Přednáška historika umění Martina Strakoše “ Mezi Ještědem, králikárnami a Pakulem“
Architektura tří desetiletí druhé poloviny minulého století spojuje do jednoho celku velmi rozporuplná období. Jednak jsou to šedesátá léta vrcholící Pražským jarem, tedy krátkou nadějí na kulturní i společenský rozvoj obrozené československé společnosti. Poté následovala dvě desetiletí normalizace, představující čas krize architektonické kultury, éru masové výstavby a úpadku významu československé architektury v evropském měřítku. Na druhé straně to bylo období nástupu mladé generace a v osmdesátých letech i doba pronikání nových a dosud neznámých idejí zcela jinak pojímané architektonické tvorby především ze Západu. Co tedy spojuje tehdejší českou architekturu a nově vytvářené prostředí? Je tím podstatným pozdní modernismus a s ním spojené doznívání étosu racionálně utvářené architektury? Nebo s tím souvisí pronikání neoexpresionismu a postmoderny do československého prostředí? Jak nahlížet na tehdejší architektonickou tvorbu? Vždyť šedesátá léta můžeme představit mezinárodně uznávanou stavbou vysílače a věže s hotelem a restaurací na Ještědu nad Libercem, ale i radikální představbou Mladé Boleslavi. Následná dvě desetiletí zase dobře reprezentuje ze sjezdů KSČ známé pražské Kongresové centrum, původně zvané Sjezdový palác nebo též lidově Pakul či lidojem, ale patří tam i palác ČKD v Praze na Můstku. Přednáška poukáže na různé podoby tehdejší architektonické tvorby a zaměří se na památkovou péči o tuto část architektonického fondu českých zemí.