Jaroslav Němec: Řízená destrukce obchodního domu Textilia (Ostravica), OstravaBlog.cz, 17. 8. 2011
V druhé části dnešního fota týdne se zaměříme na současný stav exteriérů tří domů tvořící blok označovaný jako domy bývalého obchodního domu Ostravica a okolní pozemky.
Nejstarším domem je bývalá Obchodní a živnostenská banka od Juliuse a Wunibalda Deiningera, postavená v letech 1904–1905 (čp. 241). O šest let později byl postaven podle návrhu ostravského architekta Felixe Neumanna nájemní a obchodní dům I. Schmelze (čp. 284). Nejmladší je obchodní dům Textilia od Marie Frommerové, postavený v letech 1928–1929 (čp. 243). Do roku 1945 domovní blok dotvářela ještě zástavba směrem k dnešní Tyršové ulici a Německý dům v prostoru Náměstí Edvarda Beneše.
V dubnu 2010 proběhla ve Fiducii přednáška Romany Rosové z Národního památkového ústavu, která již svým názvem „Chrám luxusu – cesta obchodního domu Textilia (Ostravica) od zrození ke zkáze“ shrnula celou problematiku. Zkázu obchodního domu Ostravice nejvíce urychlilo propadnutí stropu v čp. 248, zapříčíněné neodbornou rekonstrukcí. Městská správa vedla s vlastníky, kteří se od té doby často měnili, několik správní řízení, jak podle památkového, tak stavebního zákona. Přes všechny snahy a prohlášení domy dále chátrají.
V tiskové zprávě Národního památkového ústavu z ledna 2011 jasně vyplývá, že „špatný stav bloku domů v samotném centru Ostravy zjednodušeně označovaném po bývalém Módním domě Ostravica – Textilia, je příkladem nedostatečné péče vlastníka o objekt.“ V současnosti je vlastníkem Amádeus real, a. s.
Ve zmíněné tiskové zprávě se dále dočteme o chystaném „odstranění domu čp. 284, postaveném v roce 1911 podle projektu ostravského architekta Felixe Neumanna“ a veřejnosti málo známé informaci o „odstranění zadní části památkově chráněného domu čp. 241 a 3099 / třída 28. října č. 54 od významných vídeňských architektů Julia a Wunibalda Deiningerových. Tento návrh související se záměrem rozšířit plochu nákupní galerie, představuje účelovou devastaci památkového fondu Městské památkové zóny Moravská Ostrava…“
V červnu letošního roku podala společnost Amádeus real u Ministerstva kultury žádost o zrušení prohlášení domu čp. 241 kulturní památkou. To nedoporučuje ani Národní památkový ústav ani Útvar hlavního architekta.
Společnost Amádeus real se na kulturní památky v centru měst a jejich proměnu v obchodní domy zaměřuje i v jiných městech. Do roku 2006 v Plzni vlastnila bývalé Městské lázně, které během „pěti let nedokázala opravit“ až nakonec získala sousední kulturní dům z roku 1986, který letos nebyl, ani přes protesty Plzeňanů i odborné veřejnosti, prohlášen kulturní památkou. Vlastník ihned poté začal řešit pod záminkou „hávarie vody“ demontáž vnitřního vybavení.
To, že se majitelé kulturních památek o svůj majetek účelově nestarají a budovy pak „chátrají tak dlouho, až je nevyhnutelné jejich zbourání, anebo je případně zachvátí požár nejasného původu“ není nic nového, vzpomeňme si na osud zámku v Kunčicích. Jak je patrné ze snímků níže, řízená destrukce Ostravice pokračuje i letos. Objekt je dlouhodobě nezajištěn, střecha a vnitřní vybavení mizí ve velkém a „vuzkaři“ provádějí demolici za bílého dne. V roce 2008 jsem zde psal, že stavby architekta Wunibalda Deiningera jsou jako barometr společenských změn v Ostravě. Zdali v Ostravě zůstane jeho první ostravská realizace se teprve uvidí. Dokud tyto budovy, i přes současné rozsáhle poškození, stále stojí, lze je opravit a adaptovat pro nové účely.
Pozemky po Německém domě prodalo v listopadu 2008 město Ostrava v „developerské soutěži“ za 83 milionů společnosti Amádeus real. Jak řekl v jedné z diskuzí ve Fiducii tehdejší náměstek pro investice Lukáš Ženatý, rozhodovalo se na základě „malůvek“ a nejvyšší nabídky. V dubnu 2009 ovšem zastupitelstvo města schválilo prodej tohoto pozemku na splátky, přičemž první splátku tvořilo třicet procent z ceny a poté následně pět procent každý rok v průběhu stavby. Pro MS Deník to primátor Petr Kajnar komentoval tím, že „město bude vstřícné i k dalším developerům. Chceme, ať se v Ostravě staví, a musíme proto v krizi investorům trochu ulevit“. O výhodnosti této transakce pro město si nedělejme iluze, stačí se podívat jak dopadla Jatka či zablokovaný pozemek u Masarykova náměstí.
Politická reprezentace města prodala pozemky „vstřícně“ na splátky developerské společnosti, která, místo avizovaného propojení historie se současností, se o svůj majetek neumí postarat a kulturní památky nechává spadnout. Cena pozemku roste a bude mnohem větší, pokud se plocha po Německém domě spojí s plochou po Ostravici. A o to tu zřejmě jde.
zdroj: vč. fotografií: http://ostravablog.cz/foto/rizena-destrukce-obchodniho-domu-textilia-ostravica/