Jakub Ivánek | Hrob sochaře Augustina Handzela na slezskoostravském hřbitově – archiv bulletinu 3/2018

Ostrava byla rodištěm či místem působení mnoha významných osobností z různých oborů působení, jejichž ostatky spočívají na pohřebištích v rámci dnešního velkoměsta. Historik a archivář VŠB-TUO Petr Kašing v loňském roce vydal v  rámci sborníku Ostrava s  číslem 31 rozsáhlý soupis takových hrobů na slezkoostravském hřbitově a  letos vyjde v  následujícím čísle téhož sborníku podobný soupis týkající se ostatních ostravských pohřebišť. Výsledkem jeho soustavného zájmu o  místa posledního odpočinku známých Ostravanů jsou však také nové informační tabule „ostravského Slavína“, instalované na Slezské Ostravě v  letošním roce. Součástí této akce, pořádané okrašlovacím spolkem Za krásnou Ostravu, bylo rovněž okrášlení hrobu nejvýraznější osoby zdejší sochařské scény v meziválečném období – Augustina Handzela. Augustin Handzel se narodil 7. června 1886 v Moravské Ostravě jako syn koksaře Františka Handzela, žijícího v  kolonii Dolu Šalomoun. Od dětství byl slabý a  pro těžkou práci v dolech se nehodil. Zato ho to táhlo k výtvarničení, a tak v letech 1901–1904 vystudoval v Ostravě štukatérství a sochařství. Ačkoli měl zjevný talent, ihned v sochařském školení nepokračoval a několik let putoval po monarchii. Až roku 1910 se zapsal na Uměleckoprůmyslovou školu v  Praze k  Josefu Drahoňovskému, odkud však již roku 1911 odešel pro nedostatek financí do Vídně, kde začal vyrábět módní sošky z fajánse pro firmu Goldscheider. Tuto výnosnou práci neopustil ani po návratu do Ostravy v roce 1913. V roce 1916, dva roky po vypuknutí světové války, musel i on narukovat do rakouské armády, avšak působil v Krakově v jednotce vojenských sochařů pracujících na válečných pomnících. … více informací na http://www.krasnaostrava.cz/wp-content/uploads/2018/09/KROS22.pdf