Pavel Hruška | Ad honorem všech katalp! – archiv bulletinu 2/2020

Katalpy jsou krásné a ušlechtilé stromy, bez kterých by na světě bylo smutno. Honosí se velikými srdčitými listy (ten tvar jako by se jevil přímo symbolicky), obvykle někdy v červenci nádherně rozkvetou záplavami robustních bílých květů (jednotlivé „orchideální“ květy ve vzpřímených latách připomínají jakési zvonky či trumpety se žlutooranžovou a purpurovou kresbou) a jejich plody – několik desítek centimetrů dlouhé šedohnědé tobolky („lusky“) – visí z korun stromů coby ozdobné třásně. Měkké listy těchto dřevin se vyznačují (zejména po dotyku či rozemletí mezi prsty) zvláštní aromatickou vůní a procházet se v létě v blízkosti plně rozkvetlých katalp znamená jistojistě propadnout jemné a křehké melancholii. V pozoruhodném názvu tohoto stromu se ukrývá vzdálený pozdrav až z druhého konce Atlantického oceánu: domovem katalp je Amerika a jejich jméno pochází od indiánského kmene Kríků (v angličtině se jim říká „indiánský fazolový strom“). Katalpy úspěšně prospívají na teplých a sušších místech jako solitéry i coby případné aleje, hojně se vyskytují na soukromých zahradách i ve veřejných parcích, také se maximálně hodí do městského prostoru – v něm se nejčastěji vysazuje katalpa trubačovitá, ale používají se rovněž i některé kultivary (například varianta „nana“ charakteristická kulovitě sevřenou korunou a nižším vzrůstem). Několik roků vyrůstala jedna taková katalpa také na Mlýnské ulici v centru Ostravy. Svůj životní prostor si na ní vydobyla v jakési rtuťovité symbióze se zde stojícím památníkem, připomínajícím historický fakt, že se na dané ulici kdysi nalézal mlýn. Její kmen se v průběhu let vydral ke světlu z malé hlinité zahrádky vytvořené u spodní části keramické zdi onoho památníku. Pro další úspěšný vývoj této katalpy šlo jistě o poněkud složité stanoviště, ale časem nalezla se svým „spolubydlícím“ cosi jako optimální „modus vivendi“ (výhodou dané lokality se stalo poměrně intenzivní oslunění, což tomuto druhu dřevin vyhovuje). Ač rostla pomalu, postupně zesílila a rozvětvila se, ozdobila své okolí (dokonce i krásně a bohatě kvetla) a nadále hrdinně bojovala o vlastní existenci (s největší pravděpodobností se jednalo o „dceru“ mohutné katalpy nacházející se hned za rohem na Milíčově ulici). Pečoval o ni, stejně jako o další rostliny v její blízkosti, okrašlovací spolek Za krásnou Ostravu a rovněž někteří obyvatelé okolních domů – bývalo vždy velmi příjemné vidět ji růst na svém místě. … více informací na http://www.krasnaostrava.cz/wp-content/uploads/2021/08/KROS29-online-verze.pdf