Společnost VÍTKOVICE a NPÚ podepsaly memorandum o budoucnosti Dolní oblasti Vítkovice. ČTK, 20. 7. 2009

5. 3. 2013 · rubrika

Strojírenská společnost VÍTKOVICE, a. s., a Národní památkový ústav podepsaly memorandum o společném postupu při obnově a novém využití unikátní technické památky, vysoké pece a dalších objektů Dolní oblasti Vítkovic. Cílem je zachování hodnot areálu a současně jeho zpřístupnění a oživení pro veřejnost, a to nejen pro turisty, ale i studenty, vědce, umělce a občany Ostravy a Moravskoslezského kraje. „Naším společným zájmem je, aby se dnes nefunkční, přesto však cenné, průmyslové objekty staly nejen historickou, ale i kulturní a společenskou hodnotou. To vše s tím, že s Vítkovicemi jako vlastníkem budeme úzce spolupracovat na tom, aby byla možná celková rekonstrukce národní kulturní památky při respektování všech principů památkové ochrany,“ uvedla generální ředitelka NPÚ Naděžda Goryczková.
Podle generálního ředitele a předsedy představenstva společnosti VÍTKOVICE Jana Světlíka je součástí dohody také to, že vlastníci nebudou žádat o zúžení rozsahu národní kulturní památky a její vymezení tak zůstane zachováno. „Záměry regenerace, tak jak jsme je předložili, jsou podle našeho mínění řešitelné po konzultacích a vzájemné dohodě, takže redukce rozsahu areálu nebude nutná,“ vysvětlil.
Národní památkový ústav a VÍTKOVICE jsou mimo jiné zajedno v tom, že by se některé objekty měly proměnit pro nové funkce, jiné by měly být citlivě zakomponovány do plenéru a co nejcitlivěji opraveny a u některých bude možné společně rozhodnout o jejich účelu či odstrojení, protože nejsou podstatou národní kulturní památky.
Nejcennější objekty by však díky společnému úsilí měly být regenerovanými skvosty industriální historie a architektury. Vysoká pec č. 1 se promění v technickou „naučnou stezku“ (s popisy míst a procesů, které se v nich odehrávaly) a bude na ní vybudována prohlídková trasa s rozhledem na Ostravu. Plynojem se pod rukama architekta Josefa Pleskota stane kongresovým centrem s kapacitou až 1500 míst. Takzvaná VI. energetická ústředna by měla podle studie renomovaných architektů, manželů Heleny a Václava Zemánkových, projít regenerací v interaktivní muzeum, výukový prostor a speciální laboratoře, v nichž by mimo jiné měla probíhat i přímá interaktivní výuka v technických oborech. Prostory by měly využívat jak město Ostrava a Moravskoslezský kraj, tak školy a univerzity, které v regionu sídlí.
„Respektujeme, že by objekty národní kulturní památky neměly být pro vlastníka neřešitelnou zátěží, a to ani finanční, proto nabízíme také konzultaci záměrů a projektů pro žádost o evropské prostředky v rámci příslušného Integrovaného operačního programu,“ doplnila ředitelka NPÚ Goryczková. Nejbližším společným krokem VÍTKOVIC a NPÚ nyní bude právě konzultace k rozpracovaným projektům pro žádost o dotace z EU.
Areál vysokých pecí v Dolní oblasti Vítkovic se stal součástí prestižního seznamu evropských pamětihodností, architektonicky a historicky ceněných památek se známkou „Evropské dědictví“ před koncem loňského roku, kdy VÍTKOVICE současně slavily 180 let své existence. Ostravské industriální objekty se tak dostaly do sítě kulturních památek, přírodních nebo městských lokalit a významných pamětihodností, vypovídajících o dějinách a evropské kultuře. Projekt Evropské dědictví se navíc soustředí na okolnosti a osobnosti spjaté s historickými místy, na vize a celý genius loci.
Pro strojírenské VÍTKOVICE je zařazení vysokých pecí a navazujících památkově chráněných objektů na seznam Evropského kulturního dědictví podporou pro dlouhodobé úsilí o oživení tzv. Dolní oblasti Vítkovic, v níž se kromě vysokých pecí nachází celá škála dalších historicky cenných objektů, ale i živých, rozvíjejících se firem a ploch typu brownfields, které čekají na revitalizaci. Skupina má připraven rozsáhlý developerský a rozvojový projekt Nové Vítkovice, který na ploše 253 hektarů vytvoří novodobý fenomén Ostravy a přivede do metropole Moravskoslezského kraje okolo 60 miliard Kč investic.

