Ivan Dzido: Když chceme Ostravu krásnější. Zdroj: časopis Underground
Jistě čtenáře nijak neohromím, řeknu-li, že cílem takového okrašlovacího spolku je, jak už jeho název napovídá, okrašlovat. Avšak co si pod takovým „okrašlováním“ vlastně můžeme představit? Je až s podivem, jak je tato činnost ve skutečnosti banální a přirozená. Najde-li se v obci či ve městě dostatečně odhodlaná skupina dobrovolníků, která na vlastní náklady vyčistí špinavou zeď, spraví poškozený chodník, nebo rekonstruuje zašlou budovu, pak tedy okrašluje. Oživuje starý lesk i toho nejobyčejnějšího objektu či místa nejrůznější velikosti i povahy a navrací, či alespoň připomíná, zašlou slávu míst významnějších. Chce se někdy říci až s dětskou hravostí a vynalézavostí, avšak zároveň nutno dodat i s moudrým úsudkem a chvályhodným úmyslem. Svou činností se tedy spolek snaží dělat město či obec krásnější.
„Komu by nebyly aktivity spolku sympatické? Nejsme politická strana, po nikom nic nechceme, vracíme Ostravě ztracenou paměť z čiré radosti.“ Martin Tomášek, jeden z členů okrašlovacího spolku
Takzvaných okrašlovacích spolků bylo v minulosti jako máku. Především za první republiky byly zastoupeny téměř v každé obci, avšak s příchodem komunistů k moci v roce 1948 byla jejich činnost odsouzena k zániku. Nyní se zdá, že spolky nabírají po letité pauze nový dech. Bez nadšení pro věc a přemýšlivé a aktivní členské základny se však plán jen těžko sejde s realizací. To ale není případ Okrašlovacího spolku Za krásnou Ostravu.
Fiducia + zajímaví lidé = Ostravský okrašlovací spolek
Hlava celého projektu Ilona Rozehnalová již několik let úspěšně spoluvytváří kulturní klima v Ostravě. Angažuje se v otázkách rozvoje města a jako majitelka vzkvétajícího Antikvariátu Fiducia se stala jednou z respektovaných osobností kraje. S takovým kreditem nutně přitahovala občansky aktivní, přemýšlivé a šikovné kolegy z okolí. Vznik Okrašlovacího spolku byl tedy na spadnutí. „Bylo mně líto, že do mého klubu Fiducia chodí hodně zajímavých lidí a navzájem se neznají, nemají možnost se spolu bavit a tříbit názory,“ popisuje Ilona Rozehnalová cestu k založení spolku, který vznikl v březnu roku 2013. „Už rok předtím jsem uvažovala o založení nějakého neformálního uskupení, „intelektuálního spolku“, který by se pravidelně scházel a diskutoval o tom, co se děje v Ostravě, tak jako to bylo například za první republiky. Oslovila jsem čtyřicet lidí a všichni účast přijali. První akce, kterou jsme udělali, bylo okrášlení pamětní desky mlýna na Mlýnské ulici.“ Deska byla ve skutečně zanedbaném stavu a vedle rozrůstající se mapy několikrát přelepovaných plakátů a graffiti zcela ztrácela svou důstojnost. Na tomto místě byla také obnovena malá zahrádka, v centru města vcelku unikátní.
„Oslovila jsem čtyřicet lidí a všichni účast přijali.“ Ilona Rozehnalová, zakladatelka Za krásnou Ostravu
Členská základna spolku je opravdu pestrá. Tvoří ji osobnosti kulturně-intelektuálního života kraje, a to od výtvarníků, pedagogů až po spisovatele a architekty. Ze známých osobností jsou to například historik umění Martin Strakoš, režisér Radovan Lipus nebo básník Petr Hruška.
Spolek tedy začal řádně okrašlovat v květnu roku 2013 a od té doby se pravidelně schází, diskutuje a vydává také vlastní bulletin. Ten vychází čtyřikrát ročně a kromě kritických reflexí o aktuálních událostech v Ostravě se v něm čtenář dozví i něco z historie města nebo o významných místech v něm, která čas změnil k nepoznání. Bulletin je volně ke stažení na webových stránkách spolku.
Nejsme-li úplně bez citu, přejme tedy Okrašlovacímu spolku dlouhý život a pořád tak aktivního ducha v těle. Neboť, kdo by přeci nechtěl Ostravu krásnější?
Pokud Vás článek zaujal a chtěli byste si přečíst i o tom, jak členové spolku Za krásnou Ostravu vnímají jeho účel, proč do něj vstoupili a jak vlastně funguje, doporučujeme Vám nahlédnout do podzimního čísla časopisu Undergound, které je dostupné ke stažení v našem kiosku po pravé straně úvodní stránky našeho portálu.