Strategie fungování GAlerie města Ostravy a jejího dalšího rozvoje, Ladislav Kesner
V pdf ke stažení zde: Priloha_c._1_Strategie_fungovani_GMO_vc._priloh_1_a_2
Příloha č. 1
STRATEGIE FUNGOVÁNÍ
GALERIE MĚSTA OSTRAVY
A JEJÍHO DALŠÍHO ROZVOJE
BŘEZEN 2013
ZPRACOVAL: DOC. PHDR.LADISLAV KESNER, PHD.
SPOLUPRÁCE: ING. PETR ŠNEJDAR
2
Obsah
1 Výchozí situace, kontext ……………………………………………………………………………………………………….. 3
2 Poslání GMO ……………………………………………………………………………………………………………………….. 4
3 Vize GMO v horizontu 3-5 let ………………………………………………………………………………………………… 4
4 Předpoklady úspěchu a rizika projektu, SWOT analýza …………………………………………………………….. 4
4.1 Předpoklady ………………………………………………………………………………………………………………….. 4
4.2 Rizika ……………………………………………………………………………………………………………………………. 5
4.3 SWOT analýza ……………………………………………………………………………………………………………….. 5
5 Obsahová náplň a dramaturgie ……………………………………………………………………………………………… 6
5.1 Dramaturgická skladba z hlediska prostorových podmínek …………………………………………………. 6
5.2 Principy dramaturgie z hlediska strategie a cílů …………………………………………………………………. 7
5.3 Principy dramaturgie z hlediska typu výstav ……………………………………………………………………… 8
5.4 Spolupráce ……………………………………………………………………………………………………………………. 9
5.5 Doprovodné programy …………………………………………………………………………………………………. 10
5.6 Další produkty GMO …………………………………………………………………………………………………….. 10
6 Organizační struktura a personální obsazení …………………………………………………………………………. 11
6.1 GMO jako organizační složka TROJHALÍ ………………………………………………………………………….. 11
6.2 Vnitřní organizační členění GMO……………………………………………………………………………………. 11
7 Ekonomický rámec …………………………………………………………………………………………………………….. 12
7.1 Výdaje ………………………………………………………………………………………………………………………… 12
7.1.1 Výdaje na výstavní projekty …………………………………………………………………………………….. 13
7.1.2 Výdaje provozní …………………………………………………………………………………………………….. 13
7.2 Příjmy …………………………………………………………………………………………………………………………. 14
7.2.1 Základní zdroj příjmu ……………………………………………………………………………………………… 14
7.2.2 Vedlejší příjmy ………………………………………………………………………………………………………. 14
7.3 Shrnutí problematiky ekonomického rámce ……………………………………………………………………. 15
8 Návštěvnost a marketing …………………………………………………………………………………………………….. 15
8.1 Potenciální trh …………………………………………………………………………………………………………….. 15
8.1.1 segmenty publika budoucí GMO z hlediska kombinované typologie: ……………………………. 16
8.1.2 Segmenty publika z hlediska dislokace GMO a jejího začlenění do celku Dolních Vítkovic: . 17
8.2 Základní marketingová strategie: …………………………………………………………………………………… 17
8.3 Projekce návštěvnosti (roční počet návštěv 40.000) …………………………………………………………. 17
8.4 Vstupné a ticketing ………………………………………………………………………………………………………. 18
8.4.1. cena vstupného …………………………………………………………………………………………………….. 18
8.4.2. Kombinované vstupenky ………………………………………………………………………………………… 18
8.4.3 Projekce výnosů ze vstupenek …………………………………………………………………………………. 19
8.5 PR a propagace ……………………………………………………………………………………………………………. 19
9 Závěr ………………………………………………………………………………………………………………………………… 20
10 Přílohy …………………………………………………………………………………………………………………………….. 21
3
1 Výchozí situace, kontext
Základní idea Galerie města Ostravy (dále také GMO) jako instituce bez vlastního sbírkového fondu a
zaměřené na prezentaci současného výtvarného umění, která bude galerijní institucí evropského
významu, je správná, perspektivní a vysoce aktuální. Projekt dostává „do vínku“ několik klíčových
vkladů, které slibují uvedenou ambici naplnit. Především jsou to prostory o celkovém rozsahu
výstavní plochy přes 1.000 m2 celoročně a 4.800 m2 po část roku, umístěné ve dvou konvertovaných
industriálních objektech. Ty kombinují klasické galerijní sály typu „bílé krychle“ (galerie v aule Gong)
s monumentálními a netradičními prostory v nitru původní industriální architektury (historické
budovy Trojhalí Karolina) a umožňují instalaci různých typů a formátů současného umění, včetně
monumentálních skulptur a přímo vyzývají k realizaci site-specific instalací. Druhým zásadním
vkladem je zrod GMO jako součásti probíhající revitalizace oblasti Dolních Vítkovic, která již vytvořila
nejen nové kulturně-společenské centrum, ale turistickou destinaci nadregionálního významu. Proces
vzniku a profilace GMO se tak může opírat o existující personální kapacity, know-how, energii a
funkční komunikaci několika klíčových subjektů, jejichž spolupráce již přinesla naprosto reálné
výsledky a vedla ke zrodu nové kulturně-turistické destinace v oblasti Dolních Vítkovic.
Navrhované statutárně-právní uspořádání GMO, kdy jejím provozovatelem bude zájmové sdružení
právnických osob TROJHALÍ KAROLINA (dále také TROJHALÍ), jehož členy jsou statutární město
Ostrava, sdružení Dolní oblast Vítkovice a Moravskoslezský kraj, je v dané situaci optimální a dává
předpoklad pro to, aby město Ostrava získalo městskou galerii formátu, který mu přísluší.
Z principu neexistuje důvod pro to, aby jediným zřizovatelem městské galerie muselo být samotné
město, zejména pokud samo nedisponuje vhodnými výstavními prostory a město by muselo
investovat prostředky v řádech minimálně desítek milionů Kč do stavby či rekonstrukce objektu.