Oživení Vítkovic podle Josefa Pleskota
Opuštěnou průmyslovou oblast takzvaných dolních Vítkovic v Ostravě je třeba oživit a propojit s nedalekým centrem města. Dokud se v areálu vyrábělo železo, sloužily mu stovky lidí. Obnovené industriální památky budou naopak sloužit lidem. ČTK to řekl architekt Josef Pleskot. Podle jeho návrhů se například promění vítkovický plynojem v moderní kongresové centrum a jedna z vysokých pecí v bezpečnou prohlídkovou trasu.
Uznávaný architekt, který je mimo jiné autorem tunelu v Jelením příkopu na Pražském hradě a vily Petra Kellnera ve Vraném nad Vltavou, představil návrh obnovy památkově chráněného plynojemu z roku 1921. Se strojírenskou společností VÍTKOVICE, která průmyslový areál vlastní, zároveň podepsal smlouvu o další studii na využití nejstarší vysoké pece.
„Do Dolní oblasti Vítkovic se musí vrátit život, ale v jiné podobě. Už tam nebudou chodit dělníci do práce, ale přijde celá společnost za vzděláním, kulturou. Vznikne zde veřejný prostor s novou, společenskou funkcí, což je veliká proměna,“ řekl architekt.
Právě těmto účelům by mělo nejpozději v roce 2013 sloužit nové kongresové centrum pro 1500 lidí, které Pleskot navrhl umístit do obřího plynojemu. Jeho původní vzhled zachová; novou budovu umístí do vnitřního kruhového prostoru. „Pro představu – je to natolik velký prostor, že by se celým plynojemem přikryl jeden městský blok vymezený čtyřmi ulicemi,“ popsal architekt.
Součástí moderního centra bude také galerie, veřejná kavárna a kongresový sál. „Lidé z něho uvidí prosklenou stěnou za jevištěm vysokou pec. Industriální scenérie se tak bude moci využívat při kongresech či koncertech, které nepotřebují vlastní scénu,“ naznačil Pleskot.
Architekt se ale nezabývá jen obnovou jednotlivých památek, ale celým urbanismem dolních Vítkovic. „Hlavní otázkou je, jak bude Dolní oblast koexistovat s roztříštěnou Ostravou,“ řekl s tím, že chce obnovit urbanistický plán, který Vítkovice měly zhruba před 150 lety. „Chtěl bych dolní Vítkovice povýšit na území, které s Ostravou a jejím centrem vytvoří celek,“ naznačil Pleskot.
Jeho vztah k industriální Ostravě už zraje mnoho let, není to „prožitek okamžiku“, dodal. „Poprvé jsem tu byl před více než 30 lety, kdy jsem zažil atmosféru průmyslového města. Tehdy jsem si odmyslel onu komunistickou rudou záři a město si spojil s Bezručovou poezií, kterou jsem měl rád jako gymnazista. Je to ve mně nashromážděné,“ svěřil se.

Z historie společnosti VÍTKOVICE
Zakladatelem železáren ve Vítkovicích byl v roce 1828 olomoucký arcibiskup, arcivévoda Rudolf. Provoz tehdejší Rudolfovy huti byl zahájen na podzim roku 1830 zapálením první pudlovací pece v rakouské monarchii. V roce 1835 byly železárny pronajaty skupině hlavních akcionářů stavby železnice Severní dráhy Ferdinandovy a začaly vyrábět železniční materiál. První vysoká koksovací pec v monarchii tu byla zafoukána v roce 1836.
V roce 1843 se majitelem železáren stal vídeňský bankéř Salomon Mayer Rothschild. Za nového majitele dosáhly Vítkovické železárny záhy vysoké úrovně technického vybavení a špičkové kvality výroby. Závod se dynamicky rozšiřoval, byly zaváděny nové druhy výrobků. Vedle železničního materiálu se vyráběly parní stroje a mosty, důlní nástroje a stroje pro hutě.
Vytvořením Vítkovického horního a hutního těžířstva v roce 1873 se spolumajiteli železáren a dolů stali bratři Gutmannové. Generálním ředitelem těžířstva byl jmenován vynikající manažer, Paul Kupelwieser. Provedl reorganizaci železáren, rozšířil provozy a zavedl nové technologie. První válcovna trub v Rakousku byla postavena právě ve Vítkovických železárnách v roce 1883. Byl vybudován nový závod na litou ocel a v devadesátých letech zahájena výroba pancéřových desek pro stavbu válečných lodí a výroba zalomených lodních klikových hřídelí.
Na počátku dvacátého století stály Vítkovice v čele evropských železáren jak vysokou úrovní svého technického vybavení, tak objemem produkce a nízkými výrobními náklady. Do provozu byla uvedena nová ocelárna a válcovna. Začaly se vyrábět ocelové láhve, ozubená kola a převodové skříně.
V meziválečném období byla vybudována síť prodejních kanceláří a obchodních zastoupení po celém světě. Mohutně se rozšířil výrobní sortiment, k unikátním výrobkům patřil dvoupatrový most přes Starý Dněpr v Kyjevě nebo obří kulový plynojem v Praze-Libni.
Po válce zajišťoval národní podnik dodávky pro obnovu československého průmyslu a stavby mostů. Byl největším výrobcem oceli v republice. Rozhodující podíl strojírenské produkce byl určen pro výstavbu Nové huti v Kunčicích, ale i pro další metalurgické podniky.
Od roku 1979 byly Vítkovice oborovým podnikem, ke kterému bylo přidruženo šest tuzemských strojírenských organizací. Po dvou letech se oborový podnik transformoval na koncern a v roce 1989 byl zřízen státní podnik. Akciová společnost VÍTKOVICE byla zřízena v únoru 1992. Organizace podniku se neustále přetvářela, vznikaly dceřiné společnosti a řada z nich byla privatizována.
Poté, co vláda v únoru 2003 vydala rozhodnutí o tom, že společnost VÍTKOVICE, a. s., může být privatizována, přešla společnost v srpnu téhož roku do rukou LAHVÁRNY OSTRAVA, a. s., (tato společnost později změnila název na VÍTKOVICE HOLDING, a. s.)
Zdroj: ČTK a tisková zpráva VÍTKOVICE, a. s.