Rozhovor s Markem Pokorným, uměleckým manažerem Galerie města Ostravy
Před týdnem jsme našim čtenářům přinesli informaci, že uměleckým manažerem Galerie města Ostravy se stal dlouholetý ředitel Moravské galerie v Brně Marek Pokorný. Nyní vám přinášíme rozhovor s tímto uznávaným odborníkem, ve kterém hovoří nejen o ostravské městské galerii, ale i o ostravské umělecké scéně. Přejeme vám příjemné počtení. Za Krásnou Ostravu se ptala Ilona Rozehnalová.
Před týdnem jste se stal uměleckým manažerem Galerie města Ostravy. Dlouhá léta jste působil jako ředitel Moravské galerie v Brně. Jaká je podle Vás umělecká scéna v Ostravě? Dá se srovnat s brněnskou, případně vnímáte nějaké rozdíly?
Upřímně řečeno, v téhle chvíli se mi těžko určují hlavní charakteristicky umělecké scény v jednom i druhém městě. V posledních letech jsem se spíše soustředil na prosazení názoru, že muzeum umění je společenská a vlastně politická instituce, a kontakty se současným uměním a umělci obnovuji až v poslední době. Nicméně to, co mě mimořádně zajímá, je rozdíl v typu energie, kterou tato města mají a vyzařují či někdy absorbují – a to se určitě projevuje i v tom, jaký typ umění a umělců tvoří jádro té které scény. Brno si dlouhodobě spojuji především s Jiřím Valochem, J.H. Kocmanem, Petrem Kvíčalou, Petrem Veselým, ale také Barborou Klímovou, Kateřinou Šedou, Filipem Cenkem, Milanem Houserem a Václavem Stratilem či Janou Klímovou a Pavlem Ryškou, kteří ale už nějaký čas působív Praze. Ostravu mám spojenu s Viktorem Kolářem, Danielem Balabánem, Petrem Lysáčkem a Jiřím Surůvkou, anebo Jiřím Šigutem a René Háblem. A vlastně i se StanislavemKolíbalem. Ostrava je epos s výjimkami, Brno řekněme permutační text s chybami. Ale všechno je možná trochu jinak a já se pohybuji v představě, kterou jsem si utvořil před lety. Jsem velmi zvědavý, co uvidím a zda se mi podaří se stát alespoň trochu součástí ostravského prostředí.
Co si myslíte, že by měla městská galerie přinést Ostravě, jaká by měla být její role na kulturní mapě Ostravy?
Současné umění v tomto městě může získat silnou a perspektivní základnu, a třeba i komplice. Nová instituce by měla – doufám – ostravskou scénu posílit, vyvolat diskusi o tom, jaká je její budoucnost, prověřit její uměleckou potenci, měla by inspirovat, možná iritovat, rozdělovat i spojovat. Ale hlavně by měla pro současné umění získávat publikum.
S jakou vizí jste šel do výběrového řízení na post uměleckého manažera Galerie města Ostravy? Liší se Vaše představa o fungování ostravské městské galerie od původní strategie, jak ji navrhl Ladislav Kesner?
Koncepce kolegy Kesnera byla základním, rámcovým materiálem, jehož smyslem bylo především vyhodnotit, za jakých předpokladů může nová instituce v daných parametrech fungovat. Z mého hlediska šlo o solidní podklad, který jsem využil a zpřesnil – i díky praktickým zkušenostem. Předpokládám, že koncept, který jsem předložil – zejména jeho intence – a na jehož základě jsem se stal tzv. uměleckým manažerem, budu také schopen uskutečnit. Nevnímám totiž nynější parametry Galerie města Ostravy jako definitivu, ale jako začátek. I proto chci pro aktivity umožněné dlouhodobým grantem používat jiný název:PLATO – Platforma pro (současné) umění Ostrava. Tato „značka“ snad lépe vyjadřuje fakt, že stejně důležité jako výstavy jsou pro mě i další aktivity a participace nové instituce na projektech týkajících se současného umění a komunikace s mnoha kulturními podniky v Ostravě. Takže se na jedné straně budu snažit o průraznou, lokální i mezinárodní kontext zohledňující dramaturgii výstav zejména ve výstavních prostorách, které máme k dispozici v Gongu, a na straně druhé budu iniciovat setkání s uměním mimo „naše“ prostory a spolupracovat s lidmi, kteří už mají v Ostravě něco za sebou, anebo se zrovna do něčeho pouští. Velmi specifickou povahu má Trojhalí, které je v rekonstrukci a které vnímám zejména jako krytou agoru – a také tak chci s tímto prostorem zacházet.
