Martin Strakoš | Konstruktivistický maják nad řekou Ostravicí: ostravská Nová radnice a její věž – archiv bulletinu 4/2020

Nová radnice v Ostravě, slavnostně otevřená před 90 lety dne 28. října 1930, představuje jednu z ikonických staveb našeho města. Když bych to někomu řekl při pohledu na strohá průčelí radničních křídel, stěží by tomu bylo možné uvěřit. Možná by se někdo mohl chytat představy velkého měřítka celé stavby, ale to samo o sobě je dost slabý argument pro jedinečnost architektonického díla. Teprve když člověk zamíří očima vzhůru a pohlédne na radniční věž, uvědomí si, že takovou dominantu nemá žádné jiné město na světě. Když už se někde Nová radnice objevuje, pak je tam zobrazena především její střední část s věží. Je tomu tak i vanglicky psaných dějinách evropské architektury od nizozemského kritika a historika architektury Hanse Ibelingse z roku 2011 a platí to i pro jiné publikace. Tato vertikála totiž tvoří ikonický základ stavby, reprezentující moderní Ostravu a suverenitu města. Věž Nové radnice můžeme vídat ve výtvarných dílech, o radnici a věži se píše v průvodcích i krásné literatuře a pravidelně se objevuje i ve znělkách nebo reportážích televizních stanic nebo na internetu. Radniční věž přitahuje pozornost především svou neobvyklostí, strohou technicistní krásou, jednoduchými liniemi a subtilní robustností, adekvátní k průmyslovému charakteru moravskoslezské metropole. V tomto příspěvku připomenu hlavní aktéry vzniku Nové radnice a nastíním důvody, které vedly ke změně projektu do podoby konstruktivistického majáku nad řekou Ostravicí. Architektonická soutěž na projekt Nové radnice se uskutečnila v druhé polovině roku 1923. Plány rad niční novostavby se však rodily již před 1. světovou válkou, protože Stará radnice na tehdejším Velkém rynku, dnešním Masarykově náměstí, již dávno nepostačovala pro zvětšující se byrokratický aparát rostoucího průmyslového města. Tehdy se uvažo – valo buďto o přestavbě nebo novostavbě na místě Staré radnice nebo o novostavbě v prostoru Eliščiny třídy (pozdější Českobratrské ulice) v lokalitě naproti Husově sadu, kde tehdy přibližně začínala ostravská periferie. Na počátku 20. let se většina aktérů na základě dobrozdání pražského architekta Josefa Sakaře přiklonila k názoru, že bude nejvhodnější zastavět území tak zvané Nové střelnice, což bylo výletní místo Ostravanů kousek od městské zástavby u řeky Ostravice. Právě tam se nakonec zrodila nová úřednická čtvrť velkoměstského měřítka, jejíž hlavní dominantou se stala Nová radnice. … více informací na http://www.krasnaostrava.cz/wp-content/uploads/2021/08/KROS31-online-verze.pdf