Cíl, aby v Ostravě vznikla galerijní instituce evropského významu zaměřená na prezentaci současného
umění je nesporně velmi ambiciózní, vzhledem k výchozím předpokladům však není nereálný a je
vysoce aktuální, neboť směřuje k zaplnění určité mezery v systému galerijně-výstavního provozu
v České republice. Mezi čistě výstavními institucemi, bez vlastního sbírkového fondu, je v České
republice dnes jediná, která objektivně naplňuje parametry „evropského významu“ – Galerie
Rudolfinum v Praze, orientovaná rovněž převážně na současné výtvarné umění. Galerie hl. m. Prahy
je úspěšná a respektovaná instituce, její výstavní program však není zaměřen výlučně na současné
umění. Pražské Centrum umění DOX a Dům umění města Brna jako galerie bez vlastního sbírkového
fondu, orientované na současné umění, typově odpovídají profilu GMO. Jejich program je kvalitní,
avšak nedostatečné finanční prostředky umožňují jen výjimečně realizovat velké projekty či výstavy
mezinárodních umělců zvučných jmen. Tento moment se ještě výrazněji uplatňuje u dalších
regionálních a městských galerií výtvarného umění, jejichž roční návštěvnost typicky nepřesahuje
15.000 osob. V České republice tak dnes objektivně existuje výrazná mezera v prezentování určité
polohy současného umění – zejména významných, mezinárodně uznávaných umělců – kterou by GMO
mohla zaplnit. Tomuto záměru napomáhá i skutečnost, že v Ostravě existuje a v poslední době se
4
dynamicky rozvíjí respektované muzeum výtvarného umění – Galerie výtvarného umění Ostrava
(GVUO). Její program však bude vždy vycházet především ze sbírkového fondu a bude se více
orientovat na umění klasické moderny. Koordinovaná výstavní strategie GVUO a GMO by tak mohla
z Ostravy uskutečnit skutečné středoevropské centrum výtvarného umění.
2 Poslání GMO
Prezentování špičkové současné mezinárodní a domácí výtvarné tvorby prostřednictvím výstav
a doprovodných programů
Podpora tvorby nadějných mladých a začínajících regionálních umělců
Funkce místa mnohostranného dialogu o současném umění a kultuře v kontextu společenských
témat, čímž bude přispívat k proměně Ostravy ve významné kulturní centrum
3 Vize GMO v horizontu 3-5 let
Galerie města Ostravy jako:
Jedna z nejvýznamnějších institucí zaměřených na vystavování současného umění v České
republice a širším regionu (Slovensko, Polsko, Horní Rakousko, Sasko), prezentující vysoce
kvalitní výstavní projekty důležitých českých i evropských umělců a rovněž nejkvalitnější
výtvarnou tvorbu vznikající v ostravském regionu.
Součást komplexu kulturních a volnočasových aktivit v oblasti Dolních Vítkovic a Karoliny, které
zásadně přetvářejí profil města, tvoří nabídku pro jeho občany a návštěvníky a do budoucna
budou přímo napojeny na centrum města.
Dynamické instituce s kvalitním programem výstav a akcí, prosazený ve vědomí obyvatel
ostravské aglomerace a kulturní veřejnosti ve zmíněném středoevropském prostoru.
Nová kulturní destinace s nadregionálním přesahem jako nástroj budování kulturního a
sociálního kapitálu Ostravy a jejích obyvatel.
Symbol a nástroj transformace Ostravy z ryze industriálního města v dynamickou aglomeraci a
atraktivní místo k životu.
4 Předpoklady úspěchu a rizika projektu, SWOT analýza
4.1 Předpoklady
Setrvalá a dlouhodobá podpora členů TROJHALÍ schválenému projektu GMO a jejích cílů.
Pravidelná komunikace managementu GMO se zástupci poskytovatele dotace.
Zajištění stabilního financování GMO v podobě dotace od města na úrovni cca 10 mil. Kč ročně.
Nalezení optimálního personálního obsazení klíčových pozic – zejména uměleckého manažera a
umělecké rady, vytvoření funkčního vztahu mezi těmito dvěma aktéry.
Vyprofilování silného a atraktivního dramaturgického plánu.
5
Soustavná, každodenní a invenční marketingová práce, zahrnující jak vytváření povědomí o
GMO, stimulaci návštěvnosti, tak komunikaci s klíčovými cílovými skupinami.
Navázání funkční spolupráce s muzei a kunsthalle v České republice i zahraničí na přípravě a
realizaci některých výstavních projektů.
4.2 Rizika
Jednorázové snížení či postupné snižování dotace od města.
Nefunkční komunikace mezi uměleckým manažerem, který bude plnit roli šéfkurátora, a
uměleckou radou; možnost, že členové rady budou aktivně prosazovat své osobní (kurátorské,
umělecké, obchodní) zájmy na chod GMO.
Nemožnost prosadit v praxi integrovaný systém ticketingu a návštěvnické pobídky, propojující
GMO, multifunkční aulu Gong a další atraktivity v oblasti Dolních Vítkovic.
Nedostatečná marketingová aktivita.
Zpochybňování smyslu a činnosti GMO a poškozování jejího veřejného obrazu některými
zájmovými skupinami.
4.3 SWOT analýza
Silné stránky Slabé stránky
– Umístění hlavních výstavních prostor
v atraktivní a hojně navštěvované oblasti
Dolních Vítkovic
– Dotace na provoz GMO ze strany města
umožňující realizovat kvalitní výstavní
program
– Dostačující, kvalitní a atraktivní výstavní
prostory v aule GONG a unikátní plochy
pro konání specifických výstavních
projektů ve Dvojhalí
– Prozatímní nevybavenost galerijních
prostor zabezpečovacím zařízením
– Prozatímní nedostatečné prostory pro
uskladnění uměleckých děl
Příležitosti Hrozby
– Využití potenciálu města Ostravy jako
kulturní a turistické destinace
– Využití atraktivity oblasti Dolní Vítkovice
v rámci jejího dalšího rozvoje
– Finanční nestabilita způsobená snížením
dotace na provoz ze strany města
– Zpochybňování smyslu a činnosti GMO a
poškozování jejího veřejného obrazu
některými zájmovými skupinami
– Nemožnost prosazení funkčního
ticketingového programu ve spolupráci
s dalšími institucemi (bod 8.4)
6
5 Obsahová náplň a dramaturgie
Naplnění základního cíle GMO, tj. profilování a realizace atraktivního výstavního programu na úrovni
srovnatelných evropských institucí a tím vytvoření galerie nadregionálního významu je objektivně
náročným úkolem. K jeho splnění bude mít GMO tři klíčové předpoklady: (1) dostatečně rozsáhlé,
variabilní prostory umístěné v atraktivním prostředí konvertované industriální architektury;
(2) přiměřený rozpočet a (3) reálně narůstající potenciál Ostravy jako kulturní a turistické destinace.
Předpokladem neméně důležitým je kvalitní výstavní dramaturgie. Ta bude v každém případě
formována osobním (a tedy do značné míry subjektivním) vkladem uměleckého manažera-
šéfkurátora s odpovědností za sestavení výstavní dramaturgie. GMO bude dramaturgicky fungovat
zcela nezávisle na členech TROJHALÍ, na poskytovateli dotace, nebo na vedení TROJHALÍ, současně
však platí, že musí v obecné poloze respektovat definované poslání a strategické cíle GMO. Z toho
vyplývá, že v dramaturgii se bude muset uplatňovat typově široké spektrum výstavních projektů.
