Ostravský památkový ústav má nové sídlo – opravil funkcionalistický objekt u Městské nemocnice

Od 21. září 2015 bude územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu v Ostravě sídlit na nové adrese – v budově bývalého Okresního sociálně-zdravotního ústavu v ulici Odboje vedle Městské nemocnice. Funkcionalistický objekt za 80 let své existence sloužil různým zdravotnickým institucím, ale měl také pohnutou historii během 2. světové války, kdy zde sídlilo gestapo. Po desetiletích chátrání prošel v uplynulých letech pod dohledem odborníků z NPÚ celkovou obnovou, která zachovala, respektive rehabilitovala památkové hodnoty stavby, a přitom umožnila například kvalitní zateplení. Může tak být vzorem pro úpravy dalších staveb z tohoto období. Před budovou našla azyl také havířovská socha Směrník, která byla zachráněna díky občanským iniciativám. NPÚ ji převzalo, opravilo a slavnostně odhalilo před svým novým sídlem v červenci tohoto roku. Ve čtvrtek 10.9. se pak konalo slavnostní otevření budovy, ve které najde veřejnost nejen samotný ústav, ale také výstavní sál či pamětní desky v přízemí objektu. Budova bude veřejnosti přístupná po nastěhování úředníků cca v polovině října.

Budova, která vypovídá o meziválečném rozmachu ostravské architektury, bude od podzimu letošního roku poskytovat zázemí odborným pracovníkům NPÚ a jejich vědecko-výzkumné činnosti (včetně uložení archeologických nálezů v moderní přístavbě adaptované na depozitáře) i veřejnosti, která může v adaptovaných prostorách navštěvovat přednáškové cykly a výstavy nebo využít služby knihovny a badatelny.
Modernistická budova z počátku 30. let 20. století se v roce 2010 stala kulturní památkou. Na své nové sídlo ji začal Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě přestavovat v roce 2012 podle návrhů architekta Pavla Hřebeckého a projektu kanceláře MS architekti. Přestože základní zásadou bylo zachování, respektive rehabilitace památkových hodnot kvalitní stavby, součástí úprav muselo být i zlepšení stavebně-technického stavu a tepelně-izolačních vlastností budovy. Stavba dostala izolaci proti vzlínající vodě, po obvodu byla položena drenáž a vysušeno a opraveno bylo soklové zdivo. Ploché střechy, podlahy v suterénu i obvodové zdi dostaly tepelnou izolaci. Užití fenolických desek Kooltherm umožnilo minimalizovat tloušťku zateplení a na fasádu použít probarvenou škrábanou omítku, odpovídající původní břízolitové omítce se slídou. Vnější křídla původních oken dostala izolační dvojskla, „předstěny“ s izolačními dvojskly vznikly na bočních schodištích a replikou z ocelových profilů vyplněných právě izolačními dvojskly byla nahrazena prosklená stěna u hlavního schodiště.
Úpravy exteriérů i interiérů vycházely z obecné zásady památkové péče zachovat všechny původní konstrukce, prvky a detaily, v případě nevratného poškození je nahradit kopiemi. Také dispoziční řešení bylo navrženo tak, aby v maximální míře respektovalo původní uspořádání. Proto byly odstraněny některé novodobé příčky, vyzděnou výtahovou šachtu nahradila decentnější šachta prosklená apod. Velmi kvalitně se podařilo repasovat okenní a dveřní výplně, obnovit a doplnit obklady, dlažby a podlahy z litého teraca, opravit schodišťová zábradlí, okenní a dveřní kování či původní litinové radiátory. Důležitým aspektem pro dokreslení dřívějšího výrazu budovy se stala také náznaková obnova barevnosti interiérů. K nejzajímavějším a nejhodnotnějším částem dnešního sídla ostravského pracoviště Národního památkového ústavu patří zasedací sál v nejvyšším podlaží, v němž restaurátoři obnovili dřevěný obklad stěn, původní dubové parkety a dýhované dveře.
Jižní křídlo budovy, dostavěné až po druhé světové válce, bylo naopak zcela přestavěno a nově v něm budou uloženy archeologické nálezy pocházející ze záchranných archeologických výzkumů ostravského pracoviště NPÚ. Nízkoenergetický depozitář vybavený moderním regálovým systémem, samohasicím a zabezpečovacím zařízením zajistí odpovídající péči o cenné doklady hmotné kultury z desítek pravěkých až raně středověkých lokalit. Své místo zde nalezne také rozsáhlý nálezový fond z výzkumů historických jader měst a mnoha památkově chráněných objektů moravsko-slezského pomezí.
„Po loni dokončené obnově brněnské vily Stiassni, známé jako ‚vládní vila‘, je budova v ulici Odboje v Ostravě druhou vzorovou obnovou stavby z první poloviny 20. století, kterou Národní památkový ústav v poslední době dokončil. V nové podobě dokáže současné sídlo ostravského pracoviště NPÚ prezentovat nejen kvality tohoto nenápadného zástupce architektury první poloviny 20. století, ale také schopnost soudobých architektů a stavbařů sladit památkové hodnoty se současnými potřebami i možnost propojit prostředí památky a současné výrazové prostředky,“ dodává bývalá ředitelka ostravského pracoviště Naďa Goryczková, dnes generální ředitelka Národního památkového ústavu.
Budova Okresního sociálně-zdravotního ústavu, navržená architektem Karlem Roštíkem, získala v architektonické soutěži uspořádané v roce 1931 druhou cenu (přičemž první cena nebyla porotou udělena). Projekt do realizační fáze přepracoval architekt Jaroslav Stockar-Bernkopf a stavba byla dokončena koncem roku 1932; definitivní otevření se uskutečnilo až v lednu 1934. Za protektorátu sídlilo v hlavním křídle budovy gestapo. Až do osvobození města koncem dubna 1945 v ní probíhaly výslechy a mučení osob nejrůznějšího přesvědčení a víry, a tato doba tak představuje nejtragičtější fázi v historii budovy. Památku obětí nacistické perzekuce bude připomínat pamětní místo u hlavního vchodu, jehož slavnostní představení proběhne v den státního svátku 17. listopadu.

