Mladý umělec Jakub Janovský bude vystavovat ve Fiducii
Absolvent ateliéru kresby prof. J. Svobodové na pražské AVU (2010), finalista 3. ročníku Ceny Národní galerie v Praze „NG 333“ pro mladé umělce (2009) a Ceny kritiky pro mladou malbu (2010) bude vystavovat v Galerii Dole, jež je součástí klubu Fiducia. Vernisáž výstavy se koná 10. března v 18:30 za účasti autora. Svým výběrem obrazů převážně malých formátů v Galerii Dole Janovský volně navazuje na svou loňskou brněnskou výstavu. Jakub Janovský už ve svých dřívějších kresebných intervencích na stěny opuštěných interiérů zaujal bezprostředností, expresivní nadsázkou a otevřeností vůči klasickému médiu kresby. I v obrazech vytvářených často silikonem alla prima „kreslí“, „míchá“ a „kolážuje“ křiklavost, bezprostřednost, surovost a expresivitu s naivitou, banalitou a sarkasmem, a vytváří tím hapticky přitažlivě-odpudivé reliéfy, v nichž se v černo-žluto-šedé disharmonii mísí spirituální, politické či militární symboly a odkazy v koktejl znepokojivých vizuálních stop a náznaků.
Kurátorský text Martina Mikoláška:
Jakub Janovský: Mental mix vol. 2
10. 3. – 18. 4. 2014
„Už když před čtyřmi lety končil své studium v ateliéru kresby prof. J. Svobodové na pražské AVU (2010), zařadil se Jakub Janovský (*1984) mezi ty autory současné české malby a kresby, kteří si uvědomili, že každé médium,s nímž umělec pracuje, je především východiskem a nástrojem, ovšem nikoli závaznou doktrínou, která by ho měla v jeho projevu nějak zásadně
svazovat, nebo již by měl až nábožně respektovat. Expanzivní odpoutání se od zažitého vnímání kresby jako něčeho, co je předem dáno zvolenou technikou, formátem a gramáží papíru, přivedlo jej k environmentálním kresebně-malířsko-asamblážovaným intervencím na stěny a do prostorů opuštěných továrních objektů. Uvolnění z formálních a kompozičních rámců
jen zvýraznilo jeho tíhnutí k vitálně bezprostřednímu a ničím neomezovanému autorskému rukopisu. Ne nadarmo se proto ještě v době svých studií zařadil mezi autory, kteří ke své tvorbě poutali zvýšenou pozornost. Nepřekvapí proto, že opakovaně patřil jak mezi finalisty Ceny Národní galerie v Praze „NG 333“ pro mladé umělce (2009), tak i mezi autory navržené na Cenu kritiky pro mladou malbu (2010). Pro Galerii Dole připravil Janovský výběr z obrazů převážně menších formátů, v nichž volně navazuje na svou loňskou výstavu v Brně. Barevnost
je v nich redukována na několik bílých, šedých, černých a zřídka (v odkaze na předchozí období) žlutých linií a skvrn. Plošnost je zde opakovaně popírána hojným využíváním silikonové hmoty, jež vytlačována z patron přímo na podložku, na niž je alla prima rychle vrstvena, překrývána a fixována. Výsledek pak často působí dojmem uhněteného reliéfu, v němž haptické kvality spolu s použitými třpytkami jakoby podrthovaly vědomou afinitu k postupům a technikám umění art brut, především k jeho estetice syrovosti, surovosti, nehledanosti a bezprostřednosti a insitnosti. Janovský „kreslí“, „maluje“, „míchá“ a „kolážuje“ křiklavost, bezprostřednost, surovost a expresivitu s naivitou, banalitou a sarkasmem. Jak na stěnách zapáchajících nádražních záchodků tu překrývá, vrství a nevypočítavě vytváří přitažlivě-odpudivé spojitě-nespojité motivické srostlice, v nichž se ve skutečném a ničím neomezovaném mentálním mixu mísí spirituální, politické či militární symboly spolu s odkazy na funerální tematiku či ruskou avantgardu.“ Martin Mikolášek