Petr Bidzinský: Projekt městské galerie zavání ostudou. 6. 5. 2013, Týdeník5+2
Odborníci míní, město mění. A rozhoduje tak, jak jeho představitelé uznají za vhodné. Ale ku prospěchu koho, když navržený koncept disponuje řadou nedostatků? Spousta otázek nadále zůstává bez smysluplných odpovědí.
V prostorách Dvojhalí by se měla nacházet městská galerie. Po většinu roku zde ale nikdo vystavovat nebude.
Foto: Vilemína Ondrušová
Ostravští zastupitelé posvětili další kontroverzní projekt. Tentokrát v souvislosti se vznikem plánované městské galerie. Projekt, který loni v prosinci předložilo sdružení Trojhalí, vzbuzuje spíše rozpaky, než aby srdce člověka, jemuž není lhostejný kulturní život v moravskoslezské metropoli, radostí plesalo.
Velmi problematicky už například vyznívá rozhodnutí, že galerie bude sídlit na dvou místech, i když sdružených pod jedním subjektem Trojhalí Karolina. Na některé výstavy se tak zájemce o umění vydá do zrekonstruovaných prostor v multifunkční aule Gong, v jiných případech expozice uvítá rozlehlejší objekt Dvojhalí.
„Vzhledem k tomu, že na zastřešeném náměstí Dvojhalí není zajištěná klimatizace, ani topení, což jsou dvě základní věci, kterými musí galerie disponovat, tak je jasné, že se zde mohou konat přibližně dvě výstavy ročně, a to v létě!“ kroutí hlavou nad tímto rozhodnutím Martin Klimeš z oponentního občanského sdružení Kunsthalle Ostrava. Návrh tohoto sdružení, aby městské galerie fungovala jako příspěvková organizace města, nakonec na zastupitelstvu neprošel.
Nejde ovšem o jediný zádrhel v celém konceptu. „V samostatném Gongu je k dispozici přibližně tisíc metrů čtverečních výstavní plochy, což je strašně málo! Městská galerie by si zasloužila výstavní plochu o velikosti dva až šest tisíc metrů čtverečních,“ poukazuje dále Klimeš.
Chtějí nejschopnějšího, nebo jen loutku?
Další rozpaky vzbuzuje fakt, jakým způsobem kompetentní lidé vyberou osobu, která stane v čele této instituce. Vyjádření Petra Šnejdara, ředitele sdružení Trojhalí, totiž situaci výrazně zamotává. „Trojhalí již svého ředitele má, takže s výběrovým řízením na tento post se nepočítá. Pokud se jedná o uměleckého manažera galerie, půjde skutečně spíše o manažera jedné z organizačních složek Trojhalí, která zajistí chod galerie,“ konstatuje Šnejdar. Andrea Vojkovská, tisková mluvčí ostravského magistrátu, tento postup potvrzuje.
Z toho tedy vyplývá, že následné výběrové řízení nezvolí člověka, jenž galerii povede, ale pouze někoho, kdo se shodou okolností stane podřízeným právě Šnejdara. Nicméně ten nemá s vedením galerie žádné zkušenosti. „Všechny městské galerie fungují tak, že výběrové řízení vybere kandidáta s nejlepším projektem, a tímto projektem se pak galerie řídí. V tomto případě začne vedoucí osoba pouze naplňovat projekt zájmového sdružení,“ vyjadřuje se k dalšímu nelogickému kroku Klimeš.
Dotace nezaručí jistotu
Zarážející také je, že ve sdružení Trojhalí, které předkládá projekt městské galerie, zastává statutární město Ostrava pouze pětadvacetiprocentní podíl. Padesát procent si drží Dolní oblast Vítkovice, zbylých pětadvacet patří Moravskoslezskému kraji. Nabízí se tedy otázka, jaké trumfy město třímá v rukou, aby dění v městské galerii vůbec ovlivnilo.
„Tak jako u jiných subjektů v oblasti kultury se bude činnost této galerie po zřízení samostatné sekce v rámci Trojhalí Karolina financovat z rozpočtu města pomocí neinvestiční dotace. Do dění městské galerie může město vstupovat prostřednictvím orgánů sdružení, kde má své zastoupení,“ vysvětluje Vojkovská.
Tato slova ovšem vyvolávají řadu otazníků. Dá se totiž předpokládat, že velmi obtížně se najde schopný a odborně kvalifikovaný vedoucí této instituce, když se nemůže opřít o dlouhodobou perspektivu. Navíc se bude muset spoléhat na dotaci, která možná přijde, možná nikoliv. „Jak se má za této situace galerie rozvíjet, když zde chybí jistota? Vždyť taková instituce potřebuje nějakou dlouhodobou koncepci. Mnohé významnější výstavy se přece domlouvají dva roky až pět let dopředu,“ nechápe Klimeš.
Drahý nájem nezvýší kvalitu
V neposlední řadě velmi sporně vyznívá zjištění o nájmu. Zvlášť v porovnání se známou soukromou brněnskou Wannieck Gallery, kde za tři tisíce metrů čtverečních výstavní plochy platí měsíčně 150 tisíc. „Z dostupných materiálů vyplývá, že při pronájmu za jeden tisíc metrů čtverečních výstavní plochy v Gongu se uvažuje o částce 3,3 milionů korun ročně. To je měsíčně téměř dvojnásobná suma, a přitom je zde pouze třetinová výstavní kapacita,“ zdůrazňuje na závěr Klimeš. S tím, že navíc se nejedná o soukromou galerii, ale o městskou, která bude sídlit v prostorách vybudovaných díky dotacím Evropské unie a jejíž provoz zaštítí veřejný, respektive městský rozpočet.
Ostravští zastupitelé by se měli k projektu městské galerie vrátit na červnovém zastupitelstvu.
http://ostrava.5plus2.cz/5682/projekt-mestske-galerie-zavani-ostudou
