Tomáš Knoflíček | Galerie Dukla v roce dva – archiv bulletinu 4/2019

Je to něco málo přes rok, co v prostoru pasáže někdejšího kina Dukla v Porubě zahájila svou činnost místně specifická galerie, která se na důkaz historické kontinuity vybavila týmž názvem jako zmíněné kino. A protože na bilancování je přeci jen ještě trochu brzy (a sám se, jako její dosavadní kurátor, cítím až příliš zainteresován), zaměřím se především na její institucionální ukotvení a misi, jež galerii činí na jedné straně unikátní, na straně druhé křehkou a zranitelnou. Na začátek však přirozeně nemohu pominout základní informace týkající se jejího vzniku. Kino Dukla představovalo svého času největší biograf v Porubě s kapacitou 500 míst. Když ale v roce 2002 ukončilo činnost, začal prostor pasáže nevyhnutelně chátrat. Její architektonické a urbanistické kvality, umocněné polohou v bezprostřední blízkosti porubské Hlavní třídy, zůstávaly nezpochybnitelné, jejich potenciál ale dlouho ležel ladem. Pak se ale daly věci do pohybu. Dnes se zdá vlastně zcela evidentní, že by pasáž mohla dobře sloužit právě jako galerijní prostor. Její jednoduchý rektangulární rámec, pravidelné řazení výkladců, horní osvětlení jako by ji k tomuto využití jasně předurčovaly. Těmi, kdo na to opravdu poukázali, však byli teprve Robert Šafarčík a Jaromír Materna. A nezůstalo jen u toho. Prvotně „hospodský“ nápad dovedli do podoby seriózního projektu prezentovaného v rámci Městských zásahů. A světe div se, nápad dostal podporu městského obvodu Poruba, který posléze ve spolupráci s architektem Davidem Kotkem vyhotovil studii revitalizace prostoru, k jejíž realizaci došlo na jaře roku 2018. … více informací na http://www.krasnaostrava.cz/wp-content/uploads/2020/01/KROS27_online.pdf