Pavel Hruška | Návrat (do) ztraceného města – archiv bulletinu 4/2022

V září roku 2022 Ostrava (chtělo by se říci konečně) udělila čestné občanství spisovateli a někdejšímu politickému vězni Ivanu Binarovi. Ocenila vysokou kvalitu a originalitu jeho umělecké tvorby i statečnost a nezlomnost, s nimiž kdysi hrdinně čelil ústrkům nelidského komunistického režimu, který jej dokonce donutil opustit hranice domovské republiky, aniž by přitom zanevřel na město, ve kterém strávil podstatnou část svého života. Třiatřicet let po sametové revoluci tak konečně vyznamenala „vlastního“ autora a jako by se tím symbolicky potvrdilo osudově nesmazatelné (byť někdy značně trýznivé) pouto mezi touto osobností a moravskoslezskou metropolí. Ivan Binar, rodák z Boskovic (letos oslavil v plné síle své osmdesáté narozeniny), vyrůstal po druhé světové válce na Opavsku a po únorovém komunistickém převratu na něm ulpěl „kádrový škraloup“, který mu mimo jiné komplikoval cestu za studiem (podle tehdejšího stranického „ptydepe“ z něj původ a rodinné prostředí učinily „škodlivý maloburžoazní živel“). Zprvu koketoval s veterinou (dokonce pracoval i na veterinární pitevně), aby se mu posléze podařilo vystudovat češtinu, historii a výtvarnou výchovu na Pedagogickém institutu v Ostravě. Už během svých studií se účastnil řady poetických večerů a kabaretních výstupů ve zdejším Divadélku Pod okapem, po jeho konci pak s dalšími kulturními nadšenci založil dnes již legendární Divadlo Waterloo. Na jeho půdě se spolu s kamarády herci, básníky, muzikanty a výtvarníky podílel na vzniku osobité scénické parodie na tehdy ikonický text povinné školní četby, román Valentina Katajeva Syn pluku. Velmi zdařilý stejnojmenný muzikál, plný sarkasmů a persifláží, měl mezi obecenstvem mimořádný úspěch, k čemuž nepochybně přispěl i dobový kontext – premiéra se uskutečnila 1. dubna 1969 v tehdejším Divadle hudby poblíž centrálního ostravského náměstí, které o několik měsíců dříve obsadila vojska Varšavské smlouvy. Nastupující normalizační režim však tuto svobodnou „rozvratnou činnost“ pozoroval s velkou nelibostí a divadelníkům se za jejich volnomyšlenkářství záhy nemilosrdně pomstil. Divadlo z moci úřední zaniklo a jeho jednotliví protagonisté posléze stanuli před soudem – sám Ivan Binar prošel vyšetřovací vazbou a následně vyfasoval dvanáct měsíců odnětí svobody za zločin pobuřování, které si v letech 1972–1973 odseděl v plzeňské borské věznici (jako aprílový vtip působí skutečnost, že mu bylo z trestu na základě všeobecné amnestie odečteno posledních dvanáct dní, které se však přeměnily na dvouletou podmínku!).… více informací na http://www.krasnaostrava.cz/wp-content/uploads/2023/02/KROS40-online.pdf