Monika Horsáková | „Charta 77 byla nejzajímavější způsob opozice vůči komunismu,“ tvrdí noví laureáti Ceny Jaromíra Šavrdy – archiv bulletinu 1/2017

U příležitosti Dne lidských práv udělil na sklonku loňského roku ostravský spolek PANT už podeváté Cenu Jaromíra Šavrdy za svědectví o totalitě. Cena byla vůbec poprvé udělena za hranice české republiky, jejími laureáty se tentokrát stali Alicja a Zbigniew Gluzovi, hlavní představitelé varšavské nevládní organizace Středisko Charta (Ośrodek Karta). Oba od začátku 80. let pracovali v odborovém hnutí Solidarita. Každý z nich vydal – nejprve v samizdatu – po pádu komunismu i „legálně“ několik knih zabývajících se historií. Součástí Střediska Charta je velmi rozsáhlý Východní archiv, který dokumentuje represe vůči polským občanům po sovětské okupaci v září 1939; mj. obsahuje mnoho poprvé nahraných výpovědí svědků historie. Počátky Východního archivu se datují do roku 1987. Středisko Charta (pojmenováno po Chartě 77) vydává od roku 1982 také čtvrtletník Charta (Karta), věnovaný událostem soudobých dějin. Cenu manželé Gluzovi převzali v knihovně československé exilové a samizdatové literatury Libri prohibiti. Jaká byla Vaše první reakce, když jste se dozvěděli, že dostanete Cenu Jaromíra Šavrdy? Alicja: Když jsme se dozvěděli, že dostaneme tuto cenu a kdo ji uděluje, cítili jsme se velmi poctěni. Zbigniew: Cena je pro nás důkazem, že dokážeme společně překlenout hranice. Dělali jsme to dříve, v komunistických časech, ať už šlo o výměnu svědectví nebo archivování zkušeností na druhé straně hranice, a spolupracovali jsme i po roce 89 – třeba na Slovníku disidentů, který zahrnoval všechny postkomunistické země po rozpadu Sovětského svazu a zmiňuje nejdůležitější postavy. Ale především je ta cena pro nás symbolem, že tato cesta došla k svému naplnění. … více informací na kros-16_web.pdf (krasnaostrava.cz)