Pavel Březinský | Hrušovská farnost v letech 1899—1918 (od jejího zrodu do Velké války) – archiv bulletinu 3/2016

Málokterá ostravská čtvrť může nabídnout k nahlédnutí tak pohnutý osud jako právě slezský Hrušov. Za celých 760 let (První písemná zmínka pochází z roku 1256, kdy český král Přemysl Otakar II. a opolský kníže Vladislav vytyčili státní hranice mezi Moravou a Opolskem.) své existence prošel složitým vývojem. V poslední době, zvláště od 90. let 20. století, dochází k jeho postupnému vysídlování, ba přímo zániku. Jednou ze stále fungujících hrušovských institucí je římskokatolická farnost s kostelem sv. Františka a Viktora připomínající nedávnou slávu tehdejší obce, od roku 1908 městyse. Hrušov je v církevních dokumentech připomínán již roku 1305, a to v soupise desátků vratislavského biskupství. Od svého počátku náležel Hrušov k farnosti Polská Ostrava, od které se vyfařil na samotném sklonku 19. století. Právě okruhem problémů vyfaření a následujícího vývoje do vypuknutí první světové války v roce 1914 se budeme v následujících řádcích věnovat. V úvodní části se však poohlédneme na nejstarší hrušovské náboženské dějiny, které v písemných pramenech započínají údajem z roku 1332. Tehdy těšínský vévoda Kazimír I. obnovil právo fojtství jistému Staškovi s tou poznámkou, že pokud bude v Hrušově postaven kostel, měl by místní obci připadnout pozemek. Hypotézy o vystavění kostela v průběhu 14. století nemáme podloženy žádnými záznamy. Zdejší svatostánek není zmíněn ani v seznamu farních kostelů těšínského arcikněžství z roku 1447. S určitostí lze říct, že kostel stál v Hrušově v roce 1652. Tenkrát byl sakrální objekt ve správě protestantů, kteří jej předávali zpět katolíkům. Dle záznamu z roku 1688 se zdejší kostelík podobal farnímu chrámu ve Vratimově. (Ten nahradil zděný kostel sv. Jana Křtitele z let 1799–1806, jenž slouží vratimovským věřícím dodnes.) Při stavební kontrole roku 1812 se o hrušovském kostele hovořilo jako o naprosté ruině. Nejprve bylo zamýšleno jeho rozebrání a výstavba nového chrámu. Poté generální vikariát přijal návrh hraběte Františka Josefa Vlčka postavit na místě starého dřevěného kostela kamennou kapli. Protože k tomu mělo dojít později, až pominou těžké časy, měla být dočasným řešením oprava stávajícího objektu. Ten se ale nacházel ve zcela havarijním stavu, a proto se okamžitě usneslo na tom, že bude stržen. V roce 1813 byl nahrazen dřevěným jednolodním kostelíkem, zasvěceným sv. Marii Magdaléně. … více informací na kros14_web.pdf (krasnaostrava.cz)