Jiří Hrdina | Antonín Havránek, fotograf Mariánských Hor a Michálkovic – archiv bulletinu 3/2013

Když v roce 1941 vydal Rudolf Skopec příručku k tovaryšským zkouškám fotografického oboru s názvem Stručná nauka o fotografii, jistě netušil, že tato kniha bude v mnoha a mnoha dalších vydáních provázet adepty fotografického povolání i v následujících osmdesáti letech. Po roce 1948 ji autor jen mírně pozměnil, historii fotografie rozšířil o autory z tehdy spřátelené země a ona kniha před pár lety posloužila také jako podklad pro tvorbu vzdělávacích programů, a to včetně kapitoly pojmenované Společenská role fotografie. To, že má fotografie své nezastupitelné místo v reklamě a prezentaci, pochopili kdysi i radní a představitelé Ostravy a okolních obcí. Své žádosti a ponížené supliky, které tehdy směřovali do rukou císaře pána, doplňovali fotografickou obrazovou dokumentací. Vždyť čím jiným dokázat, že jejich obec již není pouhou vesnicí, ale je místem dynamicky se rozvíjejícím, místem, které si jistě zaslouží být povýšeno na město či městys. S tímto jejich počínáním je neodmyslitelně spjato jméno Antonína Havránka, fotografa z Moravské Ostravy a zároveň prvního ze dvou komunálních fotografů z Michálkovic. Ale popořádku.
Močály a bažiny daly před 220 miliony let vzniknout nejen černému uhlí, ale zároveň ještě na začátku devatenáctého století provázely návštěvníky Ostravy. I to je možná důvod, proč na titulní straně Podroužkova průvodce Moravskou Ostravou a okolím z roku 1902 (už tehdy ilustrovaného fotografiemi) najdeme obrázek komára. Osmdesátikilometrovým průchodem východní částí Moravské brány se pohybovali lidé ze severu na jih a z jihu na sever. Tento směr je symbolický i pro příchod fotografie do Ostravy. Tehdejší západní a především východní Galicie byla trvalým zásobníkem pracovní síly pro překotně se rozvíjející průmyslový region Rakouska-Uherska. Místopisné označení Východní Galicie se po roce 1850 používá v tehdejším Rakousko-Uhersku pro východní území království Galicie se Lvovem (Lwow, Lviv), Stanisławówem, Tarnopolem, Przemyślem, Sanokem a Krosnem. Hlavní město tohoto regionu byl Lvov. Východní hranici Rakousko-Uherska uzavírala Bukovina s hlavním městem Černovce (Cernauti, Czernowitz – tip na výlet – příjemné maloměsto, ve kterém jako by se čas zastavil v roce 1918). Západní Galicie sahala od Krakova (formálně nepatřil do Haliče, byl však de facto její součástí) a zahrnovala města, města jako Biała (rakouská část dvojměstí Bielsko-Biała), Tarnów, Rzeszow, Nowy Targ, New Sacz a Jaworzno. Hlavním městem této oblasti byl Krakov. … více informací na http://www.krasnaostrava.cz/wp-content/uploads/2013/12/kros-03-web.pdf