Ostravský hotel Imperial slaví 110 let od založení
Známý ostravský hotel Imperial letos slaví 110 let od svého založení. Hotel pořádá v pátek 29. a v sobotu 30. srpna dny otevřených dveří při příležitosti oslav tohoto výročí.
Moravská Ostrava počátku 20. století byla nejvýznamnějším střediskem uhelného dolování a těžkého průmyslu celé habsburské monarchie. V dynamické proměně ve velkoměsto zde však samozřejmě vykrystalizovala i velmi pestrá nabídka pohostinských a hotelových služeb a tak mohlo město světu ukazovat kromě rozlehlých hutních provozů, šachet, železáren a koksoven i svou vlídnější, přívětivější tvář, a to prostřednictvím dobře zařízených kaváren, hostinců a hotelů. Koneckonců, co mohl znavený návštěvník tohoto jinak pochmurného černého města ocenit více, než komfortní ubytování a s ním spojené služby na vysoké úrovni?
Takto uvažoval s největší pravděpodobností i zkušený ostravský hostinský Josef Petzak, řečený Pecák, když v listopadu 1902 žádal město Moravskou Ostravu o vydání hotelové koncese. Jeho podnikatelský záměr jednomyslně podpořil také obecní výbor v čele se starostou Gustavem Fiedlerem na svém zasedání 2. ledna 1903. A tak na základě usnesení č. 22370 mohl Josef Petzak, 47 letý rodák z Olomouce, začít proměňovat svou představu o výstavbě prvotřídního hotelu ve skutečnost. Obstát v konkurenci moderních zařízení z přelomu 19. a 20. století, jakými byly např. Café Habsburg či Café Union na hlavním náměstí nebo hotel Slavia (na dnešní Hollarově ul.), vyžadovalo v první řadě přijít s promyšleným podnikatelským záměrem. A jeho správnost, jak můžeme dnes po více než 100 letech konstatovat, dokonale prověřil čas.
Pro realizaci své myšlenky zakoupil parcelu na strategicky výhodném místě, na rohu rušné Zámecké ulice, spojující hlavní náměstí s významnou komunikační tepnou – Nádražní třídou.
Stavba nového hotelu byla svěřena renomované moravsko-ostravské firmě Mihatsch & Ulrich, která velmi úspěšně zvládala zakázky nejen na území města, ale i v širokém okolí. Po šetření na místě určeném pro stavbu, provedeném dne 28. března 1903, již nic nestálo v cestě uskutečnění projektu. Třípodlažní budova rostla jako z vody a na Štědrý den majitel požádal o kolaudaci, „aby mohl hotel 1. ledna 1904 otevřít“. Ta proběhla ke spokojenosti zúčastněných stran na Silvestra 1903 a nic tedy nebránilo tomu, aby první hosté v první den roku 1904 již využili inzerovaných služeb v právě otevřeném hotelu. Velkolepost a majestátnost budovy zakončené nárožní věží byla podtržena i názvem Imperial – což znamená císařský, velkolepý. Rovněž zpravodajové v místním tisku nešetřili slovy chvály. V jejich příspěvcích se prolínaly jen superlativy – „na přelomu století bylo město obohaceno o okázalou stavbu působící impozantním dojmem“ nebo že město získalo novou „nádhernou ozdobu“. Zároveň konstatovali že „nový hotel založený ve velkolepém stylu a luxusně, vybavený vším komfortem“ splňuje všechny nároky na moderní ubytování.
Majitelé manželé Josef a Anna Petzakovi nabízeli hostům na počátku 20. století vysoce elegantní ubytování, dnes bychom spíše použili přívlastku nadstandardní, v pokojích s elektrickým osvětlením a ústředním vytápěním.
Inzeráty lákaly návštěvníky také na výbornou vídeňskou kuchyni, která patřila zcela neodmyslitelně k této době, a zdůrazňovaly značky nabízeného piva – Ostravské císařské ze Strassmannova pivovaru nebo Pilsner Urquell z Měšťanského pivovaru v Plzni.
Během krátké doby hotel získal velmi dobré renomé. V multietnické Ostravě to byla především bohatější klientela německá, která tvořila drtivou část návštěvníků. Vždyť jen těžko bylo možné odolat lákavým nabídkám na ubytování v hotelu první třídy, „na nejlepším místě ve městě, jen 50 kroků od místní dráhy“, k tomu „exkluzivní kuchyně, vynikající vína“, samozřejmě pivo (v té době nápoj považovaný vhodný i pro děti).
