Jakub Ivánek | Umělecká výzdoba nádraží Ostrava-Vítkovice – archiv bulletinu 2/2017

Ve 2. polovině 20. století bývalo zvykem, že každá větší stavba financovaná z peněz státu byla dotvořena uměleckými díly. Tyto artefakty byly vybírány vždy s ohledem na architekturu (sám architekt často charakter umělecké výzdoby ovlivňoval) a stávaly se její samozřejmou součástí. Ani vítkovickému nádraží, projektovanému architektem Josefem Dandou, se tak pochopitelně umění nevyhnulo. Z archivních pramenů (dochovaných bohužel neúplně) vysvítá, že se o výtvarném dotvoření výpravní haly nádraží Ostrava-Vítkovice jednalo již v roce 1965. Zamýšlená „barevná skleněná římsa natavená na drátěné osnově“ autora Benjamina Hejlka (1924–1993) o rozměru 90 m2 však nakonec nebyla realizována. Počátkem roku 1967 se totiž hovoří o jiném charakteru výzdoby. Hejlek byl pověřen návrhem na okno s barevným dekorativním sklem mezi vchodem a východem z haly. Autorem hlavního výtvarného prvku daného prostoru – dekorativního pásu na zábradlí ochozu z drátoskla – se měl stát František Burant (1924–2001). Později se však na jeho vzniku podíleli oba uvedení sklářští výtvarníci. V kompozici haly se pak ústředním prvkem staly sloupové hodiny, jejichž skleněný obklad navrhl proslulý sklářský výtvarník Vladimír Kopecký (* 1931). V exteriéru výpravní budovy (v trávníku vedle tramvajové zastávky) se ještě uplatnila vertikála vysokého kovového poutače, k jehož vzniku ale nemáme zatím žádné informace. Stejně jsme na tom s kovovým pylonem uvnitř nádražní haly. Oba tyto objekty byly jednoduššími designovými prvky, jejichž vznik můžeme spojit s činností Vítkovických železáren a Nové Huti (loga podniků byla na poutačích umístěna). … více informací na kros-17_web.pdf (krasnaostrava.cz)