Jaký je Váš názor na iniciativy a odborné posudky, které kritizovaly postup magistrátu a projekt Trojhalí ve věci zřízení městské galerie v Ostravě? Sledoval jste tyto diskuse?
Myslím, že mi žádný významný příspěvek neuniknul. Mám velké pochopení pro kritiky, ale také rozumím všem aspektům rozhodování magistrátu. Jako člověku, který nebyl a zatím není přímo věcně či citově angažován, se mi snad podaří ukázat, že tento projekt má budoucnost – a možná i trochu jinou, než jak si ji představovala jedna či druhá strana. Podaří-li se mi uskutečnit svou představu o tom, jak může platforma fungovat, dojde bezesporu i k proměně názorů na to, jak by měla instituce zabývající se současným uměním v Ostravě vypadat za nějakých deset let.
Zachováte původní výstavní plán, který počítá v hlavním programu s odborníky kritizovanými prodejními výstavami či projektem Smaltart a nebo budete výstavní program směřovat jinam?
Vycházím z toho, že některé výstavy se již připravují podle návrhu kolegy Kesnera a nemá smysl je rušit. Navíc nejsem kouzelník Žito, takže první výstava podle mých představ může být tak do půl roku. Prodejní výstavy jsou samozřejmě nonsens, to jsme si koneckonců vysvětlili i s paní náměstkyní primátora Simonou Piperkovou. A Smaltart je akce, o které toho zas tolik nevím, nicméně jako s profilovou akcí platformy s ní nepočítám – určitě ale budu ochoten s pořadateli mluvit o tom, jaká může být její budoucnost. Výstavní program chci stavět zejména na jednotlivých umělcích a inspirativních kurátorech tak, aby bylo možné maximálně využít charakter jednotlivých prostor. Rád bych pravidelně zval ke spolupráci osobnosti ze Slovenska a Polska, určitě chci zabrousit do Německa a Rakouska, ale v plánu mám také Turecko či Holandsko. Dejte mi ale trochu času, nejdřív chci víc poznat ostravskou scénu – včetně hudby, divadla a literatury.
————————————————————————————————————————————–
O Marku Pokorném:
Marek Pokorný se v devadesátých letech věnoval současnému výtvarnému umění především jako kritik. Vystřídal postupně redakce periodik Prostor, Lidová demokracie, MF Dnes a Týden.V roce 1995 založil Detail – Časopis pro vizuální kulturu, kde působil po celou dobu jeho existence jako šéfredaktor (r. 2000). Tuto svou někdejší aktivitu dnes vnímá jako pokus o vytvoření platformy k prostředkování aktuálního myšlení o výtvarném umění. Za určitého ideového nástupce Detailu na kvalitativně jiné úrovni označuje Sešity pro teorii a kritiku. Po Detailu následovalo v letech 2003 až 2004 kratší angažmá v roli hlavního kurátora brněnského Domu Pánů z Kunštátu. Od roku 2004 až do podzimu 2012 pak byl ředitelem Moravské galerie v Brně.
( Zdroj životopisu: http://artycok.tv/lang/cs-cz/19891/dejiny-kuratorstvi-soucasneho-umeni-jaroslav-krbusekcuratorial-history-of-contemporary-art-marek-pokorny )