5.1 Dramaturgická skladba z hlediska prostorových podmínek
GMO má k dispozici tyto prostory:
Celoročně výstavní prostory v Gongu o rozsahu 1.071 m2 (výstavní sály s plochou 785 m2 a
velkou dvoranu s plochou cca 286 m2 + depozitář; s event. instalačním využitím další dvorany
v I. patře – prostor budoucí restaurace).
Využitelné prostory v budově Dvojhalí (součást budov Trojhalí Karolina) s disponibilní plochou
cca 4.800 m2, k dispozici po dobu cca 3-5 měsíců v každém roce.
Samotný rozsah a charakteristiky těchto prostor umožňují prezentaci v zásadě veškerých formátů a
médií současného umění, včetně děl monumentálních rozměrů a site-specific instalací. Velkorysost a
podoba těchto prostor (zejména dvorana v Gongu) mají samy o sobě nepochybnou přitažlivost pro
umělce a kurátory zvažující realizaci výstavy v Ostravě.
Specifickým prostorem je budova Dvojhalí. Galerijní aktivity zde budou probíhat dle aktuálních
programových možností daného prostoru buď na celé ploše, tj. cca 4.800 m2, nebo na její části. Jak
velká tato část bude, určí prostorová náročnost dané akce a aktuální využití ostatních ploch. Galerijní
aktivity v budově Dvojhalí budou vždy probíhat dle standardních podmínek, adekvátních důležitosti a
hodnotě vystavovaných uměleckých děl (z hlediska zabezpečení ze strany ostrahy a kamerového
dohledu, prostorového oddělení od jiných aktivit apod.). Prostor ve Dvojhalí je sice rozlehlý, ale bude
možné případnou výstavní aktivitu oddělit a zabezpečit. Devizou umístění specifických výstavních
aktivit ve Dvojhalí je synergie místa, které má silný potenciál velké návštěvnosti ze strany veřejnosti i
z důvodu jiných, v dané chvíli zde probíhajících, aktivit.
Jediným problematickým aspektem prostorových dispozic se jeví rozsahem nevelký depozitář pro
krátkodobé uložení děl v prostoru Gongu, nicméně tento nedostatek bude možné v budoucnu
7
odstranit díky využití velkých suterénních prostor v budovách Trojhalí Karolina, které umožní
skladování nejen děl, ale také výstavního fundusu.
Při sestavování výstavní dramaturgie lze tedy počítat s několika kombinacemi:
výstava odehrávající se ve všech prostorách Gongu a Dvojhalí (spíše výjimečně)
jedna výstava umístěná současně ve výstavních sálech a dvoraně Gongu (1071m2)
dvě výstavy v Gongu paralelně probíhající ve výstavních sálech a ve dvoraně a
současně probíhající výstava v Dvojhalí (využívající celou nebo pouze část celkové plochy)
Výstavy v Gongu by měly být typicky prezentovány po dobu 3 měsíců, v Dvojhalí po dobu kratší.
Modelová náplň dramaturgického plánu by pak měla takovouto podobu (předpokladem je konání
výstavních aktivit v poměru 2/3 galerie GONG a 1/3 v budově Dvojhalí):
Gong: 2 větší výstavní projekty pro hlavní výstavní sál +dvoranu (každý 3 měsíce)
2 menší výstavní projekty pouze pro hlavní výstavní sál (každý 3 měsíce)
2 menší paralelně probíhající projekty pouze pro dvoranu (každý 3 měsíce)
Dvojhalí: 2 výstavy v trvání 3-5 měsíců celkem
Celkem by tedy GMO ročně uspořádala cca 8 výstav s tím, že v některých letech by jich bylo méně,
jindy více, záležet bude na přístupu uměleckého manažera. Je třeba zdůraznit, že počet výstav okolo
10 ročně je maximem z hlediska profilu instituce, strategie, dostupných finančních zdrojů i
marketingu. GMO se důsledně musí soustředit na produkci menšího počtu kvalitních a dobře
připravených výstav; základem dramaturgie tedy musí být výstavy s trváním 3 měsíců, někdy i déle.
Vzhledem k orientaci GMO i na mimoostravské publikum je to rovněž jediná možnost zajištění
„návratnosti“ vložené investice, protože se tím zvyšuje možnost zvýšení návštěvnosti dané akce
právě ze strany mimoostravských a mimoregionálních návštěvníků.
5.2 Principy dramaturgie z hlediska strategie a cílů
V souladu s cíli a strategií GMO je výstavní dramaturgie založena na těchto principech:
GMO prezentuje výstavy současného umění, tj. žijících či recentně zesnulých umělců, bez
omezení uměleckých forem a médií, včetně site-specifických instalací
Prezentuje české umění i mezinárodní (především evropské) umění
Prezentuje vlastní i přejaté projekty a projekty připravené ve spolupráci s jinými institucemi
Výstavy zahrnují monografické výstavy jednoho umělce, skupinové výstavy i tematické
výstavy, zaměřené na konkrétní problém. Mezi tematickými projekty se mohou objevovat i
takové, které reflektují aktuální problémy a kontroverzní otázky.
8
Do dramaturgického plánu budou zařazovány i výstavy současného ostravského umění
Rozhodujícím kritériem pro realizaci výstavy v galerii je kvalita uměleckých děl nebo
kurátorského konceptu, za kterou odpovídá umělecký manažer GMO ve spolupráci
s uměleckou radou
Každoročně jedna z výstav GMO může mít formu prodejní výstavy, a to především v zájmu
podpory rozvoje mladých a začínajících umělců; žádné další komerční projekty se
v dramaturgii nebudou vyskytovat.
