Eliška Čabalová | Designer Bookbinders International Bookbinding Competition 2013- archiv bulletinu 3/2013

V letním podvečeru 10. června tohoto roku byla v Bodleian Libraries v Oxfordu otevřena zajímavá výstava uměleckých knižních vazeb, která představila výsledky druhého ročníku mezinárodní knihařské soutěže, kterou pořádala profesní organizace Designer Bookbinders ve Velké Británii společně s Markem Gettym a Bodleian Libraries. Oproti prvnímu ročníku soutěže v roce 2009, kdy měli všichni knihaři ke svázání jeden stejný titul – Water (knihu o vodě), bylo téma volnější. Ústředním mottem soutěže byla jakákoliv kniha spojená s dílem či osobou Williama Shakespeara. Z celkového počtu 253 zúčastněných autorů porota vybrala vítěze první ceny, Dominika Rileyho z Anglie, a druhé hlavní ceny – Eduarda Giméneze ze Španělska, jejichž díla budou umístěna ve sbírkách v Bodleian Library a ve sbírce Sira Paula Gettyho ve Wormslay Library, dále pak jednoho vítěze studentské poroty, dvacet pět stříbrných vítězů a stovku knižních vazeb autorů, jejichž práce byly společně s předcházejícími určeny pro výstavu. Tato vybraná společnost, zastoupená svým dílem, se poté pustila na dvouletou pouť po Evropě a Asii. Vzhledem k tomu, že v tomto ročníku jsem se z předcházející stovky v roce 2009 posunula mezi oněch pětadvacet stříbrných, dovoluji si podat zprávu očitého svědka.
Pozvaní knihaři do poslední chvíle nevědí, kdo vyhrál. Je to napínavé. Atmosféra na slavnostní ceremonii v historické budově Bodleian Library je zpočátku anglicky strohá a vážná. Následně srdečná. Vítěz plakal. Nedivím se, pro knihaře je to nejvyšší ocenění opravdu nelehké práce. Porota ve složení historik umění, ředitel shakespearovského divadla, dva významní angličtí knihaři a jeden umělec měla tradičně nelehkou práci. Hodnocení adekvátního výtvarného a uměleckého ztvárnění vybraného titulu předchází v těchto soutěžích velmi tvrdá selekce, soustřeďující se na řemeslnou dokonalost předložených vazeb. I když jsem si u dvou vybraných děl (z celého počtu vítězných) nebyla zpočátku jistá výtvarnou složkou, pohled „naživo“ mne přesvědčil, že se asi mýlím. Někdy kniha zdánlivě na pomezí kýče vypadá v ruce jinak než v katalogu, zvláště když je dokonale svázána. Kniha je věc do ruky, k pohlazení a především ke čtení. A detailně precizně řemeslně zpracovaný podivný výtvor může být pro některé čtenáře radostí. Kniha Eduarda Gimenéze však do této kategorie určitě nepatří a mohu říci, že jeho vazba v podobě divadla Globe byla z výtvarného pohledu lepší než ta první oceněná. … více informací na http://www.krasnaostrava.cz/wp-content/uploads/2013/12/kros-03-web.pdf