 15 studentů, kteří budou za rok maturovat a zajímá je historie. Když tu žijí, měli by vědět, kdo byli Šavrdovi,“ míní Šimíček. Sám je ve výboru občanského sdružení PANT, jež se zaměřuje na moderní dějiny a uděluje Cenu Jaromíra Šavrdy za svědectví o totalitě.
„Šavrdovi byli nejvýznamnějšími představiteli disentu na Ostravsku,“ říká Blažena Przybylová.
Velmi si cení toho, že městský archiv získal od příbuzných manželů kompletní dokumenty o životě středoškolského učitele, spisovatele, novináře, disidenta a chartisty Jaromíra Šavrdy – od jeho rodného listu, školních vysvědčení, literární tvorby, jeho recenzí jiných děl až po úmrtní list, nekrolog či reakce na jeho úmrtí po roce 1990.
Darování pozůstalosti zprostředkovala majitelka Fiducie Ilona Rozehnalová. „Po smrti Dolores Šavrdové nás její příbuzní loni pozvali na výkup knih. Když přišla řeč na dokumenty z pozůstalosti obou manželů, navrhla jsem jim, aby je darovali městskému archivu, což se stalo,“ líčí Ilona Rezehnalová.

Trest za opisování knih: vězení

„Máme 12 krabic dokumentů včetně osobních dopisů manželů, motáků z vězení, rukopisů a strojopisů samizdatových knih i časopisů. Tak rozsáhlý fond je velmi cenný už proto, že mapuje období disentu v 70. a 80. letech,“ říká šéfka archivu Przybylová s tím, že v papírových složkách jsou na tenkých průklepových papírech naťukaná díla Jaromíra Šavrdy, ale také Alexandra Solženicyna, Bohumila Hrabala a dalších autorů, kteří měli za totality zakázáno publikovat.
Právě za opisování a šíření nejméně 14 zakázaných knih skončil Jaromír Šavrda v roce 1979 poprvé v komunistickém vězení.

Jsem krotitel, napsal Šavrda.
Za trest musel pracovat v zoo

Problémy s režimem měl však už mnohem dříve. Asi v polovině 60. let musel za trest nastoupit jako pomocný dělník do ostravské zoologické zahrady. Tuto téměř neznámou epizodu z jeho života zachytil ve své středoškolské práci Jakub Adámek, který čerpal z dokumentů i vyprávění Šavrdovy ženy.
Podle Adámka vystřídal Šavrda v roli učitele několik škol včetně hornického učiliště. Školství ale musel opustit poté, co s provokací sobě vlastní uvedl do kolonky povolání v dotazníku: krotitel. Když měl vysvětlit, co tím míní, odpověděl, že na hornickém učilišti už neučí, ale krotí tam divou zvěř…
„Tehdejší režim ovšem neměl pro podobný druh humoru příliš pochopení, proto byl ze školy vyhozen a s určitým cynismem mu byla nabídnuta práce „v oboru“. Po několik měsíců tedy pracoval jako pomocný dělník v zoo. Poté se mu podařilo vrátit do školství,“ popisuje událost Jakub Adámek.
Ani dvojí uvěznění a další šikana ale nezabránila Jaromíru Šavrdovi v boji proti režimu. Naopak. Po návratu z prvního vězení podepsal Chartu 77 a pokračoval v práci na samizdatu. V roce 1983 byl odsouzen podruhé na 25 měsíců. Přestože měl podlomené zdraví, scházeli se v jeho bytě ostravští disidenti až do jeho smrti. Jaromír Šavrda zemřel 2. května 1988 ve svých 55 letech.

***

PROGRAM

Nejbližší akce festivalu Šavrdovský květen

15. 5. v 19 hodin: Filmový klub Studio Karel v kavárně Stará Aréna: bezplatná projekce filmu Sám voják v poli – Jaromír Šavrda, poté bude následovat beseda s autorem snímku, režisérem Jiřím Fiedorem. 19. 5. ve 14 hodin: start Šavrdovské literární vycházky z ulice Dr. Šavrdy na Dubině k jeho hrobu v Hrabové. Průvodcem bude literát Ivan Motýl. 21. 5. v 18 hodin: Antikvariát a klub Fiducia: ostravští herci Jan Fišar, Norbert Lichý, Josef Kaluža, Tereza Vilišová, Alexandra Gasnárková, Tereza Dočkalová a Vladimír Polák budou číst z Šavrdových knih. 22. 5. v 19 hodin: Filmový klub Studio Karel kavárny Stará Aréna: bezplatná projekce filmu Jaromíra Šavrdy Přechodné adresy. Hostem bude režisérka Petra Všelichová.