Krnovští architekti kritizují nedostatek architektonických soutěží
Skupina krnovských architektů odeslala vedení města Krnova otevřený dopis, ve kterém mimo jiné žádá vypisování architektonických soutěží na veřejné stavby. Otázkou je, kdy se k takové aktivitě rozhodnou architekti z Ostravy, kde bohužel většina veřejných staveb vzniká bez architektonických soutěží – aktuálně například rekonstrukce hlavního nádraží, Domu kultury Poklad či plánované sportovní stavby placené z městského rozpočtu. Zahraniční architekti se vždy na debatách v Ostravě diví, proč se lidé ptají na potřebu architektonických soutěží u veřejných staveb – na západ od Česka jde o naprostý standard a i v Česku najdeme města, která považují urbanismus a architekturu za tak zásadní, že vypisují kvalitní sputěže – aktuálně například již zmiňovaná obec Úholičky nebo z menších měst například Litomyšl. Uvidíme, jak se to nyní bude vyvíjet v Krnově a nezbývá než doufat, že se ostravští architekti k této zásadní problematice, která Ostravu také velmi trápí, nějak v budoucnu rovněž oficiálně postaví.
Otevřený dopis architektů obecnímu zastupitelstvu města Krnova
Vážená paní starostko, vážená paní místostarostko, vážený pane místostarosto, vážení zastupitelé města Krnova.
Vyrostli jsme ve městě Krnově. Máme architektonické vzdělání. Sbíráme zkušenosti z jiných měst i ze zahraničí. Vnímáme jedinečné kvality našeho města a máme potřebu se ke svým kořenům stále vracet.
Bohužel při pravidelných návštěvách města sledujeme, jak jsou kvality města degradovány a mizí následkem zbytečných rozhodnutí zodpovědných zástupců města. Rozhodnutím nepředchází adekvátní veřejná debata, rozhodnutí nejsou v zárodku vidět ani slyšet. Objeví se následně jako hotové projekty, se kterými již nelze nic dělat a nebo je na debatu již pozdě. Nabízené řešení pak není ani nejlepší, ani nejlevnější, často neobstojí ve srovnání s původním řešení.
Nechceme přihlížet devastujícím změnám, ale nabídnout pomoc při řešení otázek, kterými se město zaobírá. Město Krnov má velký nevyužitý kvalifikovaný potenciál architektů, znalých krnovské lokality, majících k městu kladný vztah a zájem o budoucnost. Bohužel, tento potenciál leží ladem a není aktivován.
Veřejné investice
Jeden z posledních záměrů zástupců města, týkající se přestavby městských lázní, nás vyburcoval k sepsání tohoto otevřeného dopisu. Zejména způsob zacházení s veřejnými prostředky a veřejným prostorem a odmítání spolupráce s odbornou veřejností.
Postup, kterým je připravována tak významná a nákladná stavba, jakou městské lázně jsou, vnímáme velmi negativně. Cítíme potřebu upozornit na některé chybné kroky, které v procesu přípravy projektu nastaly.
V prvé řadě se jedná o přímé zadání studie projektové kanceláři bez prověření návratnosti a ekonomické udržitelnosti záměru. Akvaparky v České republice jsou v 99% ztrátová zařízení dotovaná provozovateli. Argumentace projektanta, že jedině rozsáhlá nabídka atrakcí přinese výdělek a ekonomickou návratnost investice je zjevně účelová. Pravděpodobný budoucí zpracovatel projektu stavby, samozřejmě rád podpoří ekonomický optimismus zadavatele a nebude jej strašit červenými čísly ekonomické rozvahy. Koneckonců odpovědnost za neadekvátně proinvestované prostředky a za nevratně změněné prostředí neleží na jeho bedrech. Chceme tím říci, že zadání studie za 300 tis. projektantovi se 40-letou praxí v oboru projektování bazénů, není skutečným hospodárným krokem. Je s podivem, že na rozšíření městkých lázní peníze jsou, na pouhou rekonstrukci stávajícího objektu městkých lázní nikoliv.
Z druhé. Je velká škoda pro současnost a generace budoucí, že na takové projekty se v Krnově nevypisují architektonické soutěže. Je respektovanou skutečností, že architektonické soutěže obecně, představují demokratickou metodu, tedy cestu k cíl, při zadávání veřejných zakázek v oboru architektury a městského plánování. Hlavním přínosem je transparentnost při výběru návrhu a především dosažení optimálního nebo i mimořádného řešení na dané téma. Jsou zárukou toho, že bude dosaženo co nejlepšího výsledku po stránce urbanistické, architektonické, provozní a v neposlední řadě také ekonomické. Porota vybírá z více návrhů a hodnotí splnění všech zadaných kritérií. Z tohoto pohledu je to v současnosti jediná cesta jak zaručit, aby veřejné prostředky vkládané do rozvoje městského prostředí , byly investovány zodpovědně. Pozitivním průvodním jevem přípravy takové soutěže je také nutnost definování zadání, při jehož sestavování a schvalování se mnohdy ukáže celková přiměřenost záměru.
Za třetí. Zadání, pokud bylo nějak definováno, nebylo konzultováno s Výborem pro architektonický a urbanistický rozvoj města Krnova, nebylo řešeno ani v okruhu Zastupitelstva. Takto dlouhodobý závazek města je nutné plánovat s vědomím širší společenské podpory, za účasti spolků, občanských sdružení a veřejnosti – budoucích uživatelů stavby. Ne jako investici aktuálně podporovanou několika jedinci, kteří nebudou po uplynutí svého volebního období a mandátu za závazky města odpovědni. Domníváme se, že by bylo přínosné se před zadáním studie poučit v okolních regionech jak úspěšné a nákladné jsou provozované a připravované záměry akvaparků. Namátkou např. zastavené projekty akvaparků v Jeseníku, Ostravě jsou studnicí zkušeností.
Nicméně záměr přestavby městských lázní, není jediným tématem, který si významně pohrává s výrazem města. V současné době probíhající pozemkové úpravy, které mohou definovat krajinu na věčnost, dále potom podoba protipovodňových úprav, studie zastavění v blízkosti poutního kostela na Cvilíně, rekonstrukce a dostavba Sokolovny od architekta Leopolda Bauera, rekonstrukce zeleného pásu hradebního okruhu, z těch menších, nikoliv však významově, rekonstrukce nýtovaného mostu na Opavské ulici vedle knihovny a v neposlední řadě rekonstrukce Mikulášské ulice, která probíhá v režii investičního odboru.
Výše uvedené akce jsou nicméně pouze ty, o kterých je v tuto chvíli povědomí, avšak další, jsou pravděpodobně již v běhu, a objeví se opět až ve fázi realizace a nebude k nim už možnost cokoliv říci. Tento stav považujeme za alarmující.
Ve hře je příliš, než aby tyto postupy byly přehlíženy. Ve hře je obraz města, který bude definován na několik budoucích generací dopředu. Jsou si zodpovědnízástupci města vědomi dopadů svých rozhodnutí, která budou hodnocena budoucími generacemi daleko za horizontem jejich funkčních období?
Spolupráce
Vzhledem k výše uvedenému, nabízíme městu Krnov spolupráci, ve formě otevřené diskuzní Platformy, která by probíhala několikrát do roka. Platforma nemá za účel prvoplánově kritizovat, nýbrž poukazovat na zbytečné záměry, na kvality a potenciál uvažovaných řešení, hledat nová témata, konzultovat strategii, hledat nejvhodnější řešení v podmínkách Krnova. Jde nám o diskuzi zkvalitnující budoucí podobu města.
Diskuzní platforma by probíhala za účasti zodpovědných zástupců města, odborů MÚ, zástupců architektů, případně místních spolků a aktivních veřejných zástupců. Ze strany města bychom očekávali pozitivní a otevřený přístup k diskuzi, předkládání uvažovaných záměrů v předstihu a účast zodpovědných zástupců.
Nabízíme své schopnosti ve prospěch kulturnějšího prostředí, ve kterém budou žít naši potomci.
hlavními tématy Platformy by bylo:
- komentování uvažovaných témat a investic – jejich smysluplnost, bez politického snění
- vytipování hodnot města, a jejich rázná ochrana (historický vývoj vybudoval kvality, které stávající postupy devastují)
- definování opravdových priorit rozvoje
- diskuze k tématům a řešení
Výsledkem by byla vždy zpráva z diskuze s jasnými závěry a doporučeními. Text by byl veřejný. Závěr by byl prezentován na ZM a RM.
Budoucí obraz města leží v našich rukách. Obraz, který byl budován po staletí a některé epochy na něm zanechaly nesmazatelný otisk. Barokního opevnění, ale zejména rozvoj železnice a textilnictví, a s tím související nebývalý společenský, kulturní a ekonomický rozmach města. Zde lze hledat silné kořeny obrazu města.
Poválečná epocha uvrhla město do zmatku a chaosu. Tvář města byla upozaděna a převládly ideologické hesla a populistické názory. Nenechme tyto postoje i nadále přetrvávat a hledejme společně cestu k tvorbě města 21.století. Města současného, otevřeného, krásného a poetického.
Pevně věříme, že osud našeho města není a nebude zodpovědným lidem lhostejný a budou hledat řešení ve větším sepětí s občanskou společností. Jsme připraveni k diskuzi.
S úctou architekti
Ing. arch. Zdeněk Eichler
Ing. arch. Adam Halíř
Ing. arch. Tomáš Machovský
Ing. arch. Ondřej Volný
Zdroj: Tisková zpráva, 17. 12. 2013