Architektuře budovy a jejím hodnotám bude věnována část výstavy Památkové speciality. Péče o industriální, moderní a venkovskou architekturu prezentované Národním památkovým ústavem na veletrhu PAMÁTKY 2015, který se letos koná ve dnech 22.-23. října na Výstavišti v Praze.

Národní památkový ústav je největší příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR. Současnými zákony, zejména pak zákonem památkovým, je mu svěřena řada odborných úkolů v oblasti státní památkové péče. Poskytuje např. odborné podklady pro rozhodnutí výkonných orgánů, metodicky působí na sjednocení přístupů v oblasti záchrany a rozvíjení hodnot památkového fondu na území ČR a vede jeho soupis. Aktivně zasahuje do procesu prohlašování jednotlivých věcí, objektů i území kulturními památkami ČR a zajišťuje v rámci svých možností jejich dokumentaci. V oblasti výkonu odborné složky památkové péče disponuje sítí 14 územních odborných pracovišť se sídlem v každém kraji. Jakožto vědecké pracoviště aktuálně pracuje na 29 projektech s příspěvkem z evropských grantů a 36 vědeckých projektech s příspěvkem od institucí České republiky. Věnuje se odborným školením v oblasti památkové péče. Ročně vydá zhruba 50 publikací. Vedle své role odborné složky v procesu památkové péče Národní památkový ústav spravuje více než sto nemovitých památek – hrady a zámky, významné klášterní areály (Plasy, Kladruby u Stříbra, Sázava, Zlatá Koruna nebo Doksany), památky lidové architektury (Hamousův statek ve Zbečně, skanzeny Zubrnice, Vysočina a Příkazy) i technické památky 19. a 20. století (Důl Michal v Ostravě), z nichž většina je přístupná veřejnosti. Pečuje také o přibližně tři čtvrtě milionu sbírkových předmětů a též o historické zahrady a parky, typické součásti zámeckých i hradních areálů.