Jakub Ivánek | Opravy uměleckých děl ve veřejném prostoru Ostravy 2018–2019 – archiv bulletinu 4/2019

V zimním čísle ročníku 2017 jsme na stránkách Krásné Ostravy informovali o opravách a rehabilitacích uměleckých děl na území města Ostravy proběhlých roku 2017. Jelikož od té doby uplynul více než rok a půl a řada děl ve veřejném prostoru byla opět restaurována, sluší se tyto akce coby pozitivní případy nakládání s kulturním odkazem připomenout. Nejdříve pohovořme o uměleckých dílech restaurovaných s finančním přispěním fondu Statutárního města Ostravy vyčleněného právě ke zmíněnému účelu (více k tomuto fondu v čísle 4/2017). Již v minulém článku jsme informovali o započaté, ale zatím nedokončené obnově Památníku obětem stávky na Dole Trojice, který byl vytvořen roku 1966 dle návrhu sochaře Otty Ciencialy a architekta Blažeje Heisera. Modernisticky pojatý památník založený na symbolice čísla 3 s motivem trnového věnce, jenž symbolizuje mučednictví stávkujících horníků zastřelených zde 9. května 1894, se nacházel drahnou dobu stranou veřejného zájmu, snad i v důsledku lokalizace v části Slezské Ostravy, kudy se častěji projíždí, než prochází (na Těšínské ulici). Obnova tohoto významného památníku, který je rovněž na seznamu státem chráněných kulturních památek, byla dokončena v roce 2018. Vápencové desky a stély restauroval Martin Kuchař, kovovou plastiku Ondřej Šimek a zpevněné plochy se schodišti firma HYDOR. Jelikož je památník zasazen do architektonicky upraveného prostoru, oprava se týkala i jeho. Chodníky byly opatřeny novým povrchem, rekonstruováno bylo schodiště k vlastnímu památníku a vzniklo rovněž nové, menší schodiště k památníku přímo z ulice. Ačkoli renovace památníku samotného se zdá podařená, řešení prostranství není ideální. Zatímco obě terasy před památníkem jsou dlážděny vhodnými žulovými kostkami, přilehlý chodník již tvoří betonová dlažba. Styk obou materiálů na samotném hlavním prostranství nepůsobí nejlépe. Preferovali bychom buď jednotnou (žulovou) dlažbu, nebo přinejmenším odsunutí tohoto styčného bodu dále od hlavního shromažďovacího prostoru. Dobře nepůsobí ani dost velká, stojatá tabule informující o památníku a jeho opravě. Ta měla být jednoznačně zapuštěna do dlažby, aby nerušila siluetu celého díla. Otázku také vzbuzuje následné využití parkově upraveného prostoru kolem památníku. Osamocenost místa, která měla po léta vliv také na jeho pustnutí a usnadňovala vandalské útoky, by vyřešila úprava celého parkového prostoru ve svahu pod Těšínskou ulicí a jeho navázání na park u Slezskoostravského hradu. Ostatně, na přítomnost památníku v těchto turisticky navštěvovaných místech neupozorňuje ani žádná tabule. … více informací na http://www.krasnaostrava.cz/wp-content/uploads/2020/01/KROS27_online.pdf