V poměrně krátkém čase se manželé Petzakovi rozhodli svůj podnik dále rozšířit. Můžeme se pouze domýšlet, co bylo tím nejvýznamnějším podnětem k výraznému zvýšení hotelové kapacity – zda za tímto činem stála jen a jen rostoucí poptávka po ubytování nebo zda se jim ve vhodnou chvíli naskytla jedinečná příležitost k odkoupení sousední nemovitosti. Vedle nového hotelu stojící jednopatrový dům označil totiž v roce 1905 městský fyzikus (čili městský lékař) za nevhodný k bydlení. Tato skutečnost jistě ovlivnila další postup původního majitele při rozhodování „co s ním“. V lednu 1907 byla podepsána kupní smlouva a manželé Petzakovi mohli začít s investicemi do rozšíření hotelového traktu. Na místě demolovaného domu byla navržena stavba tzv. dependance, umožňující podstatné rozšíření počtu hotelových pokojů. Nová třípatrová stavba, zkolaudována v září 1910, byla v přízemí propojena s původní hotelovou budovou. V parteru mohli strávit příjemné chvíle pohody i obyvatelé města, a to v kavárně nebo v některém z mnoha salonků, z nichž jeden byl výhradně označen jako dámský, či zavítat do výčepu piva. Speciálně jen pro hotelové hosty sloužila místnost, v níž se podávaly snídaně.
Manželé Petzakovi vedli hotel prakticky do vzniku Československé republiky. K 1. lednu 1919 se rozhodli toto zařízení prodat a novými majiteli se na základě kupní smlouvy stali Helena a Alfred Arbterovi. Ti pak sami hotel provozovali do června 1927. Od tohoto data začali tento významný objekt nabízející kvalitní pohostinské služby pronajímat jednotlivým pachtýřům.
Prvním z nich se stal Adolf Frankl. Tento muž s dlouholetou praxí v hotelnictví přišel do Imperialu z Bělehradu, kde provozoval hotel s názvem Srbský král. Jeho hotelová reklama nemohla nechat nikoho na pochybách, že Imperial představuje to nejlepší ve městě, a to i když by z dnešního pohledu mohla být označena jako klamavá, neboť ve skutečnosti byla hotelová budova o jedno patro nižší než tomu bylo na reklamním letáku. Ale tzv. „dobrou adresu“ podtrhovaly i další nové stavby v bezprostředním okolí. K nim dozajista patřil „masivní monument k oslavě peněz a vědění“ – palác městské spořitelny s městskou knihovnou nebo „obchodní zázrak Ostravy“ – obchodní dům Textilia.
Další nájemce – Anna Wolfová – měla za sebou rovněž bohatou praxi v zahraničí, působila např. jako ředitelka hotelu Müller ve Vídni. Do Moravské Ostravy přišla v roce 1932 z Bratislavy, kde řídila hotel Palace.
Němečtí majitelé, manželé Arbterovi, požádali na podzim 1939 o zařazení svého hotelu mezi zařízení kategorie A. Mimo jiné ve zdůvodnění uváděli, že hotel má 96 pokojů, osobní výtah, místní telefonické spojení ve všech pokojích a další výhody, ale třeba také i to, že má příruční lékárnu.
Provoz hotelu byl značně omezen v důsledku leteckých spojeneckých náletů na město v srpnu 1944, neboť při bombardování byla zasažena novější hotelová část a ze stovky pokojů se podařilo obnovit ubytování jen ve 37 místnostech..
Po osvobození byl hotel jako německý majetek konfiskován a na zařízení byla uvalena národní správa. Na základě vyhlášky ministerstva vnitřního obchodu byl 21. února 1949 hotel Imperial znárodněn a začleněn do národního podniku Československé hotely.
