Petr Přendík | 29. srpen 1944: Když spojenci bombardovali Zábřeh nad Odrou – archiv bulletinu 3/2017

Průmyslové Ostravsko bylo vysoce pravděpodobným cílem leteckého útoku, a proto zejména po obratu ve vývoji 2. světové války na východní i západní frontě v roce 1943 byly na území Ostravy urychleně budovány protiletecké kryty, ať už ve veřejných budovách, průmyslových závodech nebo na odlehlejších místech města. První a zároveň nejtěžší nálet postihl Ostravu 29. srpna 1944, kdy v pěti vlnách udeřilo na město od jihu zhruba během jedné hodiny 400 amerických bombardérů typu B24 Liberator 15. letecké armády USA ze základny v jihoitalském Bari. Letecký poplach byl ve městě vyhlášen v 10.45 hod. a skončil v 11.55 hod. Vlny bombardérů tehdy směřovaly od Výškovic přes Zábřeh, Vítkovice a Moravskou Ostravu k Přívozu. Nejvíce byly z průmyslových objektů poškozeny Vítkovické železárny, koksovna Trojice na Slezské Ostravě a chemický závod Julius Rütgers v Zábřehu n. O. Na mnoha místech byly poškozeny telegrafní, vodovodní a elektrické sítě. I přes značné škody nebyl ostravský průmysl nějak výrazně ohrožen. Ztráty na životech však nebyly malé – přímý zásah dostaly ve městě tři protiletecké kryty. Těžce byla zasažena také obytná zástavba. Zcela zničeno bylo ve městě 123 domů, dalších 1 500 bylo poškozeno. Celkem zahynulo při náletu 409 civilních osob. Ze hřbitovních knih, matrik zemřelých a ze zábřežské farní kroniky jsem vyexcerpoval jména všech zemřelých osob na katastru Zábřehu – jejich počet se zastavil na čísle 128. Velkých ztrát ihned zneužili nacisté k protispojenecké propagandě. Obětem náletu byl 31. srpna uspořádán pohřeb na hřbitově v Moravské Ostravě a ve Vítkovicích za účasti představitelů německé armády, okupační správy a NSDAP a také českých odborů. … více informací na kros-18_nahled.pdf (krasnaostrava.cz)