Výsledek soutěže na pamětní desku věnovanou obětem komunistických procesů padesátých let v Ostravě
Vítězem veřejné soutěže na pamětní desku věnovanou čtyřem ostravským návazným komunistickým monstrprocesům na proces s Miladou Horákovou (tzv. procesy s Buchalem a spol.) se stal sochař Petr Szyroki. Soutěž vypsal ostravský Antikvariát a klub Fiducia v květnu tohoto roku ve spolupráci s okrašlovacím spolkem Za krásnou Ostravu, zástupci politických vězňů 50. let, Tělocvičnou jednotou Sokol Moravská Ostrava 1, Gymnáziem Olgy Havlové a Filozoficko-přírodovědeckou fakultou Slezské univerzity.
Odborná porota vybrala návrh sochaře Petra Szyrokého na svém jednání dne 29. 6. 2020. Porota hodnotila 7 soutěžních návrhů od šesti autorů, vítězný návrh získal sedm hlasů z osmi. Se všemi návrhy se veřejnost bude moci seznámit na výstavě ve vstupních prostorách Antikvariátu a klubu Fiducia, která bude zahájena v průběhu týdne 10.—14. srpna 2020 za účasti členů poroty.
Z jednání poroty vznikl zápis, který si můžete přečíst níže. Porota nejprve prošla přihlášené návrhy a přiložené podklady, všechny byly podány v požadované kvalitě. Poté se vedla diskuse nad jednotlivými návrhy a byly vybrány tři nejlepší. V druhé části jednání se diskutovalo podrobně o třech vybraných návrzích, na závěr více než dvouhodinového jednání se porota dohodla na pořadí takto:
1. místo Petr Szyroki (pro 7 porotců, 1 hlasoval pro návrh na druhém místě)
2. místo Šárka Mikesková
3 místo Gabriela Maňáková
Na vítězném návrhu porota ocenila jak nápad, tak jeho zpracování, zejména propracovanou ideu a mnohovrstevnaté sdělení. Autor podle poroty velmi dobře a citlivě pracuje s prostorem a architekturou budovy, zajímavě propojuje text a symboliku a neotřele pracuje s řešením pamětní desky, jež v sobě nese mnoho významů. Zatímco text vystupuje přímo z omítky jako nenápadná připomínka toho, co se dělo uvnitř, včetně asociace plíživosti, postupného prostupování komunistického režimu tehdejším Československem, červené „tlačítko“ na sebe poutá pozornost kolemjdoucích a je možné je chápat nejen jako pomyslnou nekompromisní rudou tečku za lidskými životy, ale také jako symbol ukončení, zastavení totalitního běsnění.
Počátkem července proběhne jednání s autorem vítězného návrhu, na kterém se dohodne harmonogram realizace.
Vznik uměleckého díla byl podpořen darem členů okrašlovacího spolku Za krásnou Ostravu Jana a Marka Przybylových, a to částkou 20 000 Kč.
Pamětní deska bude věnována obětem ostravského monstrprocesu padesátých let. Jednalo se o největší politický proces na Ostravsku, navazoval na politický proces s Miladou Horákovou a komunističtí propagandisté jím chtěli veřejnost přesvědčit o tom, jak důmyslně bylo pražskými „protistátními živly“ (údajně připravujícími převrat či novou válku) ohroženo „ocelové srdce republiky“. Zřetelným záměrem bylo především ochromit oponenty režimu a zastrašit svobodně smýšlející občany. Ve čtyřech ostravských návazných procesech tak bylo nakonec souzeno 90 lidí a zcela nespravedlivě zde padly čtyři tresty smrti, další vysoké tresty doživotí a mnohaletých těžkých žalářů.
Deska bude umístěna na zeď Čapkovy sokolovny, kde proces probíhal.
Slavnostní odhalení vítězného návrhu by se mělo odehrát 21. září 2020. Samotné odhalení bude zakomponováno do dvoudenního cyklu akcí připomínajících nejen tuto smutnou událost, ale také perzekuci sokolů za nacistické i komunistické totality a zneužití sokolovny k takto hanebnému činu.
Tiskovou zprávu a zápis z jednání poroty zpracovala Ilona Rozehnalová dne 30. 6. 2020.
Zápis z jednání poroty k Veřejné soutěži na pamětní desku věnovanou obětem komunistických procesů padesátých let v Ostravě ze dne 29. 6. 2020
Tiskovou zprávu a zápis z jednání poroty zpracovala Ilona Rozehnalová dne 30. 6. 2020.
PŘÍTOMNÍ POROTCI
Ilona Rozehnalová — předsedkyně spolku Fiducia
Karolina Skorková — ředitelka festivalu Meat desing
Jakub Ivánek — popularizátor ostravských soch
Jaroslav Koléšek — sochař
Martin Mikolášek — ředitel Střední umělecké školy Ostrava, příspěvkové organizace
Ondřej Rybníček — zástupce T.J. Sokol Moravská Ostrava 1
Petr Šimíček — historik a pedagog
Ondřej Turoň — architekt
ON-LINE HLASOVÁNÍ
Marek Pokorný — ředitel městské galerie Plato
VÝSLEDKY HLASOVÁNÍ
7 pro návrh Petra Szyrokého — návrh č. 2 s červeným tlačítkem
(pro: Ilona Rozehnalová, Jakub Ivánek, Jaroslav Koléšek, Martin Mikolášek, Ondřej Rybníček, Petr Šimíček, Ondřej Turoň, Marek Pokorný)
1 pro návrh Šárky Mikeskové
(pro: Karolína Skórková)
Hodnocení jednotlivých návrhů
Návrh Petra Szyrokého
Návrh č. 2 (autor zaslal dvě varianty) velmi dobře a citlivě pracuje s prostorem a architekturou budovy, zajímavě propojuje text a symboliku a neotřele pracuje s řešením pamětní desky, které v sobě nese mnoho významů. Zatímco text je zapuštěn přímo do omítky jako nenápadná připomínka toho, co se dělo uvnitř, včetně asociace plíživosti, postupného prostupování komunistického režimu tehdejším Československem, červené „tlačítko“ na sebe poutá pozornost kolemjdoucích a je možné je chápat nejen jako pomyslnou nekompromisní rudou tečku za lidskými životy, ale také jako symbol ukončení, zastavení totalitního běsnění. Porota ocenila, ale zároveň jako problematickou vnímala práci s mizením písmen v omítce, jež může na jedné straně symbolizovat mizení paměti, vtahovat čtenáře do příběhu (jako by příběh vycházel zevnitř budovy a budova vydávala svědectví o tom, co se dělo uvnitř), na druhé straně však může nastat problém s horší čitelností textu. Porota také navrhuje, aby se vedla diskuse ohledně materiálu červené tečky z důvodu trvanlivosti odstínu barvy, natřený beton podle ní také nemá opodstatnění vůči celkové koncepci návrhu a možná by bylo dobré zkusit přemýšlet o zvolení jiného materiálu.
Návrh Šárky Mikeskové
Návrh s moderním výrazem a přímočarostí, který by upoutal i nejmladší generaci. Porota ocenila tvůrčí a divácky atraktivní motiv Bubáka, ale zdá se jí, že vlastní kovová deska s textem s tímto symbolem nekomunikuje. Otázkou je také trvanlivost a udržitelnost symbolu malovaného na omítku.
Návrh Gabriely Maňákové
Porota ocenila práci s písmem napodobujícím font psacího stroje a se symbolikou, kdy čtyři pamětní desky vytvářejí kromě souvislosti se čtyřmi procesy a čtyřmi tresty smrti také asociace kříže nebo zamřížovaného okna. Autorka pracovala s textem výtvarně, ale celkový dojem je spíš tradiční.
Návrh Hany Nováčkové
Návrh je zajímavý interaktivním pojetím desky s kukátky, ale umístění takového objektu na schodišti porota nepovažuje za vhodné, jako problematické vnímá vizuální zaměření desky jen na jednoho z odsouzených.
Návrh Lukáše Dvorského
Porota vyzdvihla autorovu práci s celým prostorem a symboliku díla. Jedná se ale o řešení, které připomíná již existující realizace.
Návrh Štěpána Kuse
Autor pracuje hezky se symbolikou, ale návrh se porotě jevil jako příliš tradiční.
Návrh Petra Szyrokého — návrh číslo 1
Autor dodal dva návrhy — zatímco návrh č. 2 (s červeným tlačítkem) porota ocenila jako nejlepší, tento návrh považuje za problematický z hlediska trvanlivosti písma a odolnosti desky.