Žaneta Motlová: „Poslední. Jako místo pro život Moravskoslezský kraj ve výzkumu pohořel.“ IDnes.cz, 7. 11. 2013
Žít v Moravskoslezském kraji? Podle čerstvých výsledků projektu Místo pro život raději ne. Kraj v republikovém srovnání skončil poslední. Kvůli nedostatku práce, velké produkci odpadů i kultuře. Výzkum potvrdil, že život v Moravskoslezském kraji není jednoduchý. Nejlepší nebyl ani jednou, nejhorší hned několikrát. V přepočtu na tisíc obyvatel je v Moravskoslezském kraji například nejméně sdružení, obecně prospěšných společností a nadací. Také má nejnižší podíl kulturních institucí, ubytovacích kapacit či třeba nejméně vybavené knihovny.Výzkum kvality života v krajích. Projekt se zaměřuje na oblasti jako je zdraví, sociální sféra, ekologie, péče o děti, volnočasové aktivity či bezpečnost a podmínky práce. Princip hodnocení se opírá o tři hlavní pilíře: statistická data, průzkum mezi 1 400 obyvateli regionů a názory tzv. kolegia, osmnáctičlenné skupiny osobností, kteří svými názory i odborností přispívají k dění.
I proto skončil na čtrnáctém místě ze čtrnácti regionů v republice. V kvalitě života získal 77 procent. Nejméně. Nejhorší byl i loni. Statistiky teď navíc ukázaly, že během posledních dvanácti měsíců došlo k několika dalším negativním výkyvům. „Počet dárců krve klesl o více než pět procent. Počet lékáren klesl o téměř devět procent, jde o největší pokles v republice. Naopak o devět procent narostla produkce komunálního odpadu,“ uvedla mluvčí projektu Místo pro život Helena Pirnerová. K pozitivnímu posunu patří pokles nemocnosti v regionu, a to o šest procent.
Infrastruktura dobrá, péče o děti horší
Projekt srovnává statistické ukazatele v nejrůznějších oblastech – zdravotnictví, kultuře, životním prostředí či třeba vzdělání. Poměřuje regiony mezi sebou a čísla sleduje i dlouhodobě.
Severní Morava a Slezsko boduje v jediné oblasti, v infrastruktuře. Má poměrně hustou síť cest, železnic, čerpacích stanic či vyšší podíl lidí napojených na kanalizaci a vodovod. Tím je druhý nejlepší v zemi. Ve zbylých sedmi oblastech je ale ve druhé půlce žebříčku. V péči o děti a vzdělání osmý ze čtrnácti. Dolů jej taky táhne například množství dětských hřišť hlídaných hygieniky – těch má Moravskoslezský kraj jen 17 procent ve srovnání s republikovým průměrem.
Hejtman: Kraj je tahounem HDP České republiky
Nejhorší výsledky pak vyšly v oblasti volnočasových aktivit a turismu a v občanských otázkách. Sem patří i zmínění dárci krve – na tisíc obyvatel jich v kraji připadá 36,9. Například v Královéhradeckém kraji však krev dává 50,8 lidí z tisíce, v Jihočeském 50,1 a v Pardubickém je 46,7 dárců na tisíc lidí. Hejtman Miroslav Novák kraj brání. „Moravskoslezský kraj je specifický. Je průmyslovou základnou a tahounem HDP České republiky, což vede k horším číslům třeba v oblasti životního prostředí. Tady se nikdy nevyrovná jiným,“ upozornil. Nejhůře si v republikovém výzkumu vede i moravskoslezská kultura. Prohrála na celé čáře, je ale skutečně nejhorší? Podle většiny oslovených o ní výsledky nic neříkají.
Čísla o kultuře jsou prý zavádějící
„Přepočítávání na počet obyvatel zkresluje. Akcí máme násobně více než jinde. A třeba Dny NATO nebo festival Colours of Ostrava mají obří návštěvnost,“ říká hejtman Novák. Na počet obyvatel má podle výzkumu kraj nejméně divadel, galerií, muzeí, hradů a zámků, kulturních akcí i nejnižší návštěvnost kultury. Na počet čtenářů pak nejméně knih v knihovnách. „Mechanické přepočítávání o stavu a kvalitě kultury vůbec nic neříká. Děje se tady spousta věcí mimo tradiční instituce. Spousta špičkových produkcí má sice menší návštěvnost, ale o to větší přesah,“ komentovala výsledky majitelka klubu Fiducia Ilona Rozehnalová. Podle Jany Leparové z Moravskoslezské vědecké knihovny mohou být také čísla o počtu knih zavádějící. Výzkum říká, že na čtenáře v Moravskoslezském kraji připadá 29,2 knihy. V Jihomoravském kraji, který dopadl nejlépe, to je 57,5 knihy. „V Jihomoravském kraji mají ale evidovaných méně čtenářů, zhruba 154 tisíc. V Moravskoslezském téměř 174 tisíc čtenářů,“ informovala Leparová. Dodala, že jednotlivé kraje nejsou srovnatelné. „U nás jsou velká města a v nich centralizované knihovny. Třeba Havířov má jednu velkou knihovnu s několika pobočkami. V jiných krajích je řada menších obcí a každá má svou knihovnu,“ upozornila. Na severu Moravy a ve Slezsku tak je 269 knihoven, na jihu Moravy 618 knihoven.
Proč (ne)žít na Moravskoslezsku?
+ atraktivita vysokých škol – 61,4% studentů na místních vysokých školách je z kraje, republikový průměr činí 44,3%
+ hustší síť silnic a dálnic – kraj má 11,9 km silnic a dálnic na km2 rozlohy, průměr je 7,3 km
+ investice do životního prostředí – do ekologie se na tisíc obyvatel ročně investuje 2 911 korun, republikový průměr činí 2 438
– málo kultury – lidé mají k dispozici nejméně kulturních institucí, a to 6,9 na sto tisíc obyvatel, průměr činí 12,7
– vysoká nezaměstnanost – o jedno místo se uchází 18,3 lidí, průměr republiky je 11,9 uchazečů
– více podnikových odpadů – podniky vypustí 2 503 kg odpadu na jednoho obyvatele, republikový průměr činí 1 896