Eduard Ovčáček vystaví 10 obrazů jako poctu Cunninghamovi

V září roku 2014 uplyne přesně 50 let od doby, kdy umělci John Cage a Merce Cunningham navštívili Československo a i přes tehdejší politickou situaci zde uskutečnili svá představení. Národní divadlo moravskoslezské chce tuto výjimečnou událost připomenout výročním koncertem umělců, kteří dané věci byli přítomni nebo svou uměleckou činností navazují na tvůrčí práci Johna Cage a Merce Cunninghama, a také výstavou známého ostravského umělce a průkopníka informelu Eduarda Ovčáčka, která bude zahájena 10. září v 18:00 v galerii Divadla Antonína Dvořáka.

Merce Cunningham Dance Company na svém světovém turné v roce 1964 vystoupila v Československu dvakrát. Ansámbl přicestoval 21. září 1964 z Helsinek. Následujícího dne se skupina představila českému publiku v Parku kultury a oddechu Julia Fučíka (dnešní Stromovka) a 23. září na besedě v pražském Divadle hudby. Dne 24. září 1964 odcestovali umělci letecky do Ostravy, kde ještě týž den vytoupili v budově Divadla Zdeňka Nejedlého, dnešním Divadle Antonína Dvořáka. Eduard Ovčáček byl jedním z návštěvníků koncertu a tvorba Johna Cage jen v jeho tvorbě ovlivnila.

EDUARD OVČÁČEK se narodil 5. března 1933 v Třinci. V letech 1957 až 1963 studoval na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě u profesora Petra Matejky. V roce 1962 studoval jako host u profesora Antonína Kybala na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Grafika, malba, propalované koláže, plastika, vizuální a konkrétní poezie, lettristická fotografie, akce a instalace jsou média, která preferuje jeho multimediální tvorba. V letech 1959 vstoupil na slovenskou výtvarnou scénu a stal se spolu s grafikem Milošem Urbáskem iniciátorem vzniku nezávislé bratislavské skupiny umělců Bratislavské konfrontace (1960), která prosazovala abstraktní umění – informel na Slovensku. V letech 1959 až 1968 se soustavně věnoval rozvíjení techniky strukturální a hlubotiskové grafiky a strukturální malby. Po ustavení Klubu konkrétistů v roce 1967, jehož je spoluzakladatelem, se začal programově věnovat serigrafii a dřevěným polychromovaným prostorovým formám, které označuje termínem „architektony”. V serigrafiích uplatňuje v kontextu písma a staronových znaků racionální zřetele a postupy. Výtvarnou variabilitu serigrafie rozšířil zejména v posledních letech v souvislosti s počítačovou technikou. Intenzivněji se začal zabývat též instalacemi a akcemi s ohnivými lany, kde preferuje staronové znaky a geometrické aspekty. Zúčastnil se řady mezinárodních výstav a sympozií. Organizuje workshopy serigrafie na půdě Ostravské univerzity (1997–1999). Poprvé samostatně vystavoval v Galerii na Karlově náměstí v Praze v roce 1966. Výstavu připravila česká teoretička Ludmila Vachtová. Získal řadu ocenění v oboru volné grafiky doma i v cizině. Z posledních let to byla zejména Grand Prix hlavního města Prahy v I. ročníku mezinárodního trienále grafiky Inter-Kontakt-Grafik, Praha-Krakov (1995), dále 1. cena města Namuru v Belgii na mezinárodní výstavě u příležitosti 100. výročí úmrtí Féliciena Ropse (1998). Za rok 1998 získává v Praze prestižní cenu Vladimíra Boudníka za významný přínos tradici českého grafického umění, výjimečné dílo a experimentátorství. Je signatářem Charty 77. Je členem Sdružení českých umělců grafiků Hollar a spolku Umělecká beseda v Praze. Eduard Ovčáček se věnuje i pedagogické činnosti. Od roku 1963 až do okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 učil grafické techniky na Palackého univerzitě v Olomouci. V současné době je emeritním profesorem na Ostravské univerzitě na Fakultě umění. Žije a pracuje v Ostravě.

IMG_0565.JPG