Kolektiv výstavy Ostravská nádraží | Několik slov o historii méně známých ostravských železničních stanic a zastávek – archiv bulletinu 1/2022

Většina cestujících, kterými jsme čas od času my všichni, zná alespoň základní fakta o nejfrekventovanějších železničních nádražích v Ostravě, jakými jsou Ostrava-Svinov, Ostrava-hlavní nádraží nebo Ostrava-střed. O další architektonicky významné výpravní budově stanice ve Vítkovicích se již na stránkách bulletinu obšírně psalo. Vedle skutečných železničních nadšenců se však najde jen hrstka těch, kteří by věděli něco více o dalších šesti stanicích a zastávkách, které se v ostravském železničním uzlu nacházejí… Železnice se stala vedle dobývání uhlí a výroby železa třetím významným faktorem ovlivňujícím bouřlivý rozvoj Ostravska v 19. století. První úvahy o napojení zdejšího regionu na železnou dráhu se objevily již roku 1829. Původně zamýšlená koněspřežná trať mezi Vídní a doly v Haliči měla výrazně usnadnit, zintenzívnit a zlevnit dopravu průmyslové soli, obdobně jako tomu bylo u dráhy mezi Lincem a Českými Budějovicemi. Zároveň měla přiblížit železnici k dolům a hutím na Ostravsku a v Pobeskydí. Avšak až v roce 1836 císař Ferdinand V. udělil oprávnění ke stavbě železniční dráhy vídeňskému bankéři Salomonu M. Rothschildovi, který jej vzápětí přenesl na nově založenou akciovou společnost nazvanou na počest panovníka – Severní dráha císaře Ferdinanda. Následně byla zahájena její výstavba. V roce 1847 byl dokončen úsek Lipník–Hranice–Bohumín až k Moravské Ostravě a provoz na něm začal 1. května téhož roku. Odbočka Severní dráhy, vedoucí ze Svinova do Opavy, byla dokončena až v roce 1855 a od března následujícího roku uvedena do provozu. Na Severní dráhu se v přívozském nádraží napojovala Ostravsko-frýdlantská dráha, spojující Moravskou Ostravu s Místkem, železárnami v Lískovci, Bašce a Frýdlantu, zprovozněná v roce 1871. Tím byla v základech dokončena železniční síť, na níž se nacházejí také stanice a zastávky, o jejichž historii se alespoň krátce zmíníme. Autorkou textů je Jana Prchalová z Archivu města Ostravy. … více informací na http://www.krasnaostrava.cz/wp-content/uploads/2023/02/KROS37-online.pdf