Šárka Glombíčková | Továrna Zett – archiv bulletinu 2/2022

Zakladatel a majitel jedné z největších ostravských továren na výrobu bonbonů, čokolád a cukrovinek Isidor Zuckermann pocházel z Krakova v Haliči, odkud od poloviny 19. století proudilo do ostravské průmyslové aglomerace velké množství osob s nadějí na vyšší výdělek i společenské postavení. V Moravské Ostravě se tento vyučený cukrář usadil na počátku roku 1900. Již v květnu získal oprávnění k výrobě orientálních cukrovinek a kanditů – tvrdých bonbonů ze sacharózy a sirupu –, které prodával především na místních trzích. O šest let později přesunul výrobu ze skromných podmínek v Kostelní ulici do nových dílen v nedaleké ulici Mostní (dnes 28. října, úsek od Masarykova náměstí k mostu M. Sýkory), která byla tehdy důležitou obchodní spojnicí mezi Moravskou a Slezskou Ostravou. Získal zároveň povolení k výrobě pečených cukrářských výrobků a začal obchodovat s čokoládou. Zaměstnával tehdy deset dělníků a dílny neustále modernizoval. Podnik prosperoval, takže si rodina mohla v roce 1913 dovolit koupi vlastního domu, rovněž v Mostní ulici. V jeho dvorním traktu se nacházely dílny vybavené pekařskou pecí s šesti troubami, míchačkou, mlýnkem, balicím strojem, šlehačem a dvěma kotly na ohřev vody a z ulice se vstupovalo do prodejny cukrářských výrobků. V roce 1917 koupil I. Zuckermann rozsáhlý objekt bývalé tiskárny E. Heblinga na nároží Kostelní ulice a dnešního Havlíčkova nábřeží, kam celou firmu přestěhoval. V nárožní části domu měla rodina byt, nacházela se zde rovněž kancelář a dvě prodejní místnosti. Roku 1927 nechal I. Zuckermann k továrně přistavět další dvě patra. V přízemí objektu se vyráběla čokoláda a mlel cukr, v prvním patře se čokoláda dělila, zahřívala se kakaová hmota, vyráběly se obaly a následně balily hotové výrobky, v druhém patře se skladovalo, pražilo a osívalo kakao a konečně ve třetím patře se skladoval cukr, v tzv. laboratoři se vyráběly fondánové a jiné cukrovinky, samostatné oddělení bylo určeno pro výrobu bonbonů a furé, v dalším se vařila cukrová hmota, ve zvláštním oddělení se vyrábělo dražé a v jiném zase vafle. Ve 2. polovině dvacátých a ve třicátých letech 20. století zažívala továrna největší rozkvět. Jen během března a dubna 1928 zaregistroval I. Zuckermann 11 ochranných zámek svých výrobků (např. Nougatelli, Sultanesi, Orangesi). Zaměstnával průměrně 150 dělníků, přičemž před vánočními svátky a Velikonocemi, kdy se vyráběly především kolekce a čokoládové figurky, jejich počet stoupal na 300–350. Vedle těchto sezónních produktů se v továrně vyráběly nejrůznější druhy tvrdých i plněných bonbonů (dropsy, dražé, furé), balené karamely, agarové výrobky, vafle a vaflové výrobky, kakao, čokoládové polevy, nejrůznější čokoládové dezerty a čokoládové bonbony. … více informací na http://www.krasnaostrava.cz/wp-content/uploads/2023/02/KROS38-online.pdf