Pavel Hruška | Skoroantické drama se šťastným koncem – archiv bulletinu 2/2022

Příběh ostravských jatek je takové skoroantické drama, ovšem se šťastným koncem, zaplať pámbu za to. Celkově je mj. i zprávou (a ne zrovna přívětivou) o zdejším politicko-společenském milieu, o indolenci a neschopnosti značné části ostravské komunální politiky, o poněkud laxním přístupu některých úředníků k ostravskému průmyslovému dědictví, o naprosto bezohledné hrabivosti jedné nadnárodní společnosti (firmy Bauhaus), ale též i nadějným svědectvím o síle občanské angažovanosti a nezdolné houževnatosti místních uměnímilovných lidí. Je skvělé, že se podařilo objekt historických jatek zrekonstruovat a přeměnit v sídlo městské galerie, mám z toho samozřejmě radost (vnucuje se jen neodbytná otázka, proč to trvalo tak dlouho). I když je to zatím ještě jen taková „potěmkiniáda naruby“ (zevnitř hotovo, zvenčí stále „work in progress“). Pevně doufám, že se podaří adekvátně vyřešit i okolí této památky a že vznikne hodnotný veřejný prostor plný zeleně, odpočinkového charakteru. I z tohoto důvodu bych s úhrnným soudem nad celkovou kvalitou konverze historických jatek ještě počkal. … více informací na http://www.krasnaostrava.cz/wp-content/uploads/2023/02/KROS38-online.pdf