Architektonická soutěž na městská jatka – hodnocení projektů porotou, grafické podklady
Přinášíme vám hodnocení soutěžních projektů, jak jej připravila odborná porota soutěže pro zastupitelstvo města Ostravy. Zároveň v příloze naleznete celý zápis z jednání poroty a grafickou podobu jednotlivých návrhů. Vítězným projektem se stal návrh architektonického studia Petr Hájek ARCHITEKTI. Zdroj podkladů: http://www.ostrava.cz/uloziste/zastupitelstvo/materialy_ZM/vo1418/z26verejne/
Hodnocení soutěžních návrhů:
Návrh č. 1-McCullough Mulvin Architects, 16 Molesworth Street, Dublin
Návrh číslo 1 velmi logicky reaguje nejen na vlastní zadání, tedy řeší všechny podstatné funkcionality pro využití objektu jako zázemí galerie současného umění. Přesto projekt rovněž bere v úvahu možné budoucí rozšiřování instituce zřetelným navržením míst, kde lze ještě ke stávajícímu objektu dostavět případné další „pavilony“ dle budoucích potřeb a možností galerie. Je nutné ocenit, že základní potřeby instituce řeší projekt bez doplňkových dostaveb pro umístěn vlastních funkcí zajišťujících chod a potřeby galerie. Zmínku zaslouží i fakt, že návrh řeší obslužnost a potřeby úložných prostor velmi diskrétně a s ohledem na vlastní provoz. Nicméně aby dosáhl těchto efektů, uzpůsobuje logiku prostorového uspořádání navržením dvou základních komunikačních tras, podél nichž jsou distribuovány konkrétní prostory: galerie, auditorium a prostory pro veřejnost. Ruší tak podstatnou charakteristiku původního objektu jako aditivní sestavy jednotlivých „pavilonů“. Nový prvek, který se propisuje do celkové morfologie stavby, je vyhlídková věž, jejíž potřebnost a vizuální podoba jsou ovšem problematické a nedodávají řešení na přesvědčivosti. Rovněž navrhované materiály, jimiž by se řešily vlastní stavební úpravy vnitřku (ocel, sklo) jsou diskutabilní vzhledem k možnému vyznění rekonstrukce. Velmi dobré řešení nástupu a průchodnosti objektu pak problematizuje poměrně komplikované členění venkovních ploch.
Návrh č. 2 – Petr Hájek ARCHITEKTI, s.r.o., Grafická 831/20, Smíchov 150 00 Praha
Urbanismus návrhu je elementární a jednoduchými prostředky minimálním způsobem vymezuje areál vůči okolnímu prostoru, zároveň ho ale dostatečným způsobem otevírá do navazujícího veřejného prostoru města a propojuje ho s ním.Řešení historických budov je přiměřené, vzhledem ke konceptu vytvoření co nejvelkorysejších otevřených a navzájem propojených prostor a současné potřebě umístění nezbytného zázemí. Umístění zázemí do stávajících budov na jedné straně omezuje míru velkorysosti vnitřních prostor, na druhé straně je maximálně úsporné z ekonomického hlediska.Architektonické řešení vnáší díky vložení mezzo měřítka nově vložených či otevřených prostor (Bílá věž a auditorium s mobilní střechou) zajímavý prostorový a orientační moment.Architektonické zásahy a novotvary bude nutné prověřit v kontextu památkové ochrany, zejména konstrukční realizovatelnosti a vztahu bílé věže k historickému prostoru pod ní.Návrh pojímá koncepci osvětlení opět technicistním způsobem, ale nabízí velkou šíři výstavních možností v interiéru i exteriéru s vědomím (nabídkou) rozdílných světelných podmínek. Výjimkou je návrh věže, jehož integrální součástí je i koncepce osvětlení. V této koncepci bude třeba detailněji řešit regulaci světelných podmínek (clonění, stínění) v průběhu dne.
