Ivan Matějka: Nebohý Václav Uruba. Zdroj: Literární noviny, 30.4.2014
Havířovský Směrník byl zachráněn. Jeho autora však novodobé barbarství pronásleduje dál. S případem demolicí ohroženého nádraží v Havířově, souvisí i případ abstraktní brutalistní plastiky před nádražní budovou. Tu vytvořil sochař Václav Uruba, který v moravskoslezském regionu zanechal řadu výrazných stop. Havířovští radní se plastiky rádi zbavili, naštěstí však nebyla zničena jako na konci roku 2012 jiná Urubova plastika v Havířově, Kosmonaut, který stával na ulici Jurije Gagarina. Znehodnocen byl také reliéf na Základní škole Volgogradská.
Nyní však přišla šokující zpráva z Ostravy–Zábřehu. V tichosti tu byl odstraněn monumentální reliéf od Václava Uruby, který zdobil průčelí obchodního domu Kotva, což bylo další pozoruhodné svědectví o spojení architektury a výtvarného umění v šedesátých letech. Historik architektury Martin Strakoš před časem v článku pro ostravskou revui Protimluv označil zábřežskou Kotvu od architektů Bronislava Firly a Jiřího Smejkala za „nápaditě vyřešený obchodní objekt… s výtvarně pojednanými betonovými zdmi v duchu brutalismu, obrácenými do živé obchodní ulice, jakési předzvěsti dnešních nákupních pasáží“.
Strakoš připomíná, že tzv. bruselský styl, toto regionálně a časově vymezené pojmenování pro pozdní internacionální styl v architektuře a pro některé linie moderního umění konce 50. a 60. let minulého století, vedl i na Ostravsku k obnovení étosu modernosti“. To patrně vůbec nedoléhá k myslím těch, kteří o současném stavu budov a jejich integrální umělecké výzdoby rozhodují. Ať již to jsou soukromí vlastníci nebo volení „zástupci lidu“.
Dílo Václava Uruby (1928-1983) má přitom význam, který určitě přesahuje dobu v níž vznikalo. V moravskoslezském regionu patřil mezi nejvýraznější autory tvořící pro architekturu plastiky z betonu v brutalistním stylu. Lehkost, s níž mizí tato část kulturního dědictví, je nepochopitelná a svědčí o neúctě k vlastní minulosti.
„Důvodům ke zničení vůbec nerozumím, zvlášť proto, že reliéf nebyl nijak narušen ve smyslu, že by ohrožoval veřejnost – jak se mohli vymlouvat havířovští úředníci ve věci Směrníku,“ komentuje dění v Zábřehu Jakub Ivánek, který před časem inspiroval petici za záchranu Urubova Směrníku. A dodává: „Zaráží mě, s jakou rychlostí jsou Urubovy plastiky odstraňovány. Jeho dílo je systematicky ničeno a kulturní povědomí o něm potlačováno.“
Zdroj: http://www.literarky.cz/kultura/art/17380-nebohy-vaclav-uruba