Hotelový trakt značně poškozený za války byl nakonec na jaře 1949 stržen a nová přístavba byla realizována po celé délce stavební parcely. Projekt byl zpracováván již v průběhu roku 1948 architektem Čestmírem Šlapetou, ale jelikož jeho řešení nebylo nakonec „dostatečně přijatelným výrazem našeho úsilí o budování socialismu“, byla na výtvarnou podobu fasády vypsána nová soutěž. Z ní vyšel vítězně návrh architekta Zdenka Alexy, který asi nejvíce odpovídal požadavkům oponentů na „nový architektonický projev“ v době nástupu tzv. socialistického realismu v architektuře. Budova hotelu se navíc stala výraznou dominantou, neboť řada okolních objektů byla v důsledku poškození válečnými nálety demolována.
Padesátá a šedesátá léta 20. století přinesla hlavně řadu organizačních změn v rámci začlenění hotelu Imperial do stávající hotelové sítě a také došlo k úpravě jeho označení na hotel Ostrava. Od roku 1952 byl spravován národním podnikem Severomoravské hotely a restaurace se sídlem v Opavě, o rok později se stal podnikem státního obchodu jako Hotel Ostrava. V roce 1955 byl v rámci další reorganizace začleněn jako odštěpný závod do národního podniku Restaurace a jídelny Ostrava-střed. K 1. červenci 1960 se na základě ministerského výnosu opět přeměnil na podnik státního obchodu Hotel Ostrava. K tomuto datu vedení Sdružení pro cestovní ruch jmenovalo ředitelem hotelu Viléma Šeliga, který tuto funkci zastával až do svého odchodu do důchodu v roce 1987. Postavení Hotelu Ostrava mezi ostatními zařízeními obdobného charakteru bylo v roce 1963 zdůrazněno v rámci prováděné reorganizace i změnou názvu na Interhotel Ostrava. Ovšem název hotel Ostrava se přece jen asi natolik nevžil, takže 1. března 1966 se hotel vrátil opět k svému původnímu pojmenování Imperial.
Název Interhotel Ostrava byl ponechán jako označení účastnického podniku nejprve v rámci ČEDOKU a od roku 1971 v rámci nově vzniklé hospodářské organizace Trust podniků cestovního ruchu se sídlem v Praze.
1. ledna 1989 se Interhotel Imperial Ostrava opět stal odštěpným závodem státního podniku Čedok. Změna politických poměrů se promítla i do změny vlastnických vztahů. 1. dubna 1990 byl nejprve ustaven státní podnik Interhotel Imperial Ostrava, který se pak k 1. květnu 1992 transformoval v akciovou společnost. V současné době patří hotel Imperial společnosti ORCO a je provozován jako součást řetězce Mamaison Hotels & Residences, jehož další hotely můžeme nalézt na jedinečných místech mnoha nejprestižnějších měst střední a východní Evropy – v Praze, Bratislavě, Budapešti, Varšavě nebo Moskvě.
I přes řadu organizačních změn hotel především plnil svůj nejpodstatnější úkol – poskytování ubytovacích a restauračních služeb na úrovni odpovídající jeho názvu. Proto i v průběhu 2. poloviny 20. století byla prováděna řada stavebních úprav, rozšiřována nabídka služeb. Obyvatelům Ostravy se asi v souvislosti s názvem Imperial nejvíce vybaví snack bar Sněhurka, bar Salajka či restaurace Moskvanka, jejíž název byl samozřejmě plně poplatný době.
Rozsáhlé stavební úpravy prováděné na konci 20. století pohltily do hotelového komplexu i další stavební parcelu tvořící roh ulice Tyršovy a 28. října, takže hotel nyní tvoří jednolitý celek od ulice 28. října po ulici Zámeckou.
V místech, kde dnes stojí Casino Merkur (předtím pivnice Radegast), stával již ve 40. letech 19. století obytný dům. V jeho přízemních prostorách se díky výhodné poloze na hlavní třídě vystřídala řada živností, obchodů. Mimo jiné zde také jeden z majitelů domu provozoval První moravsko-ostravskou výrobnu slunečníků a deštníků. Od roku 1950 se zde nacházela lékárna U svaté Barbory. V roce 1967 dům přestal být vhodný k obývání a nakonec byl v roce 1982 stržen. Volné prostranství, kterému dlouhá léta vévodila reklama na lázně Piešťany, bylo zastavěno v rámci rekonstrukce hotelu v polovině 90. let 20. století.
Zdroj: http://www.mamaison.com/cz/ostrava-hotel-imperial-anniversary.html