Jaromír Konečný | Moravská rapsodie – archiv bulletinu 4/2014

Krátce po návratu z Libye jsem jednou seděl v Bohemce v Porubě s pár lidmi, které jsem poznal v posledních týdnech. Uprostřed konverzace do lokálu vpadl silně vlasatý typ s Kantovou Kritikou čistého rozumu pod paží. „Lidi!“ křičel, „Uneslo mě ufo, ufo z jiné galaxie!“ „Nepičuj, Pankačku?“ řekl Šoustek, „Dyť ufa nejsu, bo to by, kurvapičovole, už dávno byly v televizi. Esli su ufa, tak je muj čurak artista.“ „Nejvyšší stupeň utajení, ty kreténe!“ zařval Pankáček. „Rusáci chtěli s mimozemšťany navázat kontakt přes Gagarina. Když mě ufoni unesli, Gagarina mi ukázali. Jeho ale zpátky nepřivezli – nemohli se s ním domluvit, protože uměl jenom rusky.“ „Co?… Taka chujovina! A jak s nima mluviš, ty… ty cype z plasteliny. Po našimu?“ „Jak? Přece telepaticky! Jak jinak taky chceš s mimozemšťany komunikovat, ne? Jestli mi ale nevěříš, můžeš se přesvědčit sám. Ve čtvrtek mě mají zase návštívit. Vsadíme se?“ Pankáček se s Šoustkem vsadil o tři fl ašky vodky, že ve čtvrtek v 16 hodin s ufem přistane před Bohemkou. Ve čtvrtek před hospodou čekalo asi dvacet mániček. V 16 hodin přiletěl Pankáček s třemi láhvemi vodky pod paží a bez ufa. „Už sem nesmějí,“ povídal. „Gagarin jim utek. A teď mají Rusy na krku.“ „A čemu o tym kurvacyp nic nebylo v novinach, že Rusaci Gagarina zas našli, ty pičo z ryby?“ zeptal se Šoustek. „Sověti museli Gagarina oddělat, ty blbče, protože toho moc věděl.“ „Piču s ryžu,“ říká Šoustek. „Kokota ti ukazali a ne Gagarina. Otevři tu vodku kurva, bo mě z tebe cyp střeli.“ … více informací na KROS-07-vnitrek_a5.indd (krasnaostrava.cz)