5.3 Principy dramaturgie z hlediska typu výstav
Modelová skladba výstavního plánu pro daný rok z hlediska typu výstav je následující:
1 výstava aktuálně vznikajícího umění s akcentem na ostravský kontext (např. Kukačka,
MALAMUT, Smalt Art. V případě Smalt Art se bude jednat pouze o zajištění výstavy
pravděpodobně ve Dvojhalí, nikoliv sympozia)
1 další výstava aktuálního, zejména mladého umění z širšího regionu (včetně výstavy
diplomových prací absolventů Fakulty umění Ostravské univerzity), jejíž součástí může být též
umělecké sympozium, trvání 1 měsíc; právě jedna z těchto dvou výstav může mít prodejní
charakter
1 velká výstava výrazné a známé osobnosti současného mezinárodního umění, organizovaná
GMO; oba prostory Gongu; potenciál až 20.000 návštěvníků. Předpokladem je uvedení
výrazné osobnosti současné výtvarné scény, jejíž jméno je již prosazeno v povědomí kulturní
veřejnosti, typově umělce jako Eija-Liisa Ahtila, Stefan Balkenhol, Vanessa Beecroft, Tacita
Dean, Thomas Demand, Rineke Dijkstra, Peter Doig, Ólafur Elíasson, Douglas Gordon, Antony
Gormley, Andreas Gursky, Beate Gütschow, Damien Hirst, Jenny Holzer, Anish Kapoor,
Anselm Kiefer, Jürgen Klauke, Joseph Kosuth, Chris Ofili, Sigmar Polke, Gerhard Richter,
Thomas Ruff, Thomas Schütte, Katharina Sieverding, Thomas Struth, Fiona Tan, Rachel
Whiteread aj.
2 středně velké výstavy (autorské či tematické), organizované ve spolupráci s dalším
partnerem; oba prostory Gongu
1-2 menší výstavy pro výstavní sály Gongu
1 site-specifická instalace pro dvoranu Gongu a 2 site-specifické akce pro Dvojhalí
Vzhledem k charakteru dvorany a možnostem, jež tento prostor skýtá, bude vhodné, aby se v něm
uskutečnily každoročně alespoň dva projekty založené na instalaci, vytvořené speciálně pro prostory
GMO, z nichž alespoň jeden bude pracovat s médiem pohyblivého a elektronického obrazu (kupř.
9
jednou jako součást větší výstavy v celém Gongu nebo ve Dvojhalí, jednou jako menší výstava
omezená na dvoranu). K realizaci projektu, speciálně vytvořeného pro tento prostor by měli být
každoročně vyzváni významní zahraniční, případně i čeští umělci, pracující s těmito médii.
5.4 Spolupráce
Zcela nezbytným předpokladem takto koncipovaného programu je spolupráce GMO s obdobně
zaměřenými domácími i zahraničními institucemi. Jednu rovinu této spolupráce představuje
přejímání výstavních projektů jiných galerií a muzeí (případně převzetí výstavy GMO jinou institucí).
Především se však bude jednat o společné projekty GMO a další instituce na přípravě a realizaci
výstavního projektu, který bude uveden v obou (všech) zúčastněných galeriích/muzeích. Sdružení
prostředků dvou či více partnerů výrazně posouvá možnosti přípravy atraktivních, avšak finančně
náročných projektů.
Perspektivní partnery představují mezi domácími institucemi především:
Galerie Rudolfinum Praha
Dox Centrum současného umění
Západočeská galerie v Plzni
v druhé řadě pak menší regionální a městské galerie:
Galerie moderního umění Roudnice nad Labem
Galerie Benedikta Rejta Louny
Galerie výtvarného umění v Chebu
Dům umění České Budějovice
Z mezinárodních institucí pak především:
Povážská galeria umenia v Žilině
MOCAK Krakow
MWW Wroclaw
Muzeum sztuki Lodz
Lentos museum Linz
Kunsthaus Graz
Kunsthaus Dresden
Galerie für Zeitgenösische Kunst Leipzig
Jak je ze seznamu patrné, jedná se o respektované výstavní instituce typu kunsthalle či muzea
výtvarného umění, jejichž spektrum je zaměřené výhradně či zčásti na současné umění. Kromě
profilu a dramaturgické orientace je zásadním kritériem prospektivní partnerské instituce její
lokalizace. V případě uváděných galerií jejich vzdálenost od Ostravy umožní realizaci výstavy v obou
(všech) místech, aniž by docházelo k přímé konkurenci a odlivu návštěvníků. Z tohoto pohledu jsou
kromě uvedených zahraničních galerií a muzeí pro GMO perspektivními partnery instituce v Praze a
10
západně od ní (v ČR), nikoliv však důležité instituce moravské (Moravská galerie, Dům umění města
Brna, Muzeum umění Olomouc).
S komerčními galeriemi by GMO měla vstupovat do partnerství zcela výjimečně, za přesně
stanovených podmínek a při dodržení etických standardů, které se týkají veřejné instituce.
Důležitá bude rovněž spolupráce s GVUO jako nejdůležitější a etablovanou výtvarnou institucí
v regionu. V prvé řadě by se mělo jednat o určitou koordinaci dramaturgického a výstavního plánu
obou galerií, s ohledem na optimální profilaci nabídky pro ostravské publikum i návštěvníky mimo
region. V principu lze uvažovat o různých kombinacích této koordinace (tak, aby si hodně kvalitní a
atraktivní projekty vzájemně nekonkurovaly, či naopak, aby se konaly ve stejnou dobu a zvýšily
momentální atraktivitu Ostravy pro její návštěvníky). Budování a rozvoj vzájemné spolupráce s GVUO
nebo výše jmenovanými potenciálními dalšími institucemi, a to jak v poloze přípravy výstav a
programů, tak koordinace marketingové činnosti, v každém případě představuje prioritu pro budoucí
management GMO.
5.5 Doprovodné programy
Nedílnou součástí dramaturgie GMO budou doprovodné programy v širokém spektru v podobě
výkladů k výstavám, přednášek, sympozií, besed, workshopů, programů pro děti a školy aj. Tyto
programy budou dvojího druhu: provázející konkrétní výstavní projekty a na konkrétní výstavě
nezávislé. Jejich cílem a smyslem je (1) kontextualizace a prohloubení edukativního a komunikačního
efektu dané výstavy, (2) rozvoj kulturní kompetence specifických návštěvnických skupin směrem
k vnímání a porozumění současného umění a podpora zájmu o umění u širokých vrstev obyvatel,
(3) profilování GMO (a přeneseně Ostravy) jako místa pro rozvíjení mnohostranného dialogu o
aktuálních problémech, spojujících umění a kulturu s širšími společenskými otázkami. Základní
dramaturgie programu bude v kompetenci uměleckého manažera (šéfkurátora). Vzhledem
ke zvolenému minimalistickému modelu personálního obsazení GMO však praktická realizace těchto
programů (zejména výklady, workshopy, programy pro děti) předpokládá spolupráci s externími
spolupracovníky, včetně kupř. kvalifikovaných studentů. Výhodou umístění hlavních výstavních
prostor v aule GONG je její velice kvalitní vybavenost dostatečným počtem učeben a menších sálů,
které mohou být jednotlivě pronajaty pro příležitostné semináře, přednášky a workshopy a
doprovodný program zde tak může mít kvalitní zázemí.
5.6 Další produkty GMO
K převážné většině výstavních projektů bude GMO (spolu) vydávat doprovodnou publikaci, typově
odpovídající profilu daného projektu a ekonomické rozvaze: spektrum publikací tak bude sahat od
stručných informačních brožur po velké katalogy s rozsáhlejšími texty a obrazovou dokumentací.
Možnost doprovodit výstavu reprezentativní publikací, slibující alespoň částečnou ekonomickou
návratnost, je dalším argumentem pro to, aby klíčové výstavní projekty byly realizovány ve spolupráci
11
s partnerským subjektem. K vybraným výstavám může GMO dále nabízet sortiment merkantilií,
vzhledem k ekonomické náročnosti jejich vývoje a výroby však půjde spíše o omezenou nabídku.
6 Organizační struktura a personální obsazení
V rámci návrhu organizační struktury GMO je nutné řešit její zařazení do již zřízené kmenové
organizace sdružení Trojhalí Karolina a samozřejmě i její vnitřní členění.
6.1 GMO jako organizační složka TROJHALÍ
GMO bude primárně provozována vlastní sekcí, která bude mít vlastního manažera a řadové
pracovníky, kteří se budou plně, tj. celými svými úvazky, podílet na všech aktivitách galerie.
Částečnými úvazky však budou pro galerii pracovat i ostatní pracovníci TROJHALÍ, jako např.
finanční manažer, technici, uklízečky, recepční, apod.
Obr. 1: Organizační struktura sdružení Trojhalí Karolina s důrazem na začlenění funkce GMO
6.2 Vnitřní organizační členění GMO
Sekce GMO – jak již bylo zmíněno, jde o organizační složku sdružení Trojhalí Karolina, jejíž
pracovníci se plně budou soustředit jak na pořádání výstav, tak na jejich následném provozu
(evidence návštěvnosti, prodej katalogů a merkantilií, kustodská činnost apod.). Sekci GMO
povede umělecký manažer, patřit sem bude také jeho výkonný asistent a pracovník řešící
marketing jednotlivých výstavních akcí a koordinaci doprovodného programu.
UMĚLECKÝ MANAŽER (1) OBCHOD a
ORGANIZACE
AKCÍ (2)
VÝKONNÝ ŘEDITEL
(1 úvazek ročně)
FINANČNÍ
MANAŽER (1)
ADMINISTRATIVNÍ
PRACOVNÍK (1)
MARKETING,
KOMUNIKACE (1)
RECEPČNÍ (2)
RECEPČNÍ GONG
(0,5)
TECHNIK (2)
MARKETING+DOPROVO
DNÝ PROGRAM (1)
VÝKONNÝ
ASISTENT (1)
Sekce Galerie
města Ostrava
UMĚLECKÁ
RADA
12
Umělecký manažer GMO (šéfkurátor) – organizačně jde o vedoucího sekce GMO, který galerii
samostatně vede, vytváří víceletý plán výstav, předkládá jej k projednání umělecké radě GMO
a následně jej schvaluje, oslovuje a doporučuje externí kurátory k jednotlivým plánovaným
výstavám. V provozní fázi pak zejména organizačně spolupracuje s vybranými externími
kurátory na pořádání dané výstavy; nároky: mělo by jít o člověka s bohatou praxí v oblasti
pořádání výstav, s vynikající orientací po soudobé domácí a evropské výtvarné scéně,
dobrými kontakty mezi umělci, kurátory a galeriemi u nás i v zahraničí, ale bez vazby na
komerční sektor. Výběrové řízení na uměleckého manažera GMO bude vyhlášeno ihned po
případném schválení dotace na provoz GMO ze strany města v červnu 2013.
Výběrová komise bude složena ze zástupců členů TROJHALÍ, historiků umění se zkušenostmi
z muzejního/galerijního provozu a kurátorů/kritiků současného umění. Výběrová komise a
podmínky výběrového řízení na uměleckého manažera budou schváleny správní radou
TROJHALÍ. Návrh kvalifikačních kritérií a dalších skutečností týkajících se výběrového řízení,
jsou obsaženy v příloze č. 2.
Umělecká rada – organizačně není skutečnou součástí organizační struktury GMO, nicméně
projednává předložený plán výstav a může k němu vznášet připomínky. Umělecká rada bude
složena z významných osobností z různých oblastí umění z ČR i ze zahraničí a osobností na
poli výtvarného umění. Umělecká rada se bude scházet cca 1-2x ročně a její členové nebudou
za svou činnost honorováni. Rada bude jmenována správní radou TROJHALÍ.
Výkonný asistent uměleckého manažera – organizačně jde o jednoho z pracovníků
zařazených do sekce GMO, který primárně zajišťuje veškeré detailní organizační záležitosti
týkající se pořádání výstav (výpůjčky uměleckých děl, pojištění, doprava, osvětlení, výstavní
fundus, katalog výstavy apod.); nároky: spíše než umělecky založený, měl by výkonný asistent
být velice schopný organizačně, v jednání s lidmi, se základními znalostmi v oboru práva,
hospodaření apod.
7 Ekonomický rámec
Ekonomické řízení GMO má zcela jednoznačný cíl: (1) zajistit, aby po pokrytí provozních nákladů
zůstaly v rozpočtu dostatečně velké prostředky na realizaci kvalitního programu a (2) udržet
dlouhodobě tuto hladinu financování.
7.1 Výdaje
Celkové předpokládané roční výdaje na provoz GMO činí 12.746.000 Kč, přičemž jsou rozděleny na
výdaje určené na samotný produkt GMO, tedy výstavní program, ve výši 8.000.000 Kč a na běžné
provozní výdaje GMO ve výši 4.746.000 Kč.
13
7.1.1 Výdaje na výstavní projekty
Tab. 1: Předpokládané celkové náklady na výstavní projekty a jejich předpokládané rozčlenění
NÁKLADY NA JEDNOTLIVÉ VÝSTAVY A DOPROVODNÝ PROGRAM
počet
ročně
OBVYKLÉ rozmezí celkových
nákladů na výstavní projekt
velký výstavní projekt (hlavní výstavní prostor + dvorana) 2 1,0 – 5,0 mil.Kč
středí výstavní projekt (pouze hlavní výstavní prostor) 2 0,5 – 1,0 mil.Kč
menší výstavní projekt (pouze dvorana) 2 0,2 – 1,0 mil.Kč
výstavní projekt – DVOJHALÍ 2 0,1 – 0,5 mil.Kč
doprovodný program (semináře, workshopy) 0,3 – 0,5 mil.Kč
Pozn.1: jde o odhad (předpoklad) celkových nákladů na dané výstavy, které typově budou obsahovat všechny
relevantní druhy výdajů (adjustace, přeprava uměleckých děl, náklady kurátora, instalace, fotodokumentace,
propagace, katalog, pojištění, spotřební materiál, cestovné apod.)
Pozn.2: Zmíněné obvyklé rozmezí celkových nákladů na výstavních projektech dle jejich předpokládané velikosti
bylo stanoveno informativně. Konkrétní počty výstavních projektů a finanční částky na ně určené bude
garantovat umělecký manažer GMO. Předpokladem je, že ročně bude mít, díky všem příjmům GMO, celkově k
dispozici 5-8 mil.Kč (v propočtech rozpočtu vycházíme z optimistické varianty 8 mil.Kč).
CELKOVÉ PŘEDPOKLÁDANÉ ROČNÍ NÁKLADY NA VÝSTAVNÍ
PROJEKTY A DOPROVODNÝ PROGRAM
8,0 MIL.KČ
7.1.2 Výdaje provozní
Tab.2: Předpokládané výdaje určené na běžný provoz GMO
NÁKLADY PROVOZNÍ OSTATNÍ roční náklady
OSOBNÍ NÁKLADY PŘÍMÉ – tj. osobní náklady na uměleckého manažera, výkonného
asistenta, pracovníka pro marketing a koordinaci doprovodného programu, recepční
1 944 000,00 Kč
NÁKLADY OSTATNÍ – z toho (odhad): 2 802 000,00 Kč
– webové stránky GMO (údržba) 36 000,00 Kč
– údržba, drobné opravy galerijních prostor 120 000,00 Kč
– pronájem a provoz kanceláře vedení GMO (umělecký manažer, výkonný asistent,
pracovník pro marketing a doprovodné programy)
144 000,00 Kč
– marketingové aktivity propagující GMO jako celek 250 000,00 Kč
– náklady na provoz umělecké rady (cestovné + ubytování + pohoštění) 200 000,00 Kč
– cestovné (zejména umělecký manažer a výkonný asistent) 100 000,00 Kč
– pronájem galerie v aule GONG 1 902 000,00 Kč
– audit hospodaření GMO 50 000,00 Kč
NÁKLADY PROVOZNÍ OSTATNÍ CELKEM 4 746 000,00 Kč
14
7.2 Příjmy
7.2.1 Základní zdroj příjmu
Základním zdrojem příjmu bude dotace statutárního města Ostravy, dle aktuálních údajů, ve výši cca
10 mil. Kč/ročně.
Udržení kvalitního programu GMO však bude závislé na zachování této výše dotace na provoz GMO.
Taková dotace může být každoročně potvrzována v rozpočtu města Ostravy, což lze hodnotit jako
určité riziko. Plánování a realizace jakéhokoliv silného programu však vyžaduje i znalost finančních
zdrojů k jeho zajištění v střednědobém časovém horizontu. Optimální variantu by proto
představovalo přidělování dotace na provoz formou víceletého grantu.
7.2.2 Vedlejší příjmy
Úsilí managementu v rámci výše stanoveného cíle se musí také koncentrovat k zajištění vlastních
zdrojů příjmu: ze vstupného, prodeje merkantilií, grantů a sponzorských příspěvků (partnerského
programu).
Vstupné – představuje zcela rozhodující zdroj dalších příjmů. Při projektovaném ročním počtu
40.000 návštěv lze odhadovat příjem ze vstupného cca. 2,44 mil.Kč (podrobněji viz 8.4.3.)
Granty – grantová podpora, především z programů EU je potenciálně reálným zdrojem příjmů
v případě většího výstavního projektu připravovaného v mezinárodní spolupráci, kupř. s polskou a
slovenskou galerií. Za úspěch by bylo možné považovat, pokud by GMO získala takový grant jednou
za dva-tři roky. V ekonomické projekci lze počítat s částkou 0,5 mil. Kč ročně.
Sponzorské příspěvky nelze v dané ekonomické situaci a místním kontextu reálně projektovat,
přesto by management měl soustředit maximální úsilí na získávání partnerů-sponzorů pro jednotlivé
výstavní projekty. Nástrojem k tomu bude vytvoření partnerského programu, který bude
ekonomickým subjektům nabízet několik variant účasti na programu GMO (formou generálního
partnera, partnera jedné konkrétní výstavy nebo cyklu výstav).
Účast partnera bude zejména nutná u realizace velkých projektů, uvádějících významné zahraniční
umělecké osobnosti.
Prodej merkantilií – uvádíme pro úplnost, ve skutečnosti zde spíše nelze počítat jako s reálným
zdrojem příjmů, zisk z prodeje by pravděpodobně pouze pokryl náklady na vývoj a výrobu zboží.
15
7.3 Shrnutí problematiky ekonomického rámce
Při kalkulovaných provozních nákladech cca 4,75 mil. Kč by na tvorbu produktu, tj. výstavního
programu zbývalo z dotace na činnost cca 5,25 mil. Kč. Pro srovnání lze uvést, že v rozpočtech muzeí
a galerií výtvarného umění (státní, krajské a regionální) typicky 80 a více % pohlcují mandatorní
výdaje, především mzdy, a na realizaci produktu a rozvoj často zbývá jen 10-15% rozpočtu.
Při naplnění předpokladu o dlouhodobě stabilní výši dotace ze strany města Ostravy cca 10 mil. Kč a
dosažení náročného, ale realistického cíle návštěvnosti, získávání grantů a potenciálních příjmů
z partnerského programu, by GMO měla hospodařit s rozpočtem ve výši cca 13 mil. Kč, z čehož by cca
8 mil. Kč mohlo být určeno na tvorbu produktu GMO.
Částka cca 5-8 mil. Kč ročně na výstavní projekt v zásadě umožňuje uvažovat o realizaci ambiciózní
výstavní dramaturgie, tak, jak je výše popsána. Pro srovnání – nejlepší česká výstavní instituce typu
kunsthalle – Galerie Rudolfinum – pracuje se srovnatelným rozpočtem, Národní galerie ve stávající
situaci nedotuje svůj výstavní program ani touto částkou.
Je třeba zdůraznit, že navrhovaný rozpočet, je zcela adekvátní potřebám a potenciálu GMO a umožnil
by rozvíjet kvalitní a atraktivní program garantující naplnění výše uvedených cílů GMO.
8 Návštěvnost a marketing
8.1 Potenciální trh
Projekce návštěvnosti budoucí GMO je obtížným úkolem, především pro nedostatek relevantních
sociologických a marketingových dat, o něž by se mohla opírat. Určité východisko představují údaje o
celkové návštěvnosti Dolní oblasti Vítkovic od jejího zpřístupnění v březnu (resp. květnu) 2012:
celkem cca 298.000 (číslo zahrnuje návštěvníky všech akcí a programů konaných v prostorách
Gongu).
Velmi vysoká návštěvnost nedávných významných výstavních projektů GVU Ostrava (přesahující
30.000 návštěv v průběhu 3 měsíců) naznačuje, že dostatečně kvalitní nabídka je schopna pro řadu
mimoostravských návštěvníků překonat i subjektivně pociťovanou bariéru vzdálenosti města.
Naznačuje rovněž, že v samotné ostravské aglomeraci je rezervoár tzv. kulturní veřejnosti a lidí, kteří
za normálních okolností nemusí navštěvovat výstavy GMO pravidelně, ale atraktivní nabídka se pro
ně stává dostatečně silnou pobídkou. Na druhé straně nelze jednoznačně předpokládat, že vysoká
návštěvnost výstav jako Černá slunce v GVUO se automaticky bude opakovat i u (kvalitních) výstav
současného umění. Zkušenost bohužel jasně ukazuje na to, že v podmínkách České republiky je okruh
publika i pro vysoce kvalitní výstavy současného umění relativně velmi omezený.
Potenciál „trhu“ pro instituci typu GMO v ostravském regionu zůstává do značné míry neznámou.
Úspěšná marketingová strategie musí vyrůstat ze dvou pilířů: vysoce kvalitního produktu (viz kap. 5) a
16
invenční, profesionálně a soustavně prováděný komplex marketingových činností. Za těchto
předpokladů je možné stanovit cíl ročního počtu návštěv ve výši 40.000.
Tento cíl je třeba uvést do kontextu návštěvnosti srovnatelných zařízení v ČR:
Tab. 3: Návštěvnost obdobných institucí v roce 2011
Instituce Počet návštěvníků v r. 2011
Galerie hl.m.Prahy 179.314
Galerie Rudolfinum cca. 90.000
Centrum umění Dox 45.671
Dům umění města Brna 20.730
Muzeum umění Olomouc 187.368
GVU Ostrava 89.070
Ostravské muzeum 33.932
GVU Cheb 7.500
GMU Hradec Králové 21.615
VČG Pardubice 7.915
Galerie Benedikta Rejta Louny 3.665
GMU Roudnice 13.132
Galerie města Plzně cca 4.000
Galerie Felixe Jeneweina Kutná hora 2.118
Zdroj: NIPOS 2011
Ve světle tohoto srovnání se stanovený cíl 40.000 návštěv může jevit jako příliš ambiciózní. Odpovídá
však reálnému potenciálu, vyplývajícímu z velikosti ostravské aglomerace, možností synergie GMO
s dalšími destinacemi v oblasti Dolních Vítkovic, dostupnému prostoru a rozpočtu GMO – za
předpokladu naplnění zmíněných podmínek.
8.1.1 segmenty publika budoucí GMO z hlediska kombinované typologie:
1. Obyvatelé Ostravy a blízkého regionu – zájemci o kulturu a mladí lidé
2. Obyvatelé Ostravy a blízkého – ostatní
3. Turisté a návštěvníci domácí i zahraniční navštěvující město a region1
4. Zájemci o výtvarné umění z celé republiky a dalších zemí
1
Zahrnuje jak turisty přijíždějící cíleně do Ostravy či přímo Dolních Vítkovic, tak turisty pobývající v regionu,
tak i návštěvníky, přijíždějící do ostravské aglomerace za pracovním, obchodním či jiným účelem.
17
8.1.2 Segmenty publika z hlediska dislokace GMO a jejího začlenění do celku
Dolních Vítkovic:
1. Návštěvníci přicházející cíleně pouze/především na výstavy do Gongu a Trojhalí Karolina
(„milovníci umění a kulturní veřejnost“)
2. Návštěvníci destinačního komplexu Dolní Vítkovice („turisté“)
3. Návštěvníci kulturních programů v Gongu
4. Návštěvníci a procházející prostorem Trojhalí Karolina („obyvatelé Ostravy a okolí trávící svůj
volný čas“)
8.2 Základní marketingová strategie:
1. Systematicky budovat povědomí o GMO a jejím programu mezi obyvateli Ostravy a regionu a
mezi kulturní veřejností v celé republice a širším středoevropském prostoru
2. Orientovat se na budování výše uvedených několika, navzájem se doplňujících, tržních
segmentů současně
3. Usilovat o maximální počet návštěv kombinací těchto postupů:
(a) vytvořit a rozšiřovat skupinu stálých návštěvníků, kteří budou do GMO přicházet
opakovaně, případně i vícekrát za rok (segment Ostravané-zájemci o kulturu a mladí lidé
a zájemci o výtvarné umění, částečně i Ostravané-ostatní)
(b) získat co nejvíce jednorázových návštěvníků ze segmentu turistů a dalších návštěvníků
města Ostravy
(c) získávat vysoký podíl návštěv ze skupiny turistů přicházejících primárně za jinými
atraktivitami v oblasti Dolních Vítkovic a Trojhalí
(d) získávat vysoký podíl návštěv ze skupiny návštěvníků přicházejících primárně na jiné
programy (koncerty, festivaly, přednášky) v Gongu
8.3 Projekce návštěvnosti (roční počet návštěv 40.000)
Tab. 4: Projekce roční návštěvnosti GMO ve vztahu k návštěvnickým segmentům
Segmenty Počet návštěv ročně
Obyvatelé Ostravy a blízkého regionu – zájemci o kulturu a mladí:
opakované návštěvy
6.000
(2. 000 osob po 3 návštěvách)
Obyvatelé Ostravy a blízkého regionu – ostatní – jednorázová
návštěva
10.000
Turisté a návštěvníci domácí i zahraniční navštěvující město a
region – jednorázová návštěva
10.000
Zájemci o výtvarné umění z celé republiky a dalších zemí – zčásti
opakované návštěvy
15.000
CELKEM 41.000
18
8.4 Vstupné a ticketing
8.4.1. cena vstupného
Cenová politika vychází ze strategických cílů instituce, tj. především z ambice, aby se GMO stala
významným prvkem kulturní nabídky pro obyvatele Ostravy a přilehlé aglomerace. Vychází
z očekávání, že velmi významnou skupinu návštěvníků budou tvořit mladí lidé, na druhé straně i tzv.
kulturní veřejnost – tedy kategorie, které nepatří k vysokopříjmovým. Stimulační/pobídkový aspekt
ceny vstupného má tedy stejně podstatnou roli jako ekonomický efekt zdroje příjmu pro rozpočet
GMO. Na druhou stranu, vzhledem ke skutečnosti, že cena produktu (i v kulturní oblasti) je
spotřebitelem dnes automaticky spojována s jeho kvalitou, není cena vstupného stanovena příliš
nízko, aby nevytvořila negativní psychologický efekt.
V praxi bude výhodné pracovat s flexibilní cenou vstupného, přizpůsobenou rozsahu a významu
konkrétního výstavního programu. Cenová politika je rovněž zaměřena k tomu, aby legitimně a
nediskriminačně zvýhodnila obyvatele Ostravy. Cestou k tomu bude nabídka celoročního vstupného
či programu „členství“, který za zvýhodněnou cenu umožní návštěvu všech výstav/akcí v daném roce,
případně další benefity.
Tab. 5: Navrhovaná výše vstupného na jednotlivé typy výstavních projektů
Základní vstupné (v Kč) Snížené
Samostatná výstava v hl. sále a dvoraně Gongu 50 30
Samostatná výstava ve dvoraně Gongu 50 30
Výstava ve všech prostorách Gongu 80
U výjimečných projektů 120-150
50
Výstava v Trojhalí vstupné 30-50Kč, příp. zdarma u vybraných akcí
Pozn.:
Snížené vstupné: mládež, senioři 60-70, školní výpravy
Zdarma: děti do 10 let, tělesně postižení, senioři nad 70, studenti uměleckých škol
Roční vstupenka na všechny výstavy GMO: 300,-
8.4.2. Kombinované vstupenky
Vzhledem k výše definovaným segmentům publika a marketingové strategii má velký význam
vytvoření funkčního systému ticketingu, zejména kombinovaného vstupného.
a) Kombinované vstupné s dalšími destinacemi v oblasti Dolních Vítkovic
V současné době platí tato výše základního vstupného (v případě GMO navrhovaná)
Prohlídkový okruh malý/velký: 90/150,-
Svět techniky: 90,-
GMO: 80,-
19
Společná vstupenka do GMO a Světa techniky: 140,-
Společná vstupenka malý okruh+GMO: 140,-
Společná vstupenka na všechna tato místa: 200 (úspora cca 30%)
b) Kombinovaná vstupenka s GVU Ostrava.
Pro segment turistů-návštěvníků Ostravy a regionu, především tzv. kulturní veřejnosti, je potenciálně
zajímavou pobídkou vstupenka opravňující k návštěvě GMO a další významné umělecké instituce –
GVU Ostrava. Tuto variantu je možné rozpracovat do podoby „pasu“ se zvýhodněnou cenou pro
návštěvu galerií, muzeí a pamětihodností na území města Ostravy.
8.4.3 Projekce výnosů ze vstupenek
Vzhledem k variabilitě v ceně vstupenek, vycházíme z kalkulované průměrné ceny vstupenky: 80/40,-
Tab.6: Předpokládaná výše výnosů ze vstupného do GMO
Segmenty Počet návštěv ročně
Návštěv za plné/snížené
vstupné
Výnos
Obyvatelé Ostravy a blízkého
regionu – zájemci o kulturu a
mladí
6.000
(2.000 osob po 3
návštěvách)
300,-
(celoroční pas) pro 1
osobu
0,6 mil.
Obyvatelé Ostravy a blízkého
regionu – ostatní
10.000 Plné vstupné 4.000
Snížené 4.000
Zdarma 2.000
0,32 mil
0,16 mil
Turisté a návštěvníci domácí i
zahraniční navštěvující město a
region
10.000 Plné vstupné 4.000
Snížené 4.000
Zdarma 2.000
0,32 mil
0,16 mil
Zájemci o výtvarné umění z celé
republiky a dalších zemí
15.000 Plné vstupné 8.000
Snížené 6.000
Zdarma 1.000
0,64 mil
0,24 mil
CELKEM příjem ze vstupného 2,44 mil.
8.5 PR a propagace
Pro naplnění definovaných strategických a marketingových cílů GMO je zcela nezbytná i soustavná a
profesionální PR činnost a propagace, personálně zajišťovaná pracovníkem marketingu a zčásti
asistentem šéfkurátora.
Tato činnost bude směřovat:
a) k vytvoření a udržení povědomí o GMO a její nabídce
b) ke stimulaci návštěvnosti jednotlivých výstav
20
Základní marketingové kanály k zajištění informovanosti o GMO a její nabídce:
Atraktivní, pravidelně aktualizované www stránky
Stručný informační leták s ½ či ¼ roční periodicitou se základními informacemi o GMO a jejím
programu určený k masové distribuci
Systém vnějšího značení objektů a informačních směrových cedulí ve městě
Funkční direkt-marketing (elektronickou formou)
Soustavná komunikace s lokálními i celostátními médii, vybudování a udržování kontaktů
s vybranými novináři a kritiky
K zajištění propagace jednotlivých výstav bude kromě výše uvedených kanálů v různé míře využito
dalších propagačních kanálů:
Venkovní reklama (citylighty, reklama na vozech MHD)
Billboardy (spíše výjimečně)
Inzerce v médiích
Tyto náklady budou tvořit součást rozpočtu konkrétních výstavních projektů.
9 Závěr
V době omezených veřejných finančních prostředků, je nutné hodnotit jednoznačně pozitivně snahu
statutárního města Ostravy zřídit a provozovat městskou galerii. I přes zmíněný nedostatek financí,
který neumožňuje nákladné budování nových galerijních prostor, se podařilo nalézt takové řešení,
které v sobě skrývá obrovský potenciál, který spočívá zejména:
v dobré politické konstelaci, kdy vznik GMO je vedením města podporován
ve snaze města zajistit poměrně kvalitní a zejména stabilní financování provozu GMO
v umístění hlavních výstavních prostor v dynamické, navštěvované, a tedy synergii nabízející,
oblasti Dolních Vítkovic
Zda bude zmíněný potenciál využit a GMO naplní své cíle týkající se návštěvnosti, atraktivnosti pro
obyvatele i návštěvníky města, edukativnosti a kvality výstavních projektů, bude záviset zejména na
kvalitě výstavního plánu, intenzitě, kvalitě a úspěšnosti marketingových aktivit a na setrvání politické
podpory ze strany statutárního města Ostrava.
V každém případě je možné celou tuto strategii zřízení, provozu a rozvoje Galerie města Ostravy
označit za reálnou a proveditelnou s potenciálem velkého přínosu pro celé město, jeho obyvatele a
návštěvníky.
21
10 Přílohy
Příloha č. 1: Fotografie výstavních prostor
Příloha č. 2: Podmínky a kritéria výběrového řízení na uměleckého manažera