Umělci Jaromír Novotný a Michal Budný na společné výstavě
Dvojvýstava Kapradinový květ polského umělce Michala Budného (1976) a českého autora Jaromíra Novotného (1974), která bude zahájena 21. října v 18:00 v ostravské galerii Plato, představuje podle kurátora výstavy Marka Pokorného „minimalizující nezřetelnost jako princip tvůrčí strategie (volba materiálu a postupu při uskutečnění díla) proud současného umění. Kapradinový květ z názvu společného projektu Michala Budného a Jaromíra Novotného je metaforou pro zamýšlený vjem (a jeho význam), který by návštěvníkovi měla výstava poskytnout: alespoň chvilkovou iluminaci, osvícení, záblesk, prchavý okamžik prozření, zkušenost proměny… a zároveň pochybnost o tom, s čím se právě potkává. Zážitek, esteticky příznačná událost, k níž dospěla spolupráce Michala Budného a Jaromíra Novotného iniciovaná kurátorem projektu, není pouhým formálním cvičením. Projekt je uměleckým gestem, manifestací společného zájmu o jemné posuny v používání materiálu, zpracovávání jeho optických a haptických kvalit a zakoušení konkrétního prostoru. Zájmu o jemné posuny, které dávají smyslovému vnímání lehce halucinogenní ráz. Zároveň nás tak oba autoři – v případě Jaromíra Novotného prostřednictvím hry s transparentností, barvou a reduktivní formou, v případě Michala Budného pomocí překvapivých, minimálních konceptuálních prostorových intervencí či objektů – upozorňují na prekérní status uměleckého díla jako hmotného artefaktu. Propracované materiální prvky a jejich umístění v prostoru vytvářejí perceptivní pole, v němž se umělecké dílo teprve uskutečňuje (a mizí?) prostřednictvím aktivní participace diváka.“
Pro tvorbu Jaromíra Novotného (*1974) je charakteristický intenzivní zájem o reduktivní formu, barvu a princip transparence, který může být vykládaný také jako návrat k duchovním obsahům, jen těžko slučitelným se současnou postkonceptuální uměleckou praxí. Od malby se postupně přesouvá ke konceptuálnějším postupům expozice těchto problémů, a to v návaznosti na fenomenologickou vrstvu minimalismu. Vystavuje v průběžně v České republice (naposledy Dům umění v Českých Budějovicích, výstava Zadní světlo, 2015), samostatné výstavy měl ve Vídni, v Berlíně a, v Antwerpách.
Dílo polského umělce Michala Budného (*1976) se vyznačuje velmi delikátním využíváním zcela jednoduchých materiálů jako je papír, kartón, dřevotříska, ale také lepicí pásky. Jeho výstavy jsou často „pouhými“ efemérními intervencemi do prostoru galerie. Důležitou roli tak pro jeho tvorbu hrají site-specific podmínky prezence a prezentace (díla), které vztahuje k přítomnosti (či nepřítomnosti) člověka v daném prostoru. Michal Budny kromě jiného vystavoval na přehlídce Manifesta 7 v Bolzanu (2008); v posledních letech měl řadu samostatných výstav v Německu (Kunsthalle Norimberk, Künstlerhaus Bethanien v Berlíně) a samozřejmě v Polsku (Zacheta a Národní galerie umění ve Varšavě). Žije ve Varšavě a v Praze.