Výstava scénografa Jana Obšila, autora obrazu Ostravská madona

Ostravské muzeum připravilo výstavu scénografovi a malíři Janu Obšilovi, který mnoho let působil jako scénograf i v ostravském divadle. Vernisáž výstavy nazvané  „Tři obzory Jana Obšila: scénografie, malba, církevní umění“ se uskuteční v úterý 3. listopadu v 17 hodin v Ostravském muzeu.  Výstava, kterou návštěvníkům muzeum předkládá, je věnována výtvarné tvorbě akademického malíře  Jana Obšila (1908-1983). Po úspěšném zakončení studia u Maxe Švabinského a Karla Svolinského si doplnil Jan Obšil pedagogické vzdělání a první zaměstnání nalezl ve vzdálené Moravské Ostravě, kde byl přijat, aby vyučoval na zdejším gymnáziu kreslení (1936). Krátce nato vstoupily do života Jana Obšila vážné zdravotní problémy. Potřeba tvůrčího vyjádření mu pomáhala překonávat Bechtěrevovu nemoc.  V roce 1940 byl zařazen jeho návrh chrámových chrámových oken pro Chrám Sv. Víta mezi vítězné. Ve čtyřicátých letech začal pracovat pro divadlo. V roce 1943 namaloval oponu pro Lidové divadlo v Katolickém domě a v roce 1947 vyhrál soutěž o nejlepší výtvarný návrh pro inscenaci Smetanovy opery Hubička. Scénografii se nakonec Jan Obšil věnoval po celý zbytek života a tato práce byla dále svázána především se scénou Státního divadla v Ostravě a Slezským divadlem Zdeňka Nejedlého v Opavě, pro která vytvořil na tři sta návrhů.

Ve svém ateliéru se věnoval malbě olejem a kresbě, jeho scénografické návrhy jsou typické, provedeny na tmavém pozadí pastelem. Mezi všemi portréty a zátišími z dílny Jana Obšila vyniká obraz Ostravská madona (1941), který byl po dlouhá léta zapomenut a poprvé znovu vystaven až v roce 2012. Triptych přezdívaný Ostravská madona zobrazuje Pannu Marii s Ježíškem na pozadí haldy, vítkovické vysoké pece, komíny koksovny Karolina či těžní věže. Modelem pro madonu stála umělcova žena Jenovefa Bystroňová. Na levé desce znázornil Obšil horníky jdoucí do práce, na pravé pak modlící se rodinu.

Vedle četných scénických konceptů je nepochybně udivující rozsah církevního umění, zahrnující nástěnnou a deskovou malbu, vitráže a sgrafita, jež představují několik desítek realizací, často vznikajících za ztížených, mnohdy konspirativních podmínek. Z Obšilovy oltářní malby a několika zpracování křížové cesty, včetně výjevů ze života svatých i drobnější výzdoby, vynikají zejména realizace ve městech Hošťálkovice, Kravaře, Bohumín, Skřípov, Baška, Hnojník, Třebovice, Pustkovec, Kunčičky ad. Reprezentativním dílem zůstávají návrhy insignií akademických hodnostářů VŠB-TU v Ostravě z osmdesátých let minulého století. V roce 1954 získal Jan Obšil za návrh k opeře Richarda Wagnera Bludný Holanďan Cenu města Ostravy. Účastnil se několika desítek výstav. Široké spektrum výtvarných disciplín Jana Obšila patřilo především ostravskému publiku. Výstava Tři obzory Jana Obšila je tak po dlouhém období připomenutím jeho akademické práce, scénografické tvorby a ztvárnění církevního umění. Výstava potrvá do 30. 11.

S použitím textu  Mgr. Lenky Černíkové, PhD., autorky výstavy v Ostravském muzeu

Obšil-e-pozvánka