Bakalářská práce Tomáše Beňadika v Industrial Gallery
Výstava vybrané bakalářské práce fakulty umění Ostravské univerzity v Ostravě ateliéru intermediálního umění Petra Lysáčka bude zahájena v Industrial Gallery 24. června v 18:00.
Instalace Eklektický objekt je bakalářská práce Tomáše Beňadíka, kterou autor obhájil v letošním roce. Kurátor rám výstavy je historik umění Tomáš Knoflíček.
Text Tomáše Knoflíčka k výstavě:
Podle Arthura Danta umění ušlo dlouhou cestu, aby se nakonec více než čím jiným stalo filozofií. Neobejde se již bez sebereflexe a interpretace, což mimo jiné znamená, že divák, jemuž se nedostává náležitého kontextu a umělecké dílo konzumuje ad hoc – například pouze ve smyslu vizuálního stimulu – bývá zpravidla o hlavní podstatu jeho sdělení ochuzen. Tato reklasifikace umění z primárně estetické na kognitivní disciplínu s sebou přirozeně nese riziko, že se okruh jeho konzumentů, schopných a ochotných dešifrovat všechny významové syžety, zúží na nepočetnou skupinku zasvěcenců. Jsme tedy svědky paradoxu, na jedné straně je to snaha současného umění prolamovat jistoty našich navyklých způsobů vnímání a myšlení, snaha přimět co možná nejvíce lidí k novému pohledu na svět, na druhé straně je to ale také umění, které se stále více uzavírá do sebe sama a jako Narcis zkoumá svůj zrcadlový odraz na vodní hladině.
Z této dichotomie vychází i instalace Tomáše Beňadika. Autor si v ní vědomě osvojuje některé z hojně frekventovaných postupů nedávného i současného umění, ovšem s tím, že její percepci vystavuje působení perspektivy, tedy něčeho, co lze považovat naopak za archetyp evropské vizuální kultury. Jednotlivá díla, ilustrující módní metody apropriace, postprodukce, recyklace či vztahové estetiky, zde tak podřizuje sjednocujícímu prizmatu tohoto tradičního nástroje iluze, čímž staví současnost a minulost do dialektického vztahu. Divák, jenž vstoupí do instalace je vlastně svědkem autorovy inscenované retrospektivy (s ohledem na jeho věk to lze tak trochu vnímat i jako heretický akt). Jejím výchozím bodem, a tím i oním pomyslným vrcholkem pyramidy v oku pozorovatele, je vlastně autorovo portfolium s reprodukcemi jeho doposud vytvořených děl. Ty pak znovu ožívají i v daném prostoru, ovšem nikoli jako originály, nýbrž jako repliky, jež se buď měřítkem, nebo právě umístěním v prostoru přizpůsobují nivelizujícímu formátu reprodukcí v portfoliu. Instalaci Tomáše Beňadika lze tak vnímat i jako vyjádření postmoderní – ovšem stále živé – myšlenky, že je kopie vždy významově obsažnější než originál. Vztahuje se ale rovněž k tématu institucionálního rámce, jakož i k výtvarnému provozu obecně, neboť poukazuje na to, jak významnou roli má v současném umění samotná forma prezentace. Tento významově eklektický celek, pro mnohé patrně snad i obtížně uchopitelný, lze ale bez problému rozložit i na jednotlivé díly. Pokud se tak stane, divák zjistí, že tento významy zatěžkaný celek sestává z překvapivě vtipných, hravých a především bezprostředních etud. Dílem tak naplňují i Lyotardovu definici umění, podle níž je jeho smyslem zažehnat děs nicoty a přinášet slast ulehčení, slast veselosti.
Tomáš Beňadik
*1991 v Bratislavě
Žije v Ostravě a Trnavě
http://benadik.daportfolio.com