Návrh č. 3 -GUTGUT, Grösslingová 63, 811 09 Bratislava
Autoři tohoto návrhu vrací tvář objektu do původního stavu tak, aby vynikla původní architektura objektu. Bohužel chybí původní dřevěná věžička chladící věže důležitá pro siluetu objektu. V dispozičním řešení nevyužívá prostorové danosti stávajícího objektu.Urbanistické řešení neumožňuje volný přechod umění do města. Ze západní strany je objekt galerie uzavřen novým objektem, který vytváří úzký vstupní prostor. Ze strany východní je vstup do galerie řešen pouze na jižním rohu, a naopak exponovaná severní část objektu je věnovaná skladu a zásobování. K tomuto východnímu předprostoru se galerie staví zády. Historický objekt nekomunikuje s okolím a je uzavřen do sebe.Koncepce osvětlení výstavních prostoru spočívá v aplikací technických prostředků pro zajištění osvětlení. Ryze technické řešení bez náznaku obecnější koncepce a práce se světlem.
Návrh č. 4 – PLURAL s.r.o., Klemensova 5, 811 09 Bratislava
Návrh vychází ze záměru uspořádat galerii Plato jako „Dům dvou tváří“ s důrazem na dvojí charakter stavby:Směrem k centru se obrací veřejným prostorem s hlavním nástupem, parkovištěm a alejí, na opačnou stranu, směrem k ul. Porážkové, situuje rozměrnou halu pro výstavy umožňující její alternativní využití. Tento koncept zdůrazňuje možnost přizpůsobit obnovu památky konkrétním požadavkům. Zdůrazňuje, že záměrem autorů není nostalgický postoj a idealizace, ale naopak – její neukončenost.Způsob navrženého řešení však dle poroty nenaplňuje zmíněné cíle záměru. Hala sice uvolňuje vnitřní prostory, zároveň však nežádoucím způsobem potlačuje historickou stavbu.Koncepce osvětlení výstavních prostoru spočívá v aplikací technických prostředků pro zajištění osvětlení. Ryze technické řešení bez náznaku obecnější koncepce a práce se světlem.
Návrh č. 5 – ZEROZERO, s.r.o., Čsl. armády 29, 080 01 Prešov
Návrh se prioritně soustřeďuje na urbanismus místa a jeho začlenění do okolí. Správně formuluje potřebu určitého prostorového vymezení areálu, jako identifikaci a zakotvení v nepevné okolní struktuře města. Tuto myšlenku však dotahuje do extrému víceméně do sebe uzavřeného objektu, uzavřeného vůči okolnímu městu. Tato uzavřenost je v rozporu s představou funkčního a jí odpovídajícího prostorového otevření galerie a její propojení s veřejným prostorem města a zároveň i určitou flexibilitou možné proměny rozsahu areálu do budoucna.Architektonické řešení je vysoce kultivované a vytváří kvalitní a zajímavé venkovní i vnitřní prostory galerie.Řešení historického objektu je adekvátní. Velkorysost vyprázdněných prostor, umožněná vymístěním zázemí do novostaveb, je vhodná jak pro prezentaci atraktivity historické substance, tak pro sledovaný galerijní záměr.Z 8 zaslaných návrhů jen návrh č. 5 věnoval pozornost otázce stavebních a investičních nákladů.Z hlediska ekonomiky projektu je zajímavý potenciál novostaveb po obvodu areálu. V případě, že v příštích letech budou objekty sloužit jako kulturní centrum, je zde možnost část novostaveb komerčně pronajmout za tržní nájmy, zatímco druhá část bude sloužit zázemí historické budovy. Tím by se dal generovat příjem pro město, ze kterého by se mohla financovat pravděpodobně poměrně drahá rekonstrukce historické budovy. V případě, že by z jakýchkoliv důvodů kulturní centrum v budoucnosti omezilo nebo zakončilo svoji činnost, pak by novostavby (pokud možno fyzicky otevřenější ke svému okolí) a historická budova mohly mít program v doméně tzv. „Retail led mixed-use“ městských funkcí, který by byl velkým přínosem k zesílení atraktivity a ekonomického života městské části.Z pohledu koncepce osvětlení návrh pracuje s rozdílností jednotlivých prostorů a s diferenciovaným přístupem, který dává příslib další hlubší práce se světlem v rámci limitů stávající budovy.
