Petr Lexa Přendík | Minulost židovské komunity v Zábřehu nad Odrou v letech 1837–1939 – archiv bulletinu 2/2019

Židé byli dlouhá staletí omezováni a nebyli s ostatním obyvatelstvem rovnoprávní. V některých oblastech se jim však dařilo i žilo lépe. V  blízkosti Moravské Ostravy se nacházely nejpočetnější židovské komunity v oblasti Těšínska, Bohumínska a Osoblažska. Ojediněle se dozvídáme o  židovských osobách, které se objevily na území dnešní Ostravy, často o  nich víme ve spojitosti s  jejich vyhnáním, jako třeba roku 1725, kdy byl vypuzen jeden žid z Vítkovic. Od roku 1848 se mohli židé usazovat ve městech, souhlasil-li s tím magistrát. Ostravský magistrát však takové rozhodnutí nevydal, a proto se židé koncentrovali v tehdejších obcích nedaleko Moravské Ostravy, především v Polské Ostravě, Vítkovicích, Zábřehu a ve Staré Vsi nad Ondřejnicí. První zmínka o  třech židech v  Zábřehu se v pramenném materiálu objevuje v roce 1837, tedy třicet let předtím, než získali prosincovou ústavou úplnou rovnoprávnost s  ostatním obyvatelstvem a  mohli se usazovat i  ve městech, dokonce i mimo ghetta. Do vydání ústavy se židovská komunita v  Zábřehu rozrostla na dvě desítky osob. Největší rodina Kohnových obývala tzv. dolní dvorek (postaven olomouckou kapitulou roku 1801 pro hospodářské účely, dnes se jedná o  školní statek na katastru Nové Vsi). Zábřežské matriky nám poskytují několik záznamů o narození či úmrtí židovských osob. Nejvíce jich pochází ze 40. let 19. století, další následují až od 70.  let téhož století. Sčítání obyvatel z  roku 1870 zaznamenalo v  Zábřehu 22 židů, jejich počet do roku 1880 stoupl na 29. V roce 1900 se ve sčítání obyvatelstva přihlásilo v  obci k izraelitskému vyznání již 244 osob. Již po pádu vrchnostenského systému se v prvních obecních volbách dostal do obecního výboru Ignatz Kohn. Můžeme si klást otázku, jak byli židé v Zábřehu vnímáni. První kronikář Zábřehu, páter Josef Bilčík, zaznamenal ve své kronice několik informací týkajících se zdejší židovské komunity. První zápis se týká prodeje staré školy v  Zábřehu (dnes budova č. p. 101 na ulici Závoří), kterou obec nabídla k prodeji, jelikož ve stejném roce byla postavena o  kousek dál prostornější školní budova. Bilčík si tedy poznamenal: „Starou školu koupila společnost občanů v počtu 29, aby prý nepřišla do ruk židům, a chce zvětšivši a vystavivši ji výše zařídit v  ní obecní hostinec.“ Zábřežští se obávali, že v obci budou již tři hostince provozované židy. Nakonec objekt po přestavbě paradoxně pronajali židovi Mořici Heitlingerovi. Chudší obyvatelé vyhledávali lacinější zboží, které židé nabízeli v místních obchodech. … více informací na http://www.krasnaostrava.cz/wp-content/uploads/2019/09/KROS25_online.pdf