Blažena Przybylová | V biskupském městě jménem Ostrava, jež leží na hranicích Polska a Moravy – 1/2017

Kolik času uplynulo, než se lokalita Ostrava (dnešní Moravská) poprvé stala natolik zajímavá, podstatná či významná, aby byla hodna písemného záznamu, se můžeme jen dohadovat. Ve 13. století se k ní totiž vážou pouze dvě písemné zmínky. Klíčem k tomuto příběhu je církevní hodnostář, olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku. Dnes tuto z pohledu města významnou historickou osobnost připomíná Náměstí biskupa Bruna v oblasti Nové Karoliny. Bruno pocházel ze starého severoněmeckého šlechtického rodu. Narodil se kolem roku 1205 a jako třetí dítě v pořadí byl předurčen pro kariéru duchovního. Vzdělání získal na katedrální škole v Magdeburku a poté v roce 1229 dosáhl na první církevní obročí a stal se proboštem kapituly v Lübecku a současně i kanovníkem metropolitní kapituly v Magdeburku, od roku 1236 působil jako kapitulní probošt v Hamburku a o dva roky později, v roce 1238, byl opět ustaven proboštem magdeburské kapituly. Ovšem vzhledem k tomu, že jeho protikandidát Albrecht z Gleichenu byl v té době zabit, padlo na něho podezření, že mohl k tragickému konci protikandidáta blíže nespecifikovaným způsobem přispět, a proto jej magdeburský arcibiskup exkomunikoval. Bruno odešel do Říma a u papeže Inocence IV. (pontifikát 1243–1254) dosáhl zproštění viny. Papež si Bruna vybral pro jeho diplomatické schopnosti i jako nejvhodnějšího kandidáta na post olomouckého biskupa. Stolec nebyl v důsledku sporu mezi panovníkem a papežskou kurií po smrti biskupa Roberta od roku 1241, tedy po dobu pěti let, oficiálně obsazen. Panovník Václav I. papežovo rozhodnutí v roce 1245 akceptoval a souhlasil s Brunovým příchodem na Moravu. Biskup svými aktivitami naplnil nejen papežovy předpoklady, ale postupem doby získal uznání a přízeň jak českého krále Václava I., tak jeho syna a nástupce Přemysla Otakara II., přičemž na Moravu přišel v době povstání syna proti svému otci. Na přelomu let 1254/1255 se již Bruno vypravil po boku Přemysla Otakara II. na křížovou výpravu do pohanských Východních Prus a Litvy v Pobaltí, kde biskup i pokřtil první pruské šlechtice. Tento slavnostní akt se stal v 19. století námětem pro malíře A. Lhotu a výsledek je možné vidět v letohrádku Belvedere v Praze. Podruhé měl biskup Bruno doprovázet krále na křížové výpravě do Prus na přelomu let 1267/1268. Nutno podotknout, že tažení byla ze strategických důvodů realizována v zimě, neboť zamrzlý terén umožňoval snadnější pohyb těžkého vojska. A právě v době přípravy na toto druhé tažení proti pohanům biskup sepsal 29. listopadu 1267 svou závěť. Byl si vědom značného nebezpečí v důsledku osobních zkušeností z první výpravy, a proto v závěti sumarizoval jak veškeré územní zisky biskupství, tak výsledky jím podporovaného či iniciovaného kolonizačního úsilí. Díky tomu můžeme mezi nimi poprvé číst i o Ostravě. … více informací na kros-16_web.pdf (krasnaostrava.cz)