Návrh č. 6 – RadaArchitekti s.r.o., Tučkova 12, 602 00 Brno
Otevřené prostranství vůči Porážkové ulici i z východní strany hodně reagují na urbánní kontext i funkci galerie. Stylizované zdůraznění vstupní linie v ose historické věže i některé další exteriérové úpravy nejsou vhodné. Dispoziční rozvrh je v zásadě vyhovující, problémovým se jeví nový, investičně náročný objekt administrativy a skladu. Atmosféra vnitřních prostorů galerie je předdefinována dnes obvyklou designerskou manýrou přestaveb bývalého industriálu. Toto protiřečí očekávanému charakteru prostorů takovéto galerie a její otevřenosti vůči podobám její budoucích programů.Koncepce osvětlení výstavních prostoru spočívá v aplikací technických prostředků pro zajištění osvětlení. Ryze technické řešení bez náznaku obecnější koncepce a práce se světlem.
Návrh č. 7 – Ing. arch. Josef Kiszka, Národní třída 856/1, 736 01 Havířov
Základní črty návrhu z hlediska urbánního kontextu jsou správně rozvrženy – otevřená prostranství z obou stran objektu, situace hlavního vstupu apod. Kompaktní zeleň s travnatou plochou podvazuje variabilitu užívání plochy z východní strany. Vnitřní dispozičně-prostorový rozvrh je vcelku optimální a logický. Problémové se jeví rozsáhlé většinou transparentní nadstavby střešní krajiny a investičně náročný objem administrativy a depozitáře.Snaha o propracovanější způsob práce s denním světlem ve výstavních prostorách z pohledu vytvářeného světelného prostředí i jeho kontroly.
Návrh č. 8 -KWK Promes, arch. R K, ul. Rymera 3/5, 40-048 Katowice
Autoři projektu nechtějí silná poškození a změny památkově chráněného komplexu jatek ani rekonstrukcí vymazat a vrátit do původního stavu a ani je tématizovat moderním tvaroslovím. Fasády objektu sice rekonstruují, ale na místech později vybouraných velkých otvorů fasády doplňují pohyblivými betonovými odlitky zmizelých částí budov. Těmito zásahy „zcizují“ průmyslovou historickou architekturu, poukazují na nové užití budov a proměňují budovy nyní umístěné na betonové ploše na „sochařský“ objekt. Pohyblivé veliké betonové stěny zasazené do fasád zároveň umožňují prostorově propojit vnější a vnitřní prostory a pohybem těchto elementů měnit orientaci budovy.Silná koncepce projektu byla porotou rozpoznána a oceněna, ale také kontroverzně diskutována. Minimalistická koncepce vzbuzuje mnoho pochyb, které projekt není schopen vyvrátit: jakým způsobem mají být betonové stěny konstruovány a pohybovány, jak bude zajištěno vhodné klima uvnitř budov či přiměřeně fungující vstupy, jsou historické citáty vhodné jako poukaz na současné umění?Projekt má silnou vůdčí ideu, ale ve větším aspektu zůstává na koncepční, skoro diagramatické rovině. Ačkoliv by bylo dispoziční řešení s několika změnami realizovatelné (umístění skladů, doplnění zásobování apod.) nedovedl porotu přesvědčit, že by byl bez podstatných změn na předložené koncepci realizovatelný.Zajímavý způsob otevření výstavního prostoru do exteriéru nabízející i netradiční přístup práce s denním světlem na pomezí interiéru a exteriéru, který ale není k návrhu zmíněn. Koncepce osvětlení je vyjádřena klasickými technickými prostředky.
Grafická příloha k výsledkům soutěže: RM92_prilohac2-PLATO
Materiály pro zastupitele k výsledkům soutěže: