Martin Mikolášek | Oltáře, kříže, vitráže a mnohem víc. Současné umění v sakrálních prostorech – archiv bulletinu 4/2016

Potkat současné umění ve vysvěceném prostoru není tak výjimečné, jak by se na první pohled mohlo zdát. V této souvislosti je nutno připomenout nejvýraznější a snad nejznámější český příklad symbiózy aktuálního uměleckého vyjádření v chrámovém prostoru – kostel v jihomoravské Jedovnici, na jehož výzdobě se v 60. letech podíleli Mikuláš Medek, Jan Koblasa či Josef Istler. Vedle Jedovnice můžeme ovšem vzpomenout i příklady aktuálnější – známé jsou umělecké intervence do interiéru kostela Svatého Salvátora v Praze, v němž se od roku 1996 koná dnes již tradiční „Popelec umělců“, na nějž od počátku nového milénia navázaly i jednotlivé výstavy situované nejprve do ochozů kostela a od roku 2009 i do dalších částí tohoto barokního skvostu. Na „postních intervencích“, jak o nich mluví architekt a hlavní organizátor Norbert Schmidt, se podíleli například Adriena Šimotová, Václav Cigler, Stanislav Kolíbal, Jindřich Zeithamml, Petr Nikl, Pavel Mrkus či Christian Helwing. Z dalších příkladů si naši pozornost jistě zaslouží zdařilé umělecké počiny v Litomyšli – minimalisticky koncipovaná architektura kostela sboru Církve bratrské od architekta Zdeňka Fránka s vnitřní výzdobou od Karla Malicha a s vnějším latinským křížem z lepeného skla od Václava Ciglera a vedle něj i rekonstrukce piaristického chrámu tamtéž, na jehož vnitřní výzdobě se rovněž podílel Václav Cigler, tentokrát spolu s Michalem Motyčkou. Interiér chrámu autoři osadili kromě nekonečného skleněného sloupu také zářící oltářní mensou z mléčného skla, bezesporu jedním z nejspirituálnějších designérských artefaktů, které lze v poslední době uvidět. V souvislosti s tím není možné nezmínit osobu architekta, který vysoce citlivou rekonstrukci kostelního interiéru vedl. Je jím Marek Štěpán, autor, podle jehož návrhu vznikl další, tentokrát již ostravský příklad dokládající sepětí současného estetického vyjadřování a křesťanské praxe – chrám Ducha Svatého v Ostravě Zábřehu. Vnitřní vybavení – od strohého kamenného oltáře z bílého vápence a křtitelnice kombinované se skleněnou nádobou na svěcenou vodu přes Portrét Jana Pavla II. od Tomáše Císařovského, obraz Michelangelo, jehož autorem je Daniel Balabán, až po oltářní triptych Jakuba Špaňhela s patrociniální tematikou, v němž barevné abstraktní vrstvy a plochy posilují dojem vertikálního vzlínání – i vitráže kostela, při jejichž výrobě byla využita originální technika fúzování, vznikaly podle návrhů Jakuba Špaňhela. Právě poslední z těchto vitráží, osazenou před necelým rokem, vyvrcholila Špaňhelova spolupráce s páterem Václavem Řehulkou, hlavním iniciátorem stavby a výzdoby zábřežského chrámu.… více informací na kros-15_web.pdf (krasnaostrava.cz)