Lukáš Drlík: Prezentaci Černé louky naplnila nejasná vyjádření, OstravaBlog.cz, 22. 6. 2012
Znáte animované postavičky Pata a Mata? Mám pocit, že jsem je viděl na vlastní oči. Aspoň tak na mě působili primátor města Ostravy Petr Kajnar a hlavní architekt města Cyril Vltavský, kteří v úterý 19. června 2012 na Alternativní scéně Divadla loutek prezentovali výsledky urbanistické studie území Černé louky. Něco se postaví, ale neví se co, kdy, jak, kdo; a vlastně ani není jisté, jestli se něco opravdu postaví. Moc nám toho však neřekli.
Jaká je historie nápadu rozvoje Černé louky?
V roce 2010 vyhlásilo město Ostrava ideovou urbanistickou soutěž k řešení rozvoje území Černé louky. Nápad revitalizovat území Černé louky byl součástí kandidatury města na titul Evropské hlavní město kultury 2015. Soutěž vyhrál nizozemský ateliér Maxwan. Na Černé louce mělo podle zadání soutěže vzniknout seskupení kulturních objektů, dle vyjádření primátora Petra Kajnara z roku 2009 „by se Černá louka měla stát takzvaným kulturním klastrem, vzorovým městem třetího tisíciletí“.
Hlavní architekt města Cyril Vltavský upozornil, že podmínky soutěže neumožnily, aby ateliér Maxwan na projektu dále pracoval. Proto se projektu ujal Útvar hlavního architekta Magistrátu města Ostravy. Ten studii Maxwanu více rozpracoval, a to po konzultacích s tímto studiem, které byly „asi dvě,“ jak sdělil Vltavský. Konzultace prý byly nutné proto, aby se ujistil, že správně přečetl výkresy studia Maxwan a probral se studiem jednotlivé úpravy – přesunutí místa pro koncertní halu, změna vedení ulice Střelniční.
Výsledky studie
Studie ponechává základní rozvržení budov tak, jak jej navrhl ateliér Maxwan. Střed Černé louky je vyhrazený volnému prostranství se zelení a terénními vlnami. Kolem tohoto prostranství má vzniknout prstenec nových objektů. Studie zachovává objekty Divadla loutek, pavilonu A a vily Terezy, počítá také se zachováním obytných domů na nároží ulic Střelniční a Pivovarské. Ostatní stávající objekty mohou investoři demolovat.
Ve výsledné studii je na Černé louce vymezeno jedenáct stavebních pozemků. Ty budou mít tzv. nepřekročitelné hranice. Objekty, které se na pozemcích postaví, proto mají vymezené maximální rozměry. Mohou být menší, než jsou rozměry vymezených stavebních pozemků, nesmí však být větší. Podmínkou bude, aby každý z těchto objektů měl vyřešené parkování. Hlavní architekt města Vltavský zprvu hovořil o podzemních parkovištích pod každým z objektů. Později uvedl, že se jeden z jedenácti objektů může vyčlenit pouze pro parkování. V následné diskuzi pak připustil, že parkování může být řešeno i na střeše objektů.
Vltavský také sdělil, že se město bude snažit prosadit, aby podmínkou prodeje stavebních pozemků byla povinnost vyhlásit architektonickou soutěž. Primátor Kajnar doplnil, že město se tak chce snažit o to, „aby vznikala kvalitní architektura.“
Co se na Černé louce postaví?
Z původního nápadu, udělat z Černé louky kulturní oblast, kde se koncentrují kulturní instituce, toho moc nezbylo. Město si stanovilo podmínku, že z jedenácti objektů, které mohou na Černé louce vzniknout, musí ke kulturním účelům sloužit pouze dva. Co bude ve zbývajících devíti objektech, to záleží na investorech. Primátor Kajnar zmínil, že by si dokázal na Černé louce představit např. waldorfskou školu nebo taky hotel. Zajistit, aby všechny objekty sloužily pouze kulturním účelům, není podle jeho názoru možné.
V minulosti mluvil primátor Kajnar nadšeně o projektu koncertní síně. I během úterní prezentace nadšeně hovořil o tom, že Ostrava by měla mít koncertní síň na špičkové světové úrovni. I proto hlavní architekt Vltavský a jeho spolupracovníci rozhodli přesunout prostor vymezený pro případnou koncertní síň z přední části Černé louky, z prostoru mezi Divadlem Antonína Dvořáka a Divadlem loutek, do zadní části území k řece. Důvodem je hrozba vibrací a hluku z tramvajové dopravy. Studie zároveň předpokládá, že se tramvajová trať přeloží blíže k Divadlu Antonína Dvořáka. Hlavní architekt města Vltavský ujistil, že provoz v Divadle Antonína Dvořáka přeložka tramvají blíž k divadlu neohrozí. Sdělil, že koncertní síň je plánovaná pouze pro vážnou hudbu, která má specifické požadavky, kdežto jiným žánrům, např. popu už tramvajová doprava tolik nevadí. Jestli koncertní síň na Černé louce opravdu bude, jestli ji postaví město nebo soukromý investor, to není jisté.
Jedním z projektů pro Černou louku měla být i tzv. kunsthalle. Hlavní architekt města Vltavský připustil, že je stále možné, aby kunsthalle na Černé louce vznikla. Konečné rozhodnutí ale ponechá město na investorech. Primátor Kajnar dodal, že třeba Brno má takových prostor víc, takže i Ostrava by mohla mít více výstavních prostor. Doplnil pak, že už před několika lety oslovil ostravskou výtvarnou obec, aby mu popsala, co to kunsthalle je, k jakým účelům slouží a jak by měla vypadat. Prý se nedočkal nějaké větší reakce. Usoudil tak, že ostravští výtvarníci nemají o takový projekt zájem a „z důvodu lenivosti výtvarné obce“ dodnes kunsthalle nestojí.
Diskuze
A jsme u toho nejlepšího! Diskuze po oficiální prezentaci primátorem Kajnarem a architektem Vltavským ukázala, že ani jeden z nich nemá o výsledné podobě Černé louky bližší představy. Původní jasná stanoviska se v průběhu diskuze rozplývala v domněnky; např.: 1. Bude podmínkou vyhlásit architektonickou soutěž. – 2. Budeme usilovat o to, aby se architektonická soutěž vyhlásila. – 3. Budeme se snažit, aby investoři architektonickou soutěž vyhlásili.
Primátor Kajnar v úvodu večera řekl, že díky prezentaci chce město předat informace přímo veřejnosti a ne přes média, která informace zkreslují. No, tentokrát není co zkreslit. Moc konkrétního jsme se nedozvěděli.
To zásadní, co z prezentace vyplývá: jaká bude konečná podoba Černé louky, to budou mít v rukou investoři, kteří se rozhodnou stavět. Jestli bude takovým investorem i město, to ještě není jisté. Ani o stavbě koncertní síně, ze které je primátor Kajnar tak nadšený, nemá město jasné představy, zvlášť když zatím nemá ani zdroj financování takového projektu.
Nápad dát Černé louce impuls k novému životu, je dobrý. Černá louka je významné území v srdci města. Proto si zaslouží pozornost a rozvoj. Po zkušenostech s rozvojem nedaleké Karoliny, ale vyvstávají obavy, zda město, které chce vycházet vstříc investorům, ukočíruje rozvoj Černé louky správným směrem. Slova o vzniku kvalitní architektury jsem slyšel i v souvislosti s Novou Karolinou. Ale nezdá se mi, že by výsledek odpovídal původním záměrům.
Vyjádření hlavního architekta města Vltavského a primátora Kajnara mě nepřesvědčila o tom, že projekt rozvoje Černé louky vedou profesionálové, kteří vědí, co dělají. Sice jeli na konzultace do Rotterdamu do studia Maxwan, jeli to Pittsburghu kouknout se na rozvoj tamních brownfields. Ale když pak takto poučený člověk řekne, že přiblížení tramvajové tratě k divadlu nebude divadelní produkci vadit, protože popové hudbě hluk z tramvají tolik nevadí, tak to ve mně důvěru nebudí. Když architekt Vltavský přizná, že urbanistická studie neřeší návaznost Černé louky na ostatní části města, a to ani na protější břeh Ostravice, tak to ve mně důvěru nebudí. Když z původního záměru koncentrace kulturních institucí zůstal záměr vyhradit kultuře dva objekty a na místě ostatních devíti si mohou investoři postavit v podstatě cokoliv, tak to ve mně důvěru nebudí. Když primátor řekne, že kunsthalle tady ještě nestojí, protože je výtvarná obec lenivá, tak to ve mně důvěru nebudí.
Budu rád, pokud se plány s Černou loukou vydaří. Ale jako obyvatel města, ve kterém se závazky investorům dávají jenom v morálních rovinách a kde kvapně přibývá prázdných a nevyužitých kancelářských a prodejních prostor, mám obavy, že se to vyřeší po ostravsku: původní nápady se rozpustí jako šumivá tabletka ve vodě a zbudou jenom nenaplněné vize.