Ilona Rozehnalová | Kauza Městské jatky – archiv bulletinu 4/2015

Od roku 1994 se na místě bývalých městských jatek odehrává dlouhá a ne příliš povedená tahanice nadnárodní společnosti Bauhaus s městem a občany Ostravy. Areál jatek se stal po odsunutí původního provozu do nového masokombinátu v Ostravě-Martinově v roce 1965 sídlem technických služeb. Ty se o areál průmyslových budov vůbec nestaraly. Přispívala k tomu skutečnost, že zástavba této „vnitřní“ periferie města byla podle tehdejšího územního plánu určena k plošné asanaci. Na počátku devadesátých let se však územní plán změnil. Navíc se již roku 1987 podařilo architektonicky zajímavě řešené jateční budovy z režného cihelného zdiva, pocházející z přelomu 19. a 20. století, zapsat do seznamu kulturních památek. Bauhaus se rozhodl v roce 1994 pro výhodnou koupi uvedených pozemků i s památkou od městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz. Zastánci prodeje tehdy tvrdili, že firma památku obnoví a svým podnikáním oživí okolí. Jak se později ukázalo, obnova památky nebyla ve smlouvě specifikována, což firma využila a památku neobnovila. Podobně tomu bylo téměř o dvacet let později u Nové Karoliny, kde také nebyl závazek kvalitní světové architektury zanesen do smlouvy – výsledkem jsou nevzhledné krabice. Městské jatky, stejně jako Nová Karolina, jsou dnes ukázkovým příkladem toho, že skutek se vymkl původním záměrům, respektive proklamace dobrého úmyslu se ukázaly jako zástěrka pro pragmatický obchodní kalkul. Utilitární „bedna“ marketu firmy Bauhaus, doprovázená periferními rekvizitami – velkým parkovištěm, stožárem firemního poutače, banálními reklamami i venkovními skladišti, vlastně zakonzervovala vnitřní periferii v místech, kde nemá dávno co dělat. Absurdnost toho vynikne ve srovnání s prvorepublikovými záměry. Tehdy si totiž městský stavební úřad uvědomoval, že jateční provoz je na překážku rozšiřování centra. A proto uvažoval, že po vymístění jatek zde vznikne městská tržnice, tedy obchodní centrum organicky napojené na strukturu okolních bloků a ulic. Současný výsledek působení společnosti Bauhaus však organickému navázání na sousední partie města spíš brání. Do sousedství supermarket život nevnesl a po jeho odchodu z Ostravy vytváří další problematické území s vyasfaltovanými plochami a zříceninou – památkově chráněnými objekty jatek v majetku firmy Janáčkova 22, s. r. o., správa nemovitostí. … více informací na KROS-11_web.pdf (krasnaostrava.cz)