Hana Halfarová | Vývoj městské galerie v Ostravě po roce 1989 – archiv bulletinu 2/2017

Ostrava potřebuje vlastní galerii pro současné umění! Tato idea sahá již do raných 90. let, kdy o vznik městské galerie začala usilovat umělecká obec. Vytrvalá angažovanost kulturní veřejnosti měla během čtvrt století v příběhu galerie klíčovou roli. V 90. letech vzali vizi ostravské „kunsthalle“ za svou například výtvarník Eduard Ovčáček, kurátor Jan Šmolka, generačně mladší výtvarník a performer Jiří Surůvka či grafik Zbyněk Janáček. Právě z iniciativy umělecké obce vznikla v polovině 90. let na magistrátu pracovní skupina, která připravovala koncepci galerie jako příspěvkové organizace města. Umělci, kurátoři, historikové se tak podíleli na vytvoření plánu galerijní činnosti. Skupina iniciovala architektonickou studii na rekonstrukci jednoho z výstavních pavilonů Černé louky pro sídlo budoucí galerie. V roce 2001 však nastal nečekaný zvrat, když ostravští zastupitelé připravený projekt zamítli a upřednostnili jiné investiční záměry. Po desetiletém úsilí byla umělecká obec ochromena hlubokou deziluzí a idea městské galerie se ocitla na cestě plné politických a ekonomických překážek. Obrat k lepšímu začal v roce 2004, kdy do této trnité cesty vstoupil nezávislý klub Fiducia. Jeho zakladatelka Ilona Rozehnalová posílila aktivity kulturní veřejnosti a komunikaci s vedením města. Právě Fiducia vystavila poprvé symbolický objekt Základní kámen Kunsthalle, který v témže roce vytvořil umělec Michal Kalhous za finanční podpory J. Surůvky. Město za účasti odborné veřejnosti zpracovalo v roce 2008 koncepci rozvoje kultury, která zahrnovala požadavek na vznik galerie jako příspěvkové organizace města. O rok později se tato idea dostala do strategického plánu rozvoje Ostravy. Situace se také měnila ruku v ruce s kandidaturou Ostravy na titul Evropské hlavní město kultury 2015. V roce 2010 umělecká obec založila občanské sdružení Kunsthalle Ostrava, které stmelilo umělce, teoretiky, pedagogy a další zástupce angažované veřejnosti s cílem prosadit chybějící galerii jako městskou instituci. Vedení města tak získalo oficiálního partnera pro dialog. Sdružení zpracovalo koncept galerie jako novostavby na Černé louce, který se stal součástí přihlášky Ostravy do soutěže o evropský titul. Ačkoli ho Ostrava nezískala, úsilí Kunsthalle Ostrava a efektivní jednání s městem pokračovala. Vyvrcholila v červnu 2012, kdy na žádost sdružení zastupitelé schválili záměr založit galerii jako příspěvkovou organizaci města, se sídlem v kompresorovně v Dolní oblasti Vítkovic. Předcházely tomu diskuse o jiných možných lokalitách, včetně městských jatek, o jejichž konverzi na „kunsthalle“ mluvila kulturní veřejnost už od počátku 21. století. … více informací na kros-17_web.pdf (krasnaostrava.cz)