Romana Rosová | Stavba kostela Neposkvrněného početí Panny Marie v Ostravě-Přívoze – archiv bulletinu 2/2014

Kolem roku 1889 se mezi přívozskými obyvateli stále silněji začala prosazovat myšlenka na stavbu kostela. Souvisela především se snahou povýšit Přívoz na město, což by si vyžádalo zřízení vlastního svatostánku spojeného se vznikem samostatné farnosti. V 80. letech 19. století měla obec asi 5000 obyvatel, ale v průběhu 10 let se s růstem prosperity obce počet zdvojnásobil. Hlavním hybatelem snah směřujících ke stavbě kostela byl obecní tajemník Jan Grmela, který kromě organizování českého národního života prosazoval také celkovou modernizaci obce. Samotné vedení Přívozu nebylo zpočátku výstavbě kostela nakloněno, zvláště proto, že teprve nedávno byl dokončen farní kostel v Moravské Ostravě, kam byl Přívoz přifařen a na nějž musel významným způsobem přispět. Nakonec především podpora stavitele Viléma Müllera přiměla zastupitelstvo změnit názor a v roce 1893 zadat vypracování plánů a rozpočtu významnému vídeňskému architektovi Camillo Sittemu (1843-1903). Na stavbu, jejíž rozpočet byl stanoven na necelých 170.000 zlatých, přispěla třemi tisíci zlatých Severní dráha Ferdinandova, tisíci zlatými lokální dráha, dalších 10.000 zlatých vynesla loterie, které se zúčastnily i obce Moravská Ostrava a Slezská Ostrava, rakouští arcivévodové a dokonce císař. Právě k padesátiletému výročí vlády císaře Františka Josefa I. roku 1898 měl být kostel dokončen. 20. června 1896 začala opavská firma Kern a Blum se stavbou, základní kámen byl položen až 4. října téhož roku. Architekt Sitte mohl v Přívoze realizovat své urbanistické a architektonické názory, formulované v publikaci Stavba měst podle uměleckých zásad – obec mu totiž roku 1894 zadala i vypracování regulačního plánu budoucího města. Kostel navrhl architekt jako pohledovou dominantu s dvojicí štíhlých věží a vysokou otevřenou předsíní v závěru dlouhého obdélného náměstí. … více informací na KROS-10_web.pdf (krasnaostrava.cz)