Ostrava je v centru, zastavení třetí: Katedrála Božského spasitele

Místo Božského spasitele máme parkoviště. Celý duchovní prostor je zaplácnutý auty. Parkoviště před kostelem je barbarstvím, které bylo běžné hlavně za komunismu, kdy se vládnoucí strana z logiky věci nestarala o věřící. Na druhou stranu lidé alespoň z auta vystoupí, když jdou do kostela. Na světě už jsou totiž i místa, kde lidé na mši sedí v autě a stačí jim jen stáhnout okýnko, když chtějí dostat hostii.

Je třeba ocenit, že se katedrála konečně opravuje.  Po opravě by to ale chtělo vrátit tvář i náměstí před kostelem. Náměstí není třeba nijak složitě řešit, stačila by mu kvalitní chrámová dlažba. Je to ostuda, jak vypadá prostor před největším kostelem široko dalekov- určitě to nyní není místo pro kontemplaci.

Možná, že kdyby se náměstí opravilo, byl by to impuls i pro majitele okolních domů, například pro majitele chátrajícího Fénixu, aby dům opravil a smysluplně využil.

Bílé kostky u parkoviště náměstí dorazily. Zde se již nemůžeme vymlouvat na komunismus, neboť jde o nedávnou úpravu a je třeba říct, že je obzvláště obludná.

Mimochodem, přátelé, spočítejte si někdy, kolik aut na náměstí před kostelem stojí. A pak se zeptejte sami sebe, zda by se těch pár aut nevešlo třeba